Autor fotografie: Finské obranné síly / Public domain|Popisek: PSH 74
Samohybné houfnice a salvové raketomety provedly resuscitaci dělostřelectva v rámci konfliktu na Ukrajině. Řadou odborníků odpisovaný segment ukazuje svou nezbytnost na moderním válčišti.
Před válkou na Ukrajině řada vojenských odborníků tvrdila, že dělostřelectvu zvoní umíráček a bude nahrazeno řízenými střelami. Velká, opravdu velká chyba lávky. Je fakt, že díky stále většímu propojení systémů na bojišti, potenciální i reálné rychlosti reakce v podobě řetězu antibateriový radar, řídící systém a odvetná zbraň, mají děla tak tři minuty času na zmizení z místa výstřelu. Pouze však v případě, že jsou jejich střely zaměřeny, což na Ukrajině zatím stále není samozřejmost, protože radary Zoopark-1M nebo třeba ukrajinský Zoopark-3 nejsou v dostatečném množství. Budoucnost je proto v těchto systémech, i když se tím fakticky odepisuje tažené dělostřelectvo jako je třeba špičkové americké M777.
Finská PSH 74 alias 2S1 Gvozdika
Ovšem samohybné houfnice jsou při používání raketové nebo pomocí GPS naváděné munice obrovskou hrozbou. Ty nejmodernější jako Caesar, PzH 2000, Archer nebo RCH 155 dokáží z místa výstřelu zmizet maximálně do tří minut. S municí Excalibur mají navíc dostřel až sedmdesát kilometrů. Tyto granáty již částečně dovedou nahradit řízené střely a jsou přeci jen výrazně levnější. Navíc jsou velmi přesné, kdy i na maximální vzdálenost trefí cíl s přesností kolem dvou metrů. Dělostřelectvo dalo jasně najevo, že se s ním musí počítat i v kvazimoderním konfliktu, jakým je ten na Ukrajině. Aktuálně dokonce dělostřelectvo hraje jednu z hlavních rolí. Součástí je i finská samohybná houfnice PSH 74 vycházející ze sovětské 2S1 Gvozdika.
Výše vložené video ze sítě X dokazuje, že na Ukrajině jsou nasazeny i finské samohybné houfnice PSH 74. Podle Helsingin Sanomat Finsko nezveřejňuje vojenskou pomoc, kterou Ukrajině dodává, ale v tomto případě již není co řešit. Zbraň byla jednoznačně identifikována a stále slouží ve finských obranných silách. I když se jedná o vozidlo sovětské provenience, není to žádné překvapení. Helsinki byly donuceny podepsat se Sovětským svazem, po druhé světové válce jako poražená země a spojenec nacistického Německa, značně nevýhodnou smlouvu. Ta orientovala finskou zahraniční politiku na Moskvu a bylo běžné, že Finsko nakupovalo zbraňové systémy od Kremlu, byť si postupem času Finové vyráběli značnou část vybavení sami. AČR řeší aktuálně minomet právě od finské Patrii.
Malé rozdíly mezi Gvozdikou a PSH 74
HS ovšem tvrdí, že tyto houfnice byly získány z Německa v letech 1992 až 1994. Podle finského serveru Suomen Sotilas měly Helsinky na začátku roku 2023 k dispozici 74 samohybných houfnic PSH 74. Vzhledem k akvizici jihokorejských K9 se tyto staré Gvozdiky staly přebytečnými. U většiny těchto děl nedošlo k modernizaci a PSH 74 se prakticky rovná 2S1 Gvozdika. Suomen navíc píše, že identifikace je snadná podle tepelného štítu kolem výfuku.
2S1 Gvozdika byla představena v roce 1972, je plně obojživelná s velmi malou přípravou, což je segment, na který vždy Rusové kladli důraz. Bylo jí vyrobeno více než 10 000 kusů. Jedná se o poměrně lehké pásové zařízení s dělem menší ráže 122 mm, které vychází z tažené houfnice D-30. Osádku tvoří čtyři muži a zbraň má poloautomatické nabíjení. Může střílet vysoce výbušné, protipancéřové a tříštivé střely. Gvozdika je upravena tak, aby mohla odpalovat i chemické granáty. Rychlost střelby je maximálně pět ran za minutu, což je z hlediska moderních měřítek již poměrně málo.
Dieselový motor je YaMZ-238N o výkonu tři sta koní je schopen vyvinout maximální rychlost na silnici šedesát kilometrů za hodinu a 30 km/h v terénu při dojezdu 500 kilometrů. Ve vodě Gvozdiku pohání pásy a má rychlost 4,5 kilometru za hodinu. Maximální dostřel se speciální municí činí téměř 22 kilometrů. Gvozdika je jednoznačně dost zastaralá záležitost, ale na Ukrajině zdaleka není sama. Používají ji obě strany. Skutečnou raritou je logistický park Ukrajinců, který bude za chvíli zřejmě zahrnovat většinu dostupných prostředků na planetě. Musí to být doslova noční můra.