.jpg)
Autor fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Public domain |Popisek: Su-34
Snížení intenzity používání KAB-500 nebo FAB-500 s UMPK může mít celou řadu důvodů. Vliv má použití ATACMS, ukrajinský tlak na Su-34 a celková logistická situace armády Ruské federace.
Polský Defence24 přinesl informaci, že soustavně klesá použití ruských řízených bomb proti ukrajinským pozicím. S tím následně nepochybně souvisí i pomalejší postup agresora na frontě. Neschopnost Ruska dynamicky postupovat proti bránícím se Ukrajincům přinesla používání KAB-500, FAB-500 a jejich derivátů. K tomu se v posledních týdnech přidaly ODAB-1500, tedy termobarické pumy. Rusové postupují jen za cenu těžkých ztrát a Kreml se jednoduše rozhodl, že pozice Ukrajinců bude vypalovat. Jenže snížení počtu použitých bomb, jejichž počet klesl na úroveň května letošního roku, může znamenat velmi mnoho.
Rozdíl mezi FAB-500 s UMPK a KAB-500
Američané podle Popular Mechanics používají řízené pumy JDAM od devadesátých let. Také je posílají na Ukrajinu. Od letošního roku dodávají Francouzi na Ukrajinu AASM HAMMER, opět se jedná o hybridní pumy. Vpředu nasazený naváděcí systém a vzadu sada pro prodloužení doletu s křidélky. Paříž, respektive Safran, vyvíjí střelu s doletem až 200 kilometrů. Proč vlastně? Jde o peníze. Nasadit jednoduché naváděcí systémy a sady prodloužení letu s křidélky na obyčejnou bombu je zcela neporovnatelně levnější než klasické řízené střely. A především Rusové mají různých verzí FAB na skladech velmi mnoho.
Celá rodina KAB pum, nejčastěji používané KAB-500, ale i KAB-1500 s 1,5 tuny vážící náloží, je už účelově vyráběna od sedmdesátých let minulého století. V zásadě se jedná o bomby FAB, ale už do nich bylo vloženo navádění. Zpočátku především laserové. Ale třeba verze KAB-500S-E má podle anglické Wikipedie sadu pro navádění satelitním navigačním systémem GLONASS, obdobou západního GPS. Tato puma je v provozu teprve od roku 2019. Z výše uvedeného celkem jasně vyplývá, že rodina FAB jsou hybridy, na které byly dodatečně nasazeny naváděcí sady. Jedná se o UMPK.
Nutno podotknout, že UMPK jsou velmi podobné americkým systémům na JDAM. Analýza FAB-250 z března 2024 ukázala, že UMPK má inerciální a satelitní navigační systém. Palivo je vložené do bomby a na zádi jsou křidélka a aktuátory pro řízení střely. Dosah pum s UMPK by mohl být až devadesát kilometrů, ale standardně se jedná o kilometrů sedmdesát. Zajímavé je, že u specializovaných KAB je dosah jen čtyřicet kilometrů. Cena UMPK? 25 000 dolarů. V porovnání s milionovými částkami u řízených střel opravdu celkem směšná záležitost. Směšná, pokud bychom se nebavili o opravdu vražedných zbraních.
ATACMS zahnali Su-34 s FAB a UMPK dál od fronty
Poměrně velký přelom znamenalo nainstalování sady pro FAB na moderní ruské stíhací bombardéry Su-34. CNN ve svém článku uvádí zkušenosti ukrajinských vojáků s FAB-1500. Deprivace je velmi slabé slovo. Jenže Kreml na Su-34 začal používat FAB-3000. A s těmi už si ukrajinská PVO opravdu neví rady. Jediným řešením se staly útoky na Su-34 přímo na zemi, protože bomby odpalují ze vzdálenosti padesát kilometrů za frontou, kam obránci prostě nedosáhnou. Použití ATACMS na ruském území, konkrétně na letišti Chalino u Kurska, znamenalo stažení letadel na vzdálenější letiště.
Takže se SU-34 s FAB-3000 prodloužil dolet na žádoucí místa vypouštění bomb. To může být jeden z důvodů poklesu frekvence ruských útoků na Ukrajinu pomocí řízených pum. Na vrcholu bojů mezi zářím a polovinou listopadu ruské letectvo svrhlo 120 až 150 bomb s řídicím modulem denně. Aktuálně je to rozmezí 50 až 80 pum. Druhou příčinou ovšem může být nedostatek UMPK. Ten může být zapříčiněný jednak sankcemi a nedostatkem komponentů nebo zoufalou výkonností ruského vojensko-průmyslového komplexu, který trpí nedostatkem pracovní síly a obrovskou korupcí navzdory tomu, že do něj Putin dává už třetinu celého ruského rozpočtu.