Autor fotografie: redakce|Popisek: Kulatý stůl SM
Mírové stavy české armády by měly být navýšeny. Optimálně by české ozbrojené síly měly čítat 35 tisíc profesionálních vojáků, 40 tisíc vojáků Aktivní zálohy a 75 tisíc příslušníků Mobilizační rezervy. Dohromady 150 tisíc osob. Výzbroj a výstroj pro ně by měla být co nejvíce jednotná, aby se optimalizoval výcvik i logistika. Dodavatelem by z důvodu bezpečnosti a soběstačnosti měly být primárně české firmy. To jsou hlavní závěry expertního kulatého stolu na téma „Posílení české armády a mobilizačních rezerv v kontextu války na Ukrajině", který se konal pod záštitou předsedů branných výborů obou komor Parlamentu Lubomíra Metnara a Pavla Fischera v rámci veletrhu IDET.
„Početní stavy ozbrojených sil je třeba navýšit, a to nad rámec platného a v KVAČR 2030 předpokládaného růstu,“ uvedl exnáměstek ministra obrany a armádní expert Daniel Koštoval. Mírová armáda by podle něj měla čítat minimálně 35 tisíc profesionálů, 40 tisíc vojáků Aktivní zálohy, a mít k dispozici 75 vojáků Mobilizační rezervy. Celkem tedy 150 tisíc osob. "Je třeba plánovat konkrétní hlavní scénář, konkrétně přímé ohrožení území robustní vojenskou silou, kterou lze nasadit během několika měsíců. Silou, která je moderní, technologicky dobře vybavená, má velkou palebnou sílu a rozsáhlé lidské zdroje," řekl s tím, že je nevyhnutelné, aby základní výzbroj armády byla dodávána domácím průmyslem.
Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar řekl, že ve všech oblastech, kde je to jen trochu možné, se musejí české ozbrojené síly orientovat na české dodavatele. „Obrana by měla být věcí nadstranickou. Oceňuji růst výdajů na obranu, který musí pokračovat. Z důvodu bezpečnosti dodávek a soběstačnosti je nezbytné, aby primárním dodavatelem výzbroje a výstroje pro české ozbrojené síly, byly české firmy,“ uvedl Metnar a dodal: “ Jsem za to, aby se armáda modernizovoala a vydaje byly využívány efektivně a účelně“. Prezident AOBP Jiří Hynek uvedl, že obranný průmysl je nezpochybnitelně jedním ze základů obranyschopnosti státu. Pojmy jako bezpečnost dodávek a soběstačnost zněly intenzívně již během nedávné koronavirové pandemie: "V době krize se počítá jen to, co je doma, na co si můžeme sáhnout. Všechny státy se chovají stejně. V nouzi se soustředí především na uspokojení vlastních potřeb. A mít schopnost odpovědět v rozhodující míře na vlastní potřebu musí také Česká republika." Zdůraznil, že Armáda České republiky v řadě oblastí od logistických prostředků po ruční zbraně spoléhá na české dodavatele, a že tento stav je zdravý a je třeba jej podporovat a navyšovat.
Bývalý náčelník generálního štábu, armádní generál v.v. Jiří Šedivý, který z pozice náčelníka Generálního štábu stál u zrodu aktivních záloh, zdůraznil důležitost jednotnosti výzbroje a výstroje. „Česká armáda by měla v maximální možné míře využívat kvalitní české zbraně a další produkty domácího průmyslu. Klíčová je jednotnost výzbroje napříč jednotlivými složkami armády, včetně aktivních záloh a ideálně také mobilizačních rezerv. Usnadňuje to výcvik i logistiku a také je to ekonomičtější na nákup a provoz,“ uvedl Šedivý.
Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR, která sdružuje největší české výrobce, podtrhnul, že válka na Ukrajině jasně demonstruje, že „obranný průmysl je součástí bezpečnostního a obranného systému státu a přispívá k posilování strategické nezávislosti státu.“ Dále uvedl, že „minimálně ty zbraně a platformy, které armáda označí za strategicky důležité pro obranu státu, musíme umět vyrábět doma. Tam, kde domácí průmysl tuto schopnost nemá, je nákup od zahraničního dodavatele s podmínkou transferu technologií do českých firem nástrojem, jak získat důležitého know-how.
Kulatý stůl byl organizován ve spolupráci s Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu ČR a byl moderován prezidentem AOBP Jiřím Hynkem. Záštitu poskytlipředsedové branných výborů obou komor parlamentu Lubomír Metnar a Pavel Fischer.