foto: Fire Point / Public domain /Ukrajisnský dálkový dron FP-1
Ukrajina provádí největší úder na Moskevskou oblast od začátku agrese v roce 2022. V čele stojí dálkové drony FP-1, které napadají rafinérie a strategické podniky.
Defense Express označuje víkendový útok ukrajinských dronů ma Moskvu za největší od začátku ruské agrese v roce 2022. „Moskevský region byl zasažen největším útokem od začátku války. Ale přijdou ještě větší a cílem bude pouze samotná Moskva. Všechno ve svém času," napsal poradce ukrajinského ministra obrany Serhij Sterněnko. Moskva oznámila útok 586 dronů, z nichž 130 mělo mířit na Moskevskou oblast. Celou situaci dokládá řada videí na sociálních sítích, z nichž níže přiložené ukazuje zcela volný let klíčového ukrajinského dálkového dronu FP-1.
Zásahy po celé Moskevské oblasti
Ukrajinský server Militarny v krátkém sledu informoval o zásahu Moskevské ropné rafinérie, která je jednou z deseti největších v Rusku s kapacitou 11 milionů tun ročně. Dále byla zasažena ropná stanice Solnechnogorsk ve vesnici Durikino, asi 40–45 kilometrů od Moskvy, kde vypukl velký požár. FP-1 měly dále zasáhnout výzkumné a výrobní zařízení Elma v Zelenogradu poblíž Moskvy. To je považováno za hlavní ruské centrum výzkumu a výroby elektroniky a mikroelektroniky. Zařízení vyvíjí komponenty, senzory, optické vybavení a další technologie dvojího využití pro mikroelektroniku, které jsou později dodávány ruským obranným výrobcům.
.jpg "Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA")
Volný let FP-1 nad Moskvou
Podle ruských úřadu zahynuli nejméně čtyři lidé a další byli zraněni. Celá situace ukazuje v holé pravdě ruskou bezradnost proti ukrajinským dronům. FP-1 si na videu létá nad Moskvou naprosto volně předtím, než zaútočí na vybraný cíl. Přitom Moskevský okruh protivzdušné obrany je považován za nejlepší v Rusku. Přímo v Moskvě jsou na střechách alokovány Pancir-S1, v oblasti se nachází celá řada systémů PVO včetně S-400, rodiny Tor a Buk. V hlavním městě jsou kulometná hnízda proti UAV. Zjevně je vše téměř k ničemu. Kremlu chybí především senzorika.
FP-1 od Fire Point
FP-1 vyrábí velmi úspěšný ukrajinský startup Fire Point, který má na účtu už neméně úspěšné FP-2 a také střely s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo. Podle řady zdrojů už společnost vyrábí 200 FP-1 denně. Dron má dolet podle Interesting Engineering přes 1 600 kilometrů, hmotnost hlavice je kolem 60 kilogramů, dvojče FP-2 má hlavici o váze 120 kilogramů za cenu snížení doletu na 200 kilometrů. Cena je kolem 55 000 dolarů (přes 1,1 milionu korun). Dron už je poměrně velký, ale konstrukce jako taková je poměrně subtilní, což může být klíčový problém pro ruskou PVO.
Nejen Moskva má problém s PVO
V zásadě už je veřejným tajemstvím, že ruská senzorika má velké potíže detekovat malé a střední drony. Radarová signatura FP-1 bude někde na spodní hranici středního bezpilotního vzdušného prostředku. Subtilní konstrukce je velmi hladká. Moskva zatím za celou válku nepředstavila jediný prostředek PVO, který by byl prokazatelně účinný proti dronům. Pancir-S1 je tak sice deklarovaný, ale jako systém krátkého dosahu proti dronům konstruován nebyl. Situace vypadá tak, že operátoři při boji s UAV používají především elektrooptiku. To je samozřejmě velmi limitující oproti západním C-UAS nebo C-RAM systémům, z nichž jsou na Ukrajině Skyranger a Skynex.
Ukrajinci navíc velmi prudce rozvinuli myšlenku stíhacích dronů jako STRILA nebo STING, které se pomalu stávají pojmy. Moskva také avizovala vlastní interceptory, ale jejich nasazení zatím není ani potvrzené. Důsledkem je volný let ukrajinského FP-1 nad Moskvou. Právě FP-1 a AN-196 Ljutyj stojí za většinou útoků na ruskou infrastrukturu ve vzdálenosti až 1 700 kilometrů od Ukrajiny. Otázkou je, co chce vlastně Putin dělat, protože vůbec nic nenasvědčuje, že by situace byla v krátké době zvladatelná. Ukrajinci jsou schopní tímto způsobem zcela podlomit ruskou ekonomiku, což už se prakticky děje.
Tagy