foto: Mil.in.ua / Public domain/Buk-M3
Polský průzkumný dron FLYEYE, americké střely do HIMARS GMLRS, na druhé straně ruský MLRS Uragan-1M a PVO Buk-M3 ke krytí salvového raketometu. Výsledek byl jasný.
Zničení velmi vzácného ruského salvového raketometu (MLRS) Uragan-1M je dalším úspěchem ukrajinských speciálních sil. O úspěch se jedná proto, že Uragan-1M se v ruské armádě nachází maximálně v nízkých desítkách kusů. Je celkem jasné, že se jedná o hloubkovou modernizaci BM-27 Uragan. Kreml modernizoval i další MLRS. Tornado-S vychází z BM-30 Smerč a Tornado-G je modernizací BM-21 Grad, ze kterého zase vychází naše MLRS RM-70 a jeho současný moderní derivát Vampire, který byl dodán Kyjevu, ale ve výzbroji AČR se nenachází. Všechny ruské modernizace se snaží konkurovat americkým HIMARS a spojuje je střela 9M544.
Nebezpečné MLRS HIMARS s GMLRS
MLRS HIMARS jsou dostatečně známy. A to především díky balistickým střelám ATACMS s dosahem tři sta kilometrů, aktuálně jejich náhradou PrSM s dostřelem 500 kilometrů a také díky GMLRS, které jsou určitým kompromisem. Jsou výrazně levnější, dosáhnou na 90 kilometrů, ale jsou velice přesné s GPS/INS naváděním. Rusko dost dlouho řešilo odpověď co se týče právě střel. Má jí to být 9M544 s navigací GLONASS. Její dosah má činit 200 kilometrů, to na ATACMS nestačí, ale není to málo. Jenže Ukrajinci se zmocnili jedné nepoškozené a rozbor navádění hlavice jasně ukázal elektroniku někdy z devadesátých let a velmi nízkou pravděpodobnost, že bude přesná. Mělo se jednat o klíčovou raketu pro všechny modernizované ruské MLRS včetně Uragan-1M.
FLYEYE pomohl k likvidaci Buk-M3 a Uragan-1M
Obecně konflikt na Ukrajině přinesl renesanci MLRS. Jejich velká palebná kapacita přináší obrovskou destrukci a salvové raketomety zřejmě stojí společně s drony naváděnými pomocí optického kabelu Vandal za vyhnáním Ukrajinců z Kurské oblasti. Koneckonců informace o zničení Uragan-1M s pomocí GMLRS, kterou přinesl polský Defence24, je jasným důkazem, jaký význam Kyjev MLRS přiznává. Video z celé operace lze shlédnout na síti X. A význam, který přikládá Kreml MLRS lze doložit tím, že v blízkosti Uragan-1M se jako PVO nacházel moderní systém Buk-M3. Ten byl ovšem také zničen. A nepřekvapivě za vším stál dron. Tentokráte polský FLYEYE.
Polský dron FLYEYE
FLYEYE je miniaturní průzkumný dron polské společnosti WB Group. Ke startu ho lze připravit do deseti minut a nepotřebuje k tomu velký prostor, hodí se i do stísněných lokací. Hlava má dvě kamery, jednu infračervenou a druhou standardní. Dosáhne rychlosti až 120 kilometrů za hodinu, ve vzduchu vydrží přes dvě a půl hodiny a dá se ovládat i na vzdálenost 180 kilometrů. Vzhledem k celkové konstrukci je minimální pravděpodobnost, že FLYEYE Buk-M3 zachytí, což se také zjevně nestalo. Je stále jasnější, že ruské přehledové vzdušné radary mají velký problém zachytit ukrajinské drony.
PVO Buk-M3
Buk-M3 je poslední modernizací systému PVO krátkého a středního dosahu z roku 2015. Detekuje na vzdálenost 2,5 až 70 kilometrů a měl by být účinný proti střelám s plochou dráhou letu, letadlům, vrtulníkům a také proti bezpilotním vzdušným prostředkům. Rusové dokonce uvádějí schopnost systému PVO sestřelit i balistickou ATACMS, tomu ovšem asi věří málokdo. Rychlost reakce by měla činit 20 sekund a má mít pravděpodobnost zachycení nepřítele na 100 procentech. No, u FLYEYE a GMLRS se to nějak nepovedlo. A odnesl to i Uragan-1M.
Kreml stále ztrácí
Uragan-M1 by již měl disponovat vysokou úrovní digitalizace a hlavním cílem ruských vývojářů byla možnost snadné výměny odpalovacích tubusů. Dvanácti pro ráži 300 mm nebo 15 pro 220mm střely. Ty mají mít dosah sedmdesát kilometrů, což je velmi slušné číslo, mají být znovu řízené. Váha systému činí necelých 45 tun. Za zmínku ještě stojí, že systém byl původně identifikován jako severokorejský MLRS KN-09. Pro Kreml jen další z mnoha citelných ztrát jdoucích na vrub GMLRS a tentokráte i polskému UAV FLYEYE. Ztráta modernizovaných Uragan-M1 a PVO Buk-M3 se bude jen těžko nahrazovat.
Tagy