F-35 Lightning II bude ve 21. století zásadním příspěvkem pro zajištění bezpečnosti, říká Lockheed Martin

F-35 Lightning II bude ve 21. století zásadním příspěvkem pro zajištění bezpečnosti, říká Lockheed Martin
Autor fotografie: foto: Lockheed Martin|Popisek: F-35 Lightning II
16 / 09 / 2022, 09:00

V den bitvy o Británii, tedy 15. září, nedlouho po návštěvě amerického ministra obrany Lloyda Austina v České republice a před startem letošních Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil AČR v Ostravě uspořádala společnost Lockheed Martin, výrobce nadzvukových bojových letounů F-35 Lightning II, v pražském hotelu Hilton tiskový briefing, kde promluvili Gregory Day, vedoucí sekce pro rozvoj mezinárodního obchodu, a Tony "Brick" Wilson, vedoucí operací pro stíhací letouny Lockheed Martin a testovací pilot F-35. Mottem briefingu bylo F-35: ústřední bod bezpečnosti pro 21. století.

Řeč byla o schopnostech systému F-35 v oblasti nejen vzdušného boje, rostoucím významu letounů F-35 pro evropské vzdušné síly, jeho úloha při odstrašení potenciálních nepřátel, ale také o cenové dostupnosti a snižujících se provozních nákladech v kombinaci s navyšující se spolehlivostí.

Gregory Day připomněl, že v současné době již bylo dodáno celkem více než 840 strojů, které dosud absolvovaly přes 550 tisíc letových hodin při celkem 327752 vzletech. Pro ovládání těchto strojů již bylo vycvičeno více než 1755 pilotů a bezmála 13 tisíc pracovníků údržby, a to v patnácti zemích, které letouny Lightning II již provozují, případně zanedlouho do služby zavedou.

Mezi nimi je osm partnerů projektu, kteří se podíleli na definici požadavků programu. Kromě Spojených států jde o Velkou Británii, Itálii, Nizozemsko, Kanadu, Austrálii, Dánsko a Norsko. Kontrakty na dodání letounů uzavřely také Izrael (2010), Jižní Japonsko (2011), Korea (2014), Belgie (2018), Polsko (2019), Singapur (2019) a Finsko (2022), přičemž operační lety dnes na F-35 provádějí letectva Spojených států (letectvo, námořnictvo a námořní pěchota), Velké Británie (RAF i Fleet Air Arm), Izraele, Norska, Itálie a Nizozemska. Počáteční operační schopnosti (IOC) dosáhl letoun kromě těchto zemí také v Japonsku, Austrálii a Jižní Koreji. Letouny v současné době operují z 26 základen a 10 námořních lodí s výhledem do roku 2027 na 43 základen a 19 lodí (z nich 15 bude amerických, dvě britské, jedna italská a jedna japonská).

Letoun již dnes hraje významnou úlohu při vzdušné obraně evropských členů Severoatlantické aliance. Lockheed Martin předpokládá, že v roce 2030 bude v Evropě létat více než 550 stojů F-35. A to včetně letounů amerických ozbrojených sil, jež jsou dnes dislokovány na britské letecké základně Lakenheath a podílejí se na misích Air Policing na východní hranici Aliance, a to v Rumunsku, Polsku a spolu s Brity v Pobaltí. Italské a Norské Lightningy operují nad Islandem i Baltským mořem, Nizozemské v Bulharsku. F-35 pro své letectvo vybralo také Švýcarsko (v roce 2021) a Německo, Česká republika nebo Řecko letos.

Kromě celosvětově rostoucí flotily letounů F-35 jsou důležitým tématem spolehlivost a udržitelnost letounů, resp. náročnost jejich údržby. Gregory Day ilustroval oba poslední ukazatele v případě pozemní varianty F-35A dvěma údaji. Program požaduje průměrný počet šesti hodin mezi dvěma závadami, aktuálně letouny již dosahují hodnoty 11,8 hodiny, tedy bezmála dvojnásobek. V případě náročnosti údržby pak zněl původní požadavek na 9 člověkohodin na jednu letovou hodinu letounu. Dnešní průměr činí 3,8 člověkohodiny, tj. 42 %. Trend je v obou případech pozitivní. Pokud jde o náklady na letovou hodinu, podle Lockheed Martin došlo mezi roky 2015 a 2021 o 50% snížení v té oblasti nákladů, na něž má výrobce letounů přímý vliv.

Podle Tonyho Wilsona, testovacího pilota letounů F-35, pilota s volacím znakem "Brick", je Lightning II jednoznačně nejpokročilejším stíhacím letounem současnosti. Uvedl, že hovoříme-li o letounech 5. generace, zmiňována je v první řadě schopnost stealth, tedy "neviditelnost", minimální efektivní odrazová plocha (RCS). Jde o schopnost, s níž musí být letoun od začátku vyvíjen – nelze ji získat dodatečně, přičemž společnost Lockheed Martin má s touto technologií bohaté zkušenosti získané zejména díky projektům SR-71, F-117 nebo F-22, které zúročuje v programu F-35. Prakticky všechny senzory letounu jsou pasivní, sledují okolí letounu ve 360°, a pilot tak má plné situační povědomí, aniž by musel manévrovat.

F-35 se vyznačuje tzv. sensor fusion, tedy procesem získávání informací spojováním dat z více senzorů. Podle Wilsona spočívá hlavní rozdíl mezi letouny 4. a 5. generace v míře, do jaké v nejmodernějších strojích dokáží systémy uvolnit pilotovi ruce, zapojit letoun do síťových operací, a z pilota tak kromě taktika činí v důsledku také "informačního manažera". F-35 může díky zbraňovým systémům a systémům pro elektronický boj působit ve všech doménách – ve vzduchu, proti pozemním cílům, proti námořním cílům, a také v kybernetické oblasti. Díky otevřené architektuře probíhá jeho kontinuální technologická modernizace v oblasti avioniky (tzv. Technology Refresh 3, TR3), která je z dlouhodobého hlediska účinná a nákladově efektivní – modernizuje se především software systém letounu, a to každých šest měsíců. Tzv. Block 4 přichází s vylepšenými senzory, schopností nasazení pestřejší palety zbraňových systémů, novými funkcemi radiolokátoru a posílenými schopnostmi v oblasti elektronického boje.

Letoun sám o sobě je díky propojení systémů "multiplikátorem síly" – sdílení informací v reálném čase s ostatními letouny, bezpilotními prostředky, satelity a pozemními či námořními jednotkami umožňuje přijímat efektivně taktická rozhodnutí na základě velmi přesných dat a přehledu o situaci.

Velmi důležitou součástí potenciální akvizice letounů F-35 bude průmyslová spolupráce. Ta se přitom neomezuje na výrobu, provoz a údržbu Lightningů II. Gregory Day zmínil možnosti spolupráce společnosti Lockheed Martin s českým obranným průmyslem i v rámci dalších projektů, například F-16, nebo C-130 Hercules.

Zdroj: Lockheed Martin, F-35: The Centerpiece of 21st Century Security

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace