Security Magazín uveřejnil nezkrácené odpovědi na otázky redakce k pořízení systémů RBS -70. Požádali jsme odborníky, kteří s námi spolupracují, aby posoudili pravdivost a fakta jednotlivých odpovědí. Výsledky jsou překvapivé.
Není pořídit jako pořídit.
Saab tvrdí že: „Česká armáda pořídila zbrusu nové systémy RBS-70. Brazilská armáda se rozhodla pořídit renovované systémy RBS-70, což znamená, že prošly dlouhým a pečlivým procesem údržby a testování, aby se armáda ujistila, že splňují ty nejvyšší vojenské standardy. Nejsou však nově vyrobené.“ Jaká jsou fakta? Brazilská armáda pořídila tyto systémy v letech 2014 – 2018. Celkem 46 odpalovacích zařízení RBS-70 s raketami MKII postupně ve třech etapách. Odlišnost od systémů, aktuálně používaných AČR, je v tom, že systémy, zakoupené resortem obrany od společnosti Omnipol a dodané v roce 2005–2007, jsou dnes nejspíš už za polovinou technické životnosti. Omnipol tvrdil, že se jedná o nová zařízení, stejně jako to tvrdil u vrtulníkových PT raket 9M114 ŠTURM, u příslušenství vrtulníků nebo v případě nejméně jednoho letounu CASA C-295M. Jejich skutečný věk v okamžiku, kdy byly dodány AČR, je díky tomu nejistý, může se pohybovat mezi 14 až 18 lety. Navíc se již téměř jistě přiblížily ke konci životnosti rakety MK1, které v počtu 68 kusů dodal Omnipol armádě spolu s OZ v roce 2006. V tom roce se již minimálně 8 let nevyráběly a určitě to nebyly ty z úplně poslední série. Takže pokud jsou ještě ve skladech, je jejich životnost, která u tohoto modelu dělá 25 let, vyčerpána téměř na horní mez.
Brazilské systémy, zejména z první a druhé dodávky, jsou prakticky nové, vyrobené nejpozději v roce 2014. O „stáří“ 21 ks renovovaných systémů z posledního transferu nelze nic zjistit, ale je prakticky vyloučeno, že by byly starší než systémy, používané v současné době v AČR. Stáří kompletu totiž nelze počítat od okamžiku dodání, ale od vyrobení a uložení do skladu. Tam začíná ubíhat jeho skladová životnost.
Dodejme, že na rozdíl od české armády ta brazilská přesně věděla, na co tyto systémy použije. K ochraně strategické infrastruktury, Světového poháru FIFA 2014 a letních olympijských her v roce 2016. Tedy přesně k tomu, k čemu je tento systém určen.
Jaký je tedy skutečný rozdíl mezi systémy RBS-70 a RBS-70 NG pořízené českou armádou?
RBS-70 NG skutečně umožňuje za optimálních podmínek zapnout systém automatického sledování cíle, což starší systém neumožňoval a operátor musel cíl udržovat ve středu zaměřovače ručně. Navádění střely není závislé na cíli, střelu lze odpálit ještě před tím, než je cíl viditelný, ale to umožňoval i starší systém. Střela letí v kuželu rozmítaného laserového paprsku, souosého s optikou sledovacího zařízení, který se s rostoucí vzdáleností střely postupně zužuje a dává střele informace o její poloze vůči cíli v dvourozměrném průmětu jejich polohy v prostoru.
Psali jsme: Severská chobotnice Omnipolu na obraně
Při větší oblačnosti, rychlých manévrech cíle na kratší vzdálenost a vypouštění velkého množství poruch, matoucích naváděcí systém, je nutno automatické sledování vypnout. Není známa účinnost v reálném konfliktu nebo proti reálným cílům bojového charakteru. Operátor navíc musí sledovat buď v automatickém, nebo poloautomatickém režimu cíl až do okamžiku zásahu – není to tedy prostředek „odpal a zapomeň“. Na cíl je možné z 1 OZ navádět současně pouze jednu střelu. Systém je velmi citlivý na špatné počasí (déšť, sněžení), které jeho použitelnost zásadním způsobem omezují, protože rozptylují naváděcí paprsek i v případě, že cíl je vidět.
Výhody? Nevýhody?
SAAB úmyslně nekomentuje výhody systému proti ostatním. RBS-70 NG má standardní výhody stacionárního PL systému velmi krátkého dosahu, naváděného laserovým paprskem, stejně jako má jeho standardní nevýhody (viz předešlá odpověď). Důležitým momentem, je pro co jsou systémy vhodné: pro ochranu kritických infrastruktur a různých civilních akcí, obranu shromáždění, ale i vojenských táborů podobných afghánským, pokud by byly tendence proti nim použít drony jako např. v Sýrii proti základně Hmeimim RF.
Česká republika ani armáda aktuálně nemá pro RBS-70 NG definované použití. Už vzhledem k tomu, že nemá ani to, čemu SAAB říká „taktickou doktrínu“, ani nemá definovány optimální provozní potřeby. Na základě prohlášení, že „AČR je budována jako profesionální, vysoce mobilní armáda“ usuzuji, že právě RGB-70 pro ni nejsou příliš vhodné. Z jednoho prostého důvodu -neumožňují vést palbu za pohybu prostředku, na němž jsou naloženy. To je dáno systémem navedení a žádný stabilizátor to není schopný zejména ve větší vzdálenosti zvládnout. Zdá se spíše, že jde o nákup jaksi „pro strýčka Příhodu“.
RBS-70 a RBS-70NG jsou typické PL systémy pro ochranu plošných cílů proti relativně jednoduchým útočícím prostředkům (drony, střely s plochou drahou letu, podzvukové letouny, nemanévrující vrtulníky bez použití intenzivního rušení pomocí optických rušičů – flér) za přímé viditelnosti. Nejde o to, že nejsou naváděné na IČ záření, ale o to, že to rušení a rychlé překvapivé manévry nezvládá počítač naváděcího zařízení.
Účinný dostřel RBS-70 NG? 15 km asi ne.
Pokud společnost SAAB tvrdí, že, cituji: Operátor je schopný na přímé příchozí cíle vystřelit do vzdálenosti 15 km a má efektivní dosah 9 km. Je potřeba k této odpovědi doplnit úplné informace. Ono to totiž není tak úplně jednoduché. Závisí na více faktorech, z nichž nejdůležitější jsou typ rakety, která je k dispozici, denní doba, velikost cíle, zda je na příletu nebo na odletu, zda manévruje, jaké je počasí a vycvičenost operátora. Pro vzájemnou kombinaci raket a OZ se definuje tzv. efektivní dosah PL kompletu, vymezující v prostoru poměrně složitý prostorový tvar, nahoře omezený maximálním výškovým dosahem, v němž je možná střelba na konkrétní cíl. Tento tvar s mění s počasím, rychlostí cíle atd., a počítač OZ ho dokáže vzhledem k daným podmínkám vypočítat a sdělit operátorovi, že lze odpálit raketu. V opačném případě odpálení zablokuje, pokud operátor tento systém nevypne a neodpálí raketu dříve s tím, že do prostoru efektivního postřelování „dorazí“.
psali jsme: Podivný nákup bojových simulátorů od firmy SAAB
Podle webu Janes.com jsou parametry maximálního dostřelu za optimálních podmínek na dobře viditelné cíle za jasného počasí u raket MK1 dálkový 5 km, výškový 3 km, u raket MK2 dálkový 6 km, výškový 4 km, MK2 Bolide a MK3 Bolide dálkový 8 a výškový 5. Poslední dvě jmenované rakety mají také vyšší rychlost, 2 Machy oproti 1,6 Machu u prvních dvou.
Přínos pro protivzdušnou obranu? Nula.
Firma SAAB sice ve své odpovědi píše, že obranyschopnost zemí nekomentuje, ale pravda je prostá.
RBS-70 ani jeho klon NG svými charakteristikami nejsou a ani nemohou být součástí PVO ČR. Mohou být využity lokálně k ochraně kritických infrastruktur, elektráren, Hradu, částí Prahy, ale bez spolupůsobení s nadřazenými leteckými a PL prostředky (které de facto neexistuje) jsou jako bojové PL prostředky téměř neúčinné.
Jakpak je to s Omnipolem a údržbou RBS-70?
Společnost Saab v současné době nemá žádnou smlouvu se společností Omnipol, uvádí se v odpovědi, a dále potvrzuje spolupráci: ,,se společností ERA na radarech MADR. ERA je jedna z předních firem ve své oblasti na světě. Společnost Omnipol převzala zodpovědnost za údržbu systémů RBS-70 poté, co je zakoupila.“ Kdo tedy provádí údržbu kompletů RBS-70? Podle zveřejněné odpovědi není uzavřena žádná smlouva s Omnipolem a ten nemá žádné vybavení na provádění předepsaných prací? Za léta 2017/2018 bylo na servisní smlouvu na údržbu tohoto systému vyčerpáno nejméně 20.000.000 Kč! Nabízí se otázka, kterou všem zúčastněným položíme: Kde jsou ty peníze?
Jak je to tedy s českým a brazilským nákupem?
Vzhledem k tomu, že nám na logiku nákupu systému starších RBS-70 Brazílii SAAB poskytl pouze stručné vyjádření, že to nekomentuje, pokusíme se odpověď najít sami. V prní řadě brazilské RBS-70 nejsou tak úplně „repasované“, jako spíše vyjmuté z dlouhodobého uložení a podrobené generální opravě. Podobně jako bylo potřeba generálkovat české L-159 před tím, než byly nabídnuty k prodeji do Iráku. To, že Brazílie nakupuje „starší“ systémy, jasně ukazuje, že mají jasno v jejich použití. Brazilci to také jasně říkají např. zde:
//janes.ihs.com/Janes/Display/jdw54568-jdw-2014,
Hodlají je používat při ochraně různých událostí, napadnutelných ze vzduchu, a také ke stacionární obraně protilodních systémů na pobřeží proti střelám s plochou drahou letu a letadlům nalétávajícím z moře.
Shrnuto a podtrženo: Ministerstvo obrany by se nejspíš mělo vrátit na začátek. K zadání a použití. Nákup RBS-70NG jsou tak vyhozené velké peníze. Argumentace, že systémy STRELA S-10M, které má ve výzbroji AČR, a mají být systémem RBS-70 nahrazeny, jsou nesmyslné. Oba totiž pocházejí ze stejného období - konce 70. a počátku 80. let. S-10M navíc navíc tu výhodu, že umí vést palbu za jízdy, a proto má velký modernizační potenciál.