Generál Hlaváč varuje před zpomalením výstavby AČR. Koncepce 2040 ukazuje rostoucí vnitřní dluh

Generál Hlaváč varuje před zpomalením výstavby AČR. Koncepce 2040 ukazuje rostoucí vnitřní dluh
foto: Redakce SM/Kulatý stůl Český průmysl a zakázky AČR

Nová Koncepce výstavby Armády České republiky 2040 přiznává, že Česko neplní 70 % hlavních cílů NATO a na konflikt vysoké intenzity nemá dostatečnou sílu. Čtyři roky po ruské agresi proti Ukrajině se ukazuje, že proklamace o zásadním posílení obranyschopnosti zůstaly převážně na papíře, zatímco náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč varuje před zpomalením výstavby AČR.

Koncepce výstavby Armády České republiky 2040, kterou má v pondělí schvalovat vláda, je v mnoha ohledech nemilosrdným zrcadlem současného stavu. Oficiální materiál konstatuje, že Česká republika neplní 70 % hlavních cílů výstavby schopností NATO a nejnáročnějších zaostává o pět až deset let. Deficit přímo omezuje schopnost armády plnit úkoly kolektivní obrany.

Jde o konstatování slabých stránek: nízké celkové operační připravenosti a udržitelnosti sil, personální nenaplněnosti, materiálního deficitu, omezených záloh a mobilizační připravenosti, zásadních nedostatků v protivzdušné a protidronové obraně i v teritoriálních silách a podpoře hostitelským státem. Zásoby u některých komodit omezují udržitelnost na jednotky dnů až týdnů. Současná úroveň neodpovídá požadavkům na dlouhodobý konflikt vysoké intenzity proti technologicky vyspělému protivníkovi.

Realita cílů z roku 2025 a rok 2026

Cíle výstavby schopností NATO 2025, schválené v červnu loňského roku, představují oproti předchozímu cyklu až trojnásobný nárůst požadavků. Pro Českou republiku jde o 50 kvantitativních a 64 kvalitativních cílů, jejichž těžiště tvoří těžká a střední mechanizovaná brigáda, letouny páté generace, protivzdušná obrana a prvky bojové podpory a zabezpečení.

Koncepce sama tyto cíle označuje za minimální požadovanou úroveň pro kolektivní obranu a zároveň přiznává, že jejich neplnění snižuje schopnost Aliance jako celku. Očekávat jejich naplnění už v roce 2026 je nerealistické. Dokument dělí výstavbu do tří etap. Krátkodobá etapa do roku 2029 či 2030 se při finančním rámci kolem dvou procent HDP omezuje na selektivní odstranění urgentních nedostatků, zejména u těžké brigády a protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu.

Komplexní rozvoj je odsunut do střednědobé a dlouhodobé etapy a je podmíněn postupným nárůstem výdajů až na tři a půl procenta HDP do roku 2035 a jeho následnou stabilizací. Personální cíle směřují k minimálně 32 000 vojáků z povolání a 15 000 v aktivní záloze až do roku 2040, s mezikroky do roku 2030. Mnohé akvizice mají víceletý charakter a předchozí závazky, například u těžké brigády, už vykazovaly zpoždění. Rok 2026 je tedy fází nastavování procesů a prvních kroků, nikoli dokončení ambiciózních cílů stanovených teprve před rokem.

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč na jednání výboru pro obranu na přímý dotaz, zda střednědobý výhled s podílem kolem 2,1 % HDP umožní naplnit priority včetně protivzdušné obrany, dokončení těžké brigády a zahájení modernizace střední brigády, odpověděl, že dojde ke zpomalení výstavby Armády České republiky. Toto konstatování podtrhuje rozpor mezi ambicemi dokumentů a reálnými zdrojovými a kapacitními limity.

Kumulativní dluh a pět let bez zásadního posunu

Konstatování stavu ozbrojených sil není primárně vizitkou jedné předchozí vlády. Koncepce hovoří o vnitřním dluhu z dlouhodobé podinvestovanosti a o nutnosti předvídatelného, růstového financování opřeného o dlouhodobý politický konsenzus. Výstavba schopností trvá roky až desetiletí – od akvizičních cyklů přes životní cyklus techniky, personální nábor a přípravu až po infrastrukturu.

Předchozí koncepce do roku 2035, schválená za vlády Petra Fialy, zahájila klíčové modernizační projekty včetně F-35, bojových vozidel CV90 a dalších systémů a posunula výdaje směrem k dvěma procentům HDP – reakce na prudce zhoršenou bezpečnostní situaci nicméně přišla pozdě a byla zjevně nedostatečná.

Současný stav přitom nevyhnutelně odráží i starší deficity z dřívějších období. Aktuální vláda řídí rozpočet a implementaci v roce 2026 a podle metodiky NATO výdaje za předchozí období vyhodnocovala pod úrovní dvou procent. Odpovědnost je tedy sdílená napříč cykly; rozhodující je kontinuita priorit a reálné zdroje, nikoli pouze existence plánů.

Je třeba připomenout, že na rizika a nedostatky upozorňovaly už dřívější verze koncepcí. V roce 2022 Rusko zahájilo plnohodnotnou agresi proti Ukrajině. Od té doby uplynulo bezmála pět let plných proklamací o nutnosti zásadního posílení obranyschopnosti, rychlé adaptaci, navýšení personálu, zásob, protivzdušné a protidronové obrany i logistiky.

Navzdory tomu nepřišel v žádném ohledu zásadní pokrok, který by odpovídal změněnému bezpečnostnímu prostředí a novým aliančním požadavkům. Koncepce 2040 tento fakt otevřeně popisuje a zároveň ukazuje, že bez stabilního růstu financování a politické kontinuity zůstane modernizace selektivní a pomalá. Armáda sama varuje, že bez těchto podmínek se modernizace protáhne za horizont roku 2040 a vnitřní dluh se dále prohloubí. To je hlavní poselství dokumentu, který má vláda schvalovat.

Realistická cesta podle ministra Zůny: priority, personál a domácí průmysl

Ministr obrany Jaromír Zůna na kulatém stole Český průmysl a zakázky pro AČR v rámci Future Forces Fora ukázal, že přístup současného vedení resortu není pasivní. Naopak zdůraznil, že koncepce 2040 vznikla ve zkráceném čase právě jako odpověď na trojnásobný nárůst aliančních požadavků ze summitu v Haagu. „Tyto nové cíle se do stávající struktury armády nevejdou a bylo nutné na ně nalézt koncepční odpověď sladěnou s ekonomickými možnostmi státu,“ uvedl. Zároveň upozornil, že největší brzdou dnes často nejsou peníze, ale kapacity dodavatelů a dostupnost na trhu. Tento realistický pohled umožňuje soustředit historicky rekordní prostředky – téměř 191 miliard korun na rok 2027 – tam, kde je největší šance na rychlý a udržitelný efekt.

Stejně zásadní důraz Zůna klade na personál a domácí průmysl. „Bez lidí to nepůjde,“ konstatoval s tím, že každý rok je třeba nabírat kolem 3 550 nových vojáků a současně posilovat aktivní zálohy i podmínky služby. Významnou část nových smluv – zhruba 30 z 34 miliard korun – směřuje podle jeho slov do české ekonomiky. Tento přístup, který spojuje odpovědné nakládání s prostředky, podporu domácích kapacit a postupné budování schopností, nabízí cestu, jak vnitřní dluh armády neprohlubovat, ale postupně snižovat. Právě taková kombinace realismu a konkrétních priorit může být základem pro to, aby Česká republika v následujících letech naplňovala své alianční závazky udržitelným tempem.

Tagy