F-16V jako alternativa k F-35

F-16V jako alternativa k F-35
Autor fotografie: flickr.com (CC BY 2.0) |Popisek: F-16
22 / 11 / 2017, 15:00

Celkově bylo vyrobeno přes 4 500 kusů letounů F-16, z nichž jich ještě hodně létá. Nelze tedy čekat, že se jej všichni budou chtít v nejbližší budoucnosti zbavit. Sám výrobce, který dokonce stále nabízí nejen modernizace již vyrobených letounů, tak stále drží při životě i výrobní linku. Posledním, kdo nedávno vyjádřil zájem o nejnovější standard F-16V, je Řecko, které chce modernizovat 123 svých stíhaček F-16C/D.

Malý výběr na trhu

Na trhu není velký výběr moderních jednomotorových stíhacích letounů. Vyjma F-16 můžeme v podstatě jmenovat jen švédský JAS-39 Gripen a F-35, který ovšem patří mezi letouny 5. generace. Žádné jiné jednomotorové stíhací letouny, opomeneme-li asijské výrobce, se aktuálně nevyrábějí.

Francouzi ukončili výrobu Mirage 2000 už před deseti lety a v současné době vyrábějí pouze dvoumotorové letouny Dassault Rafale. To stejné platí i pro evropský stíhací letoun Eurofighter Typhoon nebo F-15 od amerického Boeingu. Ruská letecká škola již tradičně staví na dvoumotorových koncepcích vycházejících konstrukčně z letounu Su-27 a výjimkou není ani rodina letounů MiG-29.

Většina výše uvedených západních stíhacích letounů přitom nepatří mezi nejlevnější a pro celou řadu zemí nejsou dostupné tak, jako po dlouhá léta byla a stále je americká F-16, jejíž výroba probíhá již od roku 1973.

    F-16 versus F-35

 

Američané poslední roky prodejně vehementně tlačí „neviditelný“ F-35. Tento letoun má v americkém letectvu podle původních plánů nahradit kromě F-16 také F/A-18, AV-8B Harrier II, bitevní A-10 Thunderbolt II i F-15 po ukončení výroby Raptorů. Realita je jak již bývá obvyklé poněkud odlišná od přání některých zastánců F-35 a nahradit tisíce stíhacích letounů není jen tak nejen z ekonomických důvodů. Výše uvedené typy ještě nějakou dobu ve výzbroji zůstanou. Samo námořnictvo dnes počítá, že F/A-18 Super Hornety a Growslery (varianta F/A-18 pro elektronický boj) zůstanou ve výzbroji minimálně do 30. let.

Navzdory tomu je jasné, že zejména na místo letounu F-16 dříve nebo později nastoupí v mnoha zemích právě F-35. Porovnávat F-16 a F-35 ale není férové vůči žádnému z uvedených typů. Vývoj F-16 započal už v druhé polovině 60. let a první vyrobené kusy byly do výzbroje amerického letectva zařazeny v druhé polovině 70. let. Původně se jednalo především o stíhací letoun určený ke vzdušnému boji, další schopnosti získal F-16 postupem času.

psali jsme: Zvládne MiG-35 konfrontaci se západními stíhači?

Oproti tomu F-35 je vyvinutý na základě doktríny „vidět a nebýt viděn“. Zakládá na propojení nejmodernějších systémů s pilotem. Už od počátku je vyvíjen jako víceúčelový a podle mnohých odborníků by mu dokonce více slušelo pojmenování „F/A-35“ (Fighter/Attack), protože se přímo nabízí jeho využití tedy jako stíhacího-útočného letounu s předpokladem proniknout do cizího vzdušného prostoru provádět cílené útoky s využitím stealth technologií. Na druhou stranu pro drtivou většinu bude F-35 jediným letounem, který budou moci hypoteticky nasadit proti ruskému Suchoji T-50, případně čínským stíhačům tzv. 5. generace.

Ne každý si však chce nebo může pořizovat zcela nové stíhací letouny, zvláště pak dosud poměrně drahý F-35 (byť se cena snižuje a má snižovat s každou další výrobní sérií). Lockheed Martin proto od roku 2012 nabízí další modernizovanou variantu letounu známou jako F-16V neboli F-16 Fighting Falcon „Viper“, se kterým míří na celou řadu stávajících i nových provozovatelů F-16.

F-16V: Radar z 5. generace a změny v kokpitu

Hlavní výhodou F-16V oproti předchozím verzím je nový radar Northop Grumman APG-83 SABR (Scalable Agile Beam Radar), který sdílí řadu komponent z radarů AGP-81 z F-35 a AGP-77 z F-22A Raptor. Radar je schopen pracovat současně v režimech vzduch-země i vzduch-vzduch a má větší dosah při vyhledávání a sledování cílů, než jeho předchůdci. Podle dostupných informací dokáže sledovat až 20 cílů a vytvářet radarové mapy terénu pro velmi přesné údery. Dalo by se tedy říci, že letounu F-16 přináší radarové schopnosti obvyklé pro letouny 5. generace.

Změny zasáhly také kokpit, kde je použitý nový centrální displej o rozměru 8x6 palců doplněný po stranách o dva menší displeje s možností zoomování různých výstupů. Zásadní změny tedy spočívají v množství a formě informací, které jsou prezentovány pilotovi, jenž má mít lepší situační přehled. Došlo také k přemístění kniplu doprava, jak je tomu i u zmíněných letounů F-22 a F-35.

psali jsme: Bezpilotní F-16 se naučila útočit a zabíjet

Konstrukční parametry a výkony pochopitelně zůstávají stejné nebo velmi podobné, a to zejména v případě modernizací. U případně nově vyrobených F-16 budou podobné ne-li stejné jako u donedávna nejmodernějších variant F-16E/F.  

Modernizace stovek letadel

Na upgrade stávajících F-16 nebo i pořízení nových strojů se můžeme dívat ještě jednou optikou a to, že F-16 ve svých modernizovaných variantách stále splňuje kladené požadavky. Například Izrael velmi úspěšně a intenzivně provozuje více než dvě stovky F-16 v různých variantách a s jejich modernizací počítá navzdory zařazování F-35, kterých má aktuálně objednáno padesát.

Zároveň se na bojovou hodnotu F-16 se musíme dívat i s ohledem na typy konfliktů, druhy misí i sílu skutečných nebo případných nepřátelských letectev či protiletadlových obran. V této logice může být F-35 opravdu zbytečně drahým letounem, a proto není divu, že mnoho letectev chystá upgrade či pořízení F-16V.

Podle dostupných informací má mít Lockheed Martin potvrzen zájem ze strany Tchaj-wanu, Jižní Koreji a Singapuru. Dlouhodobě se hovoří také o letectvu Bahrajnu a nedávno vyšly najevo zprávy o schválení upgradu také řeckých F-16. Celkový počet F-16V by tak měl přesáhnout dokonce i původně propagované číslo 300 strojů. F-16 se tedy do důchodu rozhodně nechystá a vzhledem k zemím, které mají o upgrade nebo nové stroje zájem nemůžeme ani vyloučit, že se ještě zúčastní nějakého toho konfliktu.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více

 

Autor: Michal Polák

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.