foto: GoodFon / Public domain/B-2 Spirit
Íránská jaderná zařízení ve Fordu, Isfahánu a Natanzu se stala cílem nejsilnější nejaderné zbraně světa GBU-57. Nosičem bomb byly americké strategické bombardéry B-2 Spirit.
GBU-57 byla původně testována na Boeing B-52 Stratofortress. Přesto je jejím jediným aktuálním nosičem strategický bombardér B-2 Spirit. Následovat by měl přicházející B-21 Raider. V roce 2003 odhalila analýza americké armády, že pumy použité v Iráku nemají dostatečný účinek na hluboko položené bunkry nepřítele, což zahájilo vývoj nové bomby. Výsledkem je třináctitunová řízená GBU-57 s GPS a inerciálním naváděním. Je navržena tak, aby před výbuchem pronikla co nejhlouběji do půdy, betonu nebo skály. Základem je vysoká kinetická energie při velmi vysoké váze. Klíčem je senzor, který měří zpomalení a pochopitelně časovač.
GBU-57 udělala v íránském Fordu paseku
Podle Forbesu je GBU-57 schopna proniknout do hloubky 60 až 76 metrů v závislosti na kladeném odporu povrchu při dopadu. Ohledně schopnosti prorazit železobeton se nejčastěji hovoří o 18 metrech síly. Odborníci již před samotným útokem spekulovali o schopnosti Izraele nebo USA prorazit kryty hluboko uložených íránských jaderných zařízení. U Izraele bylo jasné, že potřebné zbraně nemá k dispozici. Ve Fordu se nachází systém pro obohacování uranu a síla vápencových a dolomitových vrstev nad ním se odhaduje až na devadesát metrů. V závislosti na přesném složení, struktuře a tektonických deformacích může tento typ skalního podloží překonat pevnost železobetonu. Přesto USA na zařízení ve Fordu zaútočily.
V Isfahánu a Natanzu stačilo jen po jedné GBU-57
Pochopitelně bylo Američanům jasné, že jedna puma stačit nebude. Není zcela jasné, kolik GBU-57 bylo celkem svrženo. Vypadá to, že dvanáct jich USA použily na zařízení ve Fordu a po jednom v Isfahánu a Natanzu. To také znamená použití většího množství B-2 Spirit. Těm už do značné míry umetly cestu IAF s F-35I Adir, F-16I Sufa a F-15I Ra'am, které velmi výrazně neutralizovaly íránskou protivzdušnou obranu. Američané se jednak snažili narušit strukturu povrchu a některé pumy dopadly v oblasti vchodů do zařízení ve Fordu. V místě se předpokládá přítomnost íránských centrifug na obohacování uranu.
Objekty v Natanzu a Isfahánu se podle informací nachází jen v hloubce deseti metrů a to ještě pod sedimenty. Takže Natanz i Isfahán byly daleko snazší cíle a na každý tedy byla použita jen jedna GBU-57. CNN analyzovala satelitní snímky po útoku a odhaduje, že ve všech třech lokacích došlo k zásadním poškozením. Celá operace Izraele a předevšim IAF naznačuje, že již před jejím začátkem existovala dohoda mezi Tel Avivem a Washingtonem o zapojení USA do konfliktu. Izraelci opravdu zametli terén pro B-2 Spirit. Jenže Írán má podzemních zařízení značné množství, jsou budována léta a otázkou je, kolik Američané GBU-57 mají k dispozici. Zdá se, že rozhodně ne dost.
B-2 Spirit měly od IAF v Íránu umetenou cestu
Je nutné si uvědomit, že letectvo USA (USAF) obdrželo GBU-57 v roce 2011 poprvé. Je to relativně nová zbraň. Podle Defence Express jich měl Pentagon k dispozici jen dvacet v roce 2015. Bloomberg píše, že v roce 2023 se vyráběly pouhé dva kusy měsíčně. V roce 2024 došlo k rozhodnutí, že výroba GBU-57 v Oklahomě stoupne na osm pum za měsíc. Odhaduje se, že USA mají k dispozici několik stovek těchto bomb. Jestliže Američané při jednom útoku 22. června na íránská zařízení ve Fordu, Isfahánu a Natanzu použili dvanáct až čtrnáct bomb, je jasné, že počet není dostačující.
IAF se obecně na celou operaci připravily velmi dobře. Počet balistických střel mířících na Izrael klesá, protože F-35I Adir, F-16I Sufa a F-15I Ra'am velmi intenzivně útočí i na raketová sila Íránu. V první den konfliktu dokázal Írán odpálit více než sto balistických střel dlouhého doletu. Aktuálně i přes veškerou snahu Teheránu čísla klesají. Řada stanovišť je zasypaná, Íráncí se nemohou dostat k řadě ze svých 2 000 střel a navíc je tu problém schopnosti IAF identifikovat místa odpálení a provést odvetu. Americké B-2 Spirit s nejsilnější nejadernou zbraní planety GBU-57 měly od IAF k Isfahánu, Fordu a Natanzu hodně umetenou cestu. Pokud se podařilo zásadním způsobem narušit íránský jaderný program, otázka zní, co dál.
Tagy