Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: F-35
Schválení nákupu amerických víceúčelových letounů bylo očekávaným krokem Pětikoalice a to navzdory nesouhlasu opozice. Postoje hnutí ANO by ovšem měly být brány v potaz.
O důvodech pořízení F-35 již bylo napsáno mnoho, stejně jako o argumentech, proč ponechat Gripeny. V zásadě je zde jen jeden zásadní faktor, proč koupit americká letadla a to je technologie stealth, jíž švédské stíhačky postrádají. Argument je to zcela zásadní při pohledu na konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Ruské letectvo se do vzdušného prostoru napadené země příliš neodvažuje. Důvod je jednoduchý, ukrajinská PVO a snadná zjistitelnost ruských letadel na radarech. A to včetně Su-57, které se pyšní stealth technologií. Pyšní se z ruské strany, ze strany západních zemí je kvalita těchto letounů dost zpochybňována. Je to podpořeno i nízkou aktivitou Su-57 na bojišti. Moskva jich má málo a zjevně není schopná zahájit jejich sériovou výrobu.
Zcela opomenut zůstal fakt, že SAAB i přes avizované ukončení vývoje Gripenů, letadla nadále modernizuje. V současnosti dostanou verze C/D i E/F nové radary, systémy řízení střelby a další avioniku. Švédská firma je v kritické situaci. Letadla prodala jen do Brazílie a zřejmě do Maďarska. Snaha se vyrovnat americkým strojům je zjevná. Ze stíhačky se s poslední modernizací stává víceúčelový letoun, jenž je schopen ovládat značnou část bojiště.
Faktem je, že s moderní PVO se letadla bez stealth technologie pomalu stávají snadnou kořistí protivzdušné obrany. Další faktor hovořící pro F-35 je, že i přes usilovný vývoj zřejmě stále neexistuje technologie, která by stealth letouny na obrazovkách operátorů včas odhalila. Jenže letadla přijdou až po roce 2030, zjevně zatím není řešeno, co bude po roce 2027, kdy končí opce na pronajaté Gripeny. A zjevně není řešen ani prudký vývoj bezpilotních prostředků, jež budou za deset let nepochybně na ještě zcela jiné úrovni než dnes.
V devadesátých letech jsme se prakticky vzdali vševojskové armády. Upřednostněny byly jen některé složky ozbrojených sil, jako třeba protichemický prapor a Vojenská policie. Konflikt na Ukrajině vyvolal klasickou reakci. Politici najednou překotně dávají do AČR peníze. Je velkým otazníkem, jak dlouho tato vůle vydrží a zda je překotnost modernizace nutná. Rusko jasně ukázalo, že konvenčního konfliktu s NATO vůbec aktuálně není schopno. Bezprostřední nebezpečí ozbrojeného střetu ČR nehrozí. Otázkou je, zda neměl být opravdu důkladně zvážen návrh ANO navrhující odložení rozhodnutí o nákupu o dva roky. Obzvlášť když letadla stejně dostaneme za osm let. Proti samozřejmě hovoří velké množství objednávek, jež má Lockheed Martin splnit, a které budou přibývat.
Za nedostatek vládní komunikace lze považovat malý důraz na prezentaci vytvoření vševojskové armády. Pojem byl sice několikrát Janou Černochovou i Karlem Řehkou zmíněn, ale nutnost představení a nákladů s tímto pojmem spojených je velmi žádoucí. Přitom F-35 to v rámci svých schopností přímo vyžadují. Nákup bojových vozidel pěchoty byl zcela v pořádku, beznadějně zastaralé BVP AČR už opravdu bylo třeba vyměnit. Jenže celá činnost MO vyznívá jaksi naprosto nekoncepčně. Byl schválen nákup amerických letadel, ale podle slov generála Řehky prioritou zůstává vytvoření obrněné brigády. Ta má být k dispozici dle závazku k NATO v roce 2026. To už takřka jistě nebude. Ale je jasné, že ministryně obrany se nyní vrhne na nákup MBT. Vše se děje bez důkladného vyhodnocení války na Ukrajině a zjevně nekoncepčně v situaci, kdy USA, Francie a Velká Británie v tichosti přechází na armádu, která je ve všech složkách plně kompatibilní a on-line.
Navíc se to zjevně děje především v intencích Pětikoalice. Ochota opozice spolupracovat je diskutabilní. Jenže u tak důležitého a dlouhodobého procesu, jakým je modernizace armády, by měl panovat politický a celospolečenský konsensus. Opozice F-35 kategoricky odmítla a při současném stavu státní kasy je zde příliš mnoho signálů, že veřejnost by upřednostnila Gripeny. Samozřejmě by měli rozhodovat odborníci, jenže je zde vysoká pravděpodobnost, že za dva roky bude v premiérském křesle sedět člen hnutí ANO. To se zatím tváří, že modernizaci AČR podporuje. Za všeobecné politické shody byl podpořen zákon o výdajích na obranu ve výši 2 % procent HDP. Zákon sám o sobě skutečnou zárukou není, může být zrušen. Důvody? Zcela jednoduché. Rusko již nebude takovým strašákem, především celospolečenská vůle k financování armády klesne a současná opozice, která se s vládou neshoduje, s klidem začne AČR peníze ubírat ku spokojenosti jejích voličů. I přes nepochybnou obtížnost je politický konsensus a společný výhled velmi důležitý, protože situace se může s volbami rychle změnit a F-35 budou časem výrazně uzemněny.
Zdroj: Aerocorner