Finsko spustilo na vodu největší bojovou loď od dob Ilmarinena
foto: RMC / Public domain /Finská korveta Pohjanmaa
Kontrola nad Baltským mořem je jedním z klíčových faktorů v další studené válce s Ruskem. Finsko má na vodě první víceúčelovou korvetu třídy Pohjanmaa, ta nahradí ve finském námořnictvu minonosky a raketové čluny.
Baltské moře je jedním ze strategicky nejvýznaměnjších bodů v Evropě. Jedná se o strategickou obchodní tepnu, která má zcela zásadní význam pro spoustu zemí. Baltské moře je hlavním prostředkem Kremlu pro vývoz vlastní ropy a Petr Veliký dobře věděl, proč k němu chce přístup. Rusko má na pobřeží dva významné přístavy. Ve Finském zálivu je to pochopitelně Petrohrad a z vojenského hlediska je ještě důležitější enkláva Kaliningrad. Pro přístup do Baltského moře jsou pro Moskvu zcela klíčové vztahy s Estonskem a především s Finskem. Koneckonců Zimní válka toho byla jasným důkazem.
Korvety velikosti fregat pro Baltské moře
Nárůst asertivity Kremlu a vstup Finska do NATO zcela změnil rovnováhu v samotném Finském zálivu. Všechny strany zbrojí a v Baltském moři jsou klíčová speciální plavidla pro plavbu v mělkých vodách. Takovými budou i finské víceúčelové korvety třídy Pohjanmaa. První z nich byla podle Naval News spuštěna 22. května 2025 v Raumě. Proč speciální? Výtlak plavidla činí 4 300 tun. V zásadě se již podle klasifikace jedná o menší fregatu, ale fregaty jsou nejmenší vojenská zaoceánská plavidla a tím plavidla třídy Pohjanmaa nejsou. Takže Finové zůstaly u klasifikace korveta. Rozhodně se jedná o pozoruhodné lodě.
Víceúčelová korveta Pohjanmaa
Třída Pohjanmaa má nahradit minonosku Pohjanmaa, dvě minonosky třídy Hämeenmaa a čtyři raketové čluny třídy Rauma. Takže záběr povinností bude poměrně široký a korvety je také splňují. Délka lodí, je položený už kýl i druhého plavidla, činí 117 metrů a ponor je na pěti metrech. S výtlakem 4 300 tun se tedy jedná o největší finské hladinové lodě od pobřežních obrněnců Ilmarinen a Väinämöinen z třicátých let minulého století. Pokud se ovšem nejedná o vůbec největší finská válečná plavidla historie. Posádku bude tvořit až 73 námořníků a důstojníků. Trup je pochopitelně zpevněný pro průjezd zamrzlým Baltským mořem.
Kombinovaný diesel-elektrický a plynový motor by měl mít výkon 28 megawattů. Jedná se o stále důležitější parametr. Američané to pochopili u svých neúspěšných Zumwaltů a elektrický systém těchto torpédobroců je instalován i na vyvíjených DDG(X). Nástup energetických a laserových zbraní se neodvratně blíží a má úzkou souvislost s elektrickým výkonem plavidel. Finové na to u své třídy Pohjanmaa nepochybně brali zřetel. Dva ze čtyř dieselových generátorů jsou instalovány ve zvukotěsných krytech, aby se snížil hluk a vibrace během protiponorkového boje. Pohjanmaa při zapojení plynového generátoru dosáhne rychlosti 26 uzlů.
Finsko Rusům v Baltském moři radost neudělá
Korvety dokáží na moři operovat 14 dní bez doplnění zásob a operační dosah činí podle Army Recognition 6 500 kilometrů. Systém řízení boje dodal Saab a zahrnuje 3D radary krátkého dosahu Sea Giraffe 4A FF AESA a Sea Giraffe 1X opět s krátkým dosahem. Palbu by měly řídit dva systémy CEROS 2000. Dále je integrovaný komunikační systém a laserový varovný systém. Korvety mají pochopitelně sady sonarových vyhledávačů. Výzbroj je impozantní. 57mm Bofors Mk3 je dvoúčelový, takže dokáže útočit i na vzdušné cíle. Pohjanmaa bude mít dvě dálkově ovládané stanice Saab Trackfire pro sebeobranu zblízka a čtyři odpalovače klamných cílů (MASS).
Dále je výzbroji podzvuková protilodní střela Gabriel 5 a nejnovější rodina izraelských protilodních střel IAI. Střely země vzduch jsou zastoupeny raketami Raytheon RIM-162 v osmi vertikálních odpalovačích se zásobou 32 raket. K dispozici budou protiponorková torpéda Saab Torped 47. Korvety budou fungovat jako minolovky i minonosky zároveň. V zásadě chybí jen klasické střely země země, byť jsou tak označovány protilodní střely. Finové kladli velký důraz na víceúčelovost korvet a nejmodernější technologie. To se jim nepochybně podařilo. V Baltském moři budou hodně znát a Rusko radost jistě nemá.
Tagy