Klíčem je Indo-Pacifik a Čína. Na cestě jsou F-22 Raptor 2.0 a jaderné AGM-181A

Klíčem je Indo-Pacifik a Čína. Na cestě jsou F-22 Raptor 2.0 a jaderné AGM-181A
foto: Alan Wilson / Flickr/B-52H Stratofortress

USA testují F-22 Raptor 2.0 a jaderné střely AGM-181A pro B-52H. Technologie se týkají především nasazení v Indo-Pacifiku, tedy Číny. Urychlují se zkoušky B-21 Raider.

Slovní spojení F-22 Raptor 2.0 zřejmě ještě není oficiální. Použil ho server The War Zone (TWZ), který má velmi široké kontakty na americkou administrativu. Je bez diskuzí, že Raptor je nadále bezkonkurenčně nejlepší letadlo světa. Měl by ho ve třicátých letech vystřídat až F-47 NGAD. Úpravy na Raptoru jsou součástí výrazných posunů U.S. Air Force při modernizování letectva a to především směrem k Indo-pacifickému regionu. A to znamená především Čínu. TWZ zmiňuje kromě F-22 také letové zkoušky nového strategického bombardéru B-21 Raider a umístění nových jaderných střel dlouhého doletu AGM-181A na B-52H Stratofortress.

F-22 Raptor 2.0 jako odpověď na čínské J-20

 

Podle 19fortyfive je přidání palivových nádrží pro F-22 Raptor 2.0, tento web používá číselné označení také, odpovědí na čínské stealth stíhací letouny J-20 Mocný Drak (Mighty Dragon). V rámci modernizace byly přidány i kompaktní infračervené senzory IRST. Jejich hlavním úkolem je detekce stealth letounů. Takže se znovu dostáváme k J-20. Ruské Su-57 zjevně nejsou příliš velkou hrozbou. TWZ uvádí, že i přes stealth technologii palivových nádrží se mírně zvětší radarová signatura F-22, ale zároveň důraz na způsob instalace v rámci stealth technologie ukazuje, jak důležitou se stala. Dosah Raptorů by se měl výrazně zvýšit a to především pro fungování v rozsáhlých prostorech Indo-Pacifiku.

F-22 Raptor

Jaderné AGM-181A na B-52H a B-21 Raider

 

TWZ přináší snímky leteckého fotografa Jareda Hamiltona, na kterých je kromě F-22 Raptor také B-52H s novou jadernou střelou AGM-181A. B-52H je poslední modernizací legendárních letadel, na konci desetiletí se chystá B-52J s novými motory Rolls-Royce a AESA radarem. B-52H je poměrně komplexní modernizace s novou avionikou a turboventilátorovým motorem TF33-P-3. Právě toto letadlo bude nosičem nových jaderných střel LRSO. které mají podle The Aviationist nahradit současné AGM-86B ALCM. Jaderné střely nebudou jen na B-52H, ale jsou připraveny pro nové B-21 Raider.

B-21 Raider má nést celkem tři jaderné efektory. Kromě AGM-181A také bomby B61-12 a B61-13. Zbraňový systém LRSO bude schopen proniknout a přežít pokročilé integrované systémy protivzdušné obrany (IADS) z významných vzdáleností a prosazovat strategické cíle USA na podporu globální útočné schopnosti letectva a klíčové funkce strategického odstrašení. Dosah střel by měl být až 2 500 kilometrů. Celkové náklady programu se odhadují na 16 miliard dolarů (338 miliard korun) a cena jedné AGM-181A by měla být 14 milionů dolarů (téměř 300 milionů korun), místo původně očekávaných 10 milionů dolarů.

Zvýšená dolet F-22 Raptor 2.0

 

Není zcela jasné, jak velký dosah bude mít F-22 Raptor 2.0 s novými přídavnými nádržemi. Letadlo je mělo k dispozici už předtím, ale nebyly stealth. Původní verze letadla měl dosah 3 220 kilometrů. Maximální dolet J-20 je považován za hlavní přednost čínského letadla. Měl by být 5 500 kilometrů. Takže pokud je Raptor 2.0 reakcí na čínské letadlo, dá se předpokládat podobný dosah. Indo-Pacifik se stává klíčovým a strategickým regionem světa, na který se Peking pochopitelně soustředí od začátku modernizace čínské armády. Spojené státy jsou nuceny reagovat.

Americká reakce na Čínu i Indo-Pacifik

 

AGM-181A LRSO na B-21 Raider a Boeing B-52H Stratofortress a F-22 Raptor 2.0 už v zásadě vůbec nereagují na tradičního nepřítele Rusko. To technologicky významně zaostává. Indo-Pacifik je prostorem Číny, na kterou se reaguje ve Spojených státech primárně a to zřejmě za podpory nestálého Donalda Trumpa. Ten se naopak snaží urychlit nástup B-21 a co se týče F-22, ten by se měl stát prvním americkým letadlem s kolaborativními drony. Minimálně desítkami těchto UAV. Raptory by měly tvořit předvoj F-47, které by měly být schopny ovládat až 1 000 kolaborativních dronů najednou. Čína pochopitelně pracuje na podobných technologiích.

Tagy