Autor fotografie: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Generál Řehka vyznamenáván medailí polských ozbrojených sil
Vládou schválený a sněmovním Výborem pro obranu podpořený návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) na jmenování brigádního generála Karla Řehky do funkce náčelníka generálního štábu AČR byl překvapivým tahem. Přišel v reakci na nesoulad mezi prezidentem, který v roli vrchního velitele ozbrojených sil náčelníka generálního štábu jmenuje, a který preferoval současného 1. zástupce NGŠ generálporučíka Jaromíra Zůnu, a ministryní obrany, která "v prvním kole" navrhla do nejvyšší armádní funkce generálmajora Iva Střechu, v současnosti ředitele Sekce rozvoje sil MO. Návrh jmenovat Karla Řehku byl překvapivý, ale převážně pozitivně přijatý, jakkoli z řad opozice zazněly i výhrady. V každém případě je pro další vývoj velmi dobré, že ministryně našla přijatelné řešení a že jej našla rychle. Pro nejmladšího náčelníka generálního štábu v historii AČR jde o výzvu. Důležité bude, jaký na generálním štábu vytvoří tým, jaké si vybere nejbližší spolupracovníky.
Karel Řehka je absolventem Vojenského gymnázia v Opavě (1989-1993) a Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově (1993-1997) a řady kurzů: důstojnického kurzu Královské vojenské akademie Sandhurst (1996), kurzu Ranger (USA, 1999), kurzu předsunutých leteckých návodčích ve Velké Británii (2002), a také kurzu vyšší důstojníků – brigádní štábní kurz (řízení obrany státu, krizové řízení) Vojenské akademie v Brně (2003) a kurzu Generálního štábu (Univerzita obrany, 2015-2016). Spolu s více než dvacetiletým působením v AČR (od velitele skupiny speciálního průzkumu 6. speciální brigády přes velitele 601. skupiny speciálních sil po zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod v Elblagu v Polsku, na jejíž výstavbě se podílel) a mnohonásobnou účastí v zahraničních misích (KFOR, Afghánistán), a také dvouletým působením v čele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) to znamená, že jeho kompetence nelze zpochybnit. Je nositelem řady vyznamenání, hovoří anglicky a rusky.
Zaznívají-li výhrady, pak se týkají vágně jeho relativně nízkého věku (47 let), jeho nejnižšího generálského hodnostního stupně, a faktu, že jeho jmenováním do nejvyšší armádní funkce bude "vynechána" řada služebně starších a hodnostně jemu nadřízených generálů, o jejichž jmenování se do nedávna spekulovalo. Nejen exministr obrany Lubomír Metnar (ANO) také jako negativní bod zmiňuje to, co naopak ministryně obrany Černochová, a nejen ona, vnímá jako Řehkovu výhodu: jeho působení v čele NÚKIB. Zatímco zkušenosti s "pátou válečnou doménou", tedy kyberprostorem, jsou zcela určitě potřebné a jejich význam sílí, přichází nový náčelník generálního štábu de facto ze zálohy, NÚKIB není součástí ozbrojených sil.
Pokud věkově starší generálové nejsou schopni spolupracovat s věkově mladším nadřízeným, pak nemají na své pozici co dělat. Profesionál spolupracuje se staršími i mladšími bez ohledu, v armádním prostředí, na počet hvězdiček, ale s ohledem na jejich profesionální schopnosti a funkční zařazení, a též bez ohledu na genderové, náboženské či jiné priority. Jde o obranu státu a jak se říká, věk je jen číslo. Důležité je, co kdo dokáže a jak se okolí s tím srovná. Na mezinárodním velitelství NATO nikdo neměl s věkem generála Řehky problém, vnímali jeho profesionalitu.
Lze také zmínit, že brigádní generál Miroslav Feix, velitel informačních a kybernetických sil AČR, pochází též ze stejné základny jako nový NGŠ Řehka. Kybernetická bezpečnost je klíčovou a stále více důležitou pro obranu země, a to nejen v oblasti armády, ale komplexně, a propojení znalostí gen. Řehky z NÚKUB se schopnostmi gen. Feixe, jejich znalosti z oblasti speciálních sil a též znalosti gen. Řehky z velitelství NATO činí tento tým vysoce výkonným v podmínkách moderního válčiště a strategického uvažování o nasazení ozbrojených sil ve prospěch ČR i spojenců.
Je-li ostatně brigádní generál Řehka svým věkem a svou nejnižší generálskou hodností mimořádným mezi náčelníky generálního štábu Armády České republiky, v historii československé armády není jediným ani nejmladším. Pomineme-li období komunistické totality, během níž se v této funkci střídali zasloužilí armádní generálové s generálplukovníky, můžeme zmínit brigádního generála Vladimíra Kajdoše, který stál v čele hlavního štábu československé branné moci v září a v říjnu 1938 - ve věku 45 let. Ve 20. letech, v zastoupení ministra národní obrany Jana Syrového stál během několika měsíců v roce 1926 v čele hlavního štábu generál IV. hodnostní třídy (z celkem pěti) Radola Gajda, a to ve věku 34 let.
Poslancům Výboru pro obranu shrnula důvody pro svou volbu ministryně obrany Jana Černochová slovy: "Brigádní generál Karel Řehka zastával velitelské funkce. Bezpochyby také zúročí zkušenosti, které nasbíral v zahraničních operacích a na zahraničních pracovištích. Ve svých posledních služebních zařazeních ukázal schopnost řešit ty nejdůležitější otázky obrany státu, je dostatečně vybaven manažerskými dovednostmi a dokázal, že splňuje schopnosti pro velení české armády." Uváděla-li v minulosti, že si jako nástupce armádního generála Opaty představuje "bojaře", tedy generála s přímou zkušeností z řízení bojových operací, generál Řehka tento parametr určitě splňuje. Ostatně primárním úkolem armády je podle budoucího náčelníka generálního štábu právě příprava na boj. Armáda má být nástrojem k vedení boje, a tak by ji měla také vnímat společnost. Očekávat od něj lze omezení byrokracie.
Zároveň dostává od ministryně obrany "volnou ruku" ve výběru nejbližších spolupracovníků. Na složení týmu bude velmi záležet. S ohledem právě na věk, zkušenosti a specifické působení mimo armádu, které dalo Řehkovi možnost nahlédnout situaci AČR vnějším pohledem, lze očekávat i neortodoxní řešení, které může přinést na Generální štáb změny v zavedených pořádcích. Jako ředitel NÚKIB získal Karel Řehka 2. června ocenění Czech and Slovak Transatlantic Award – je určeno pro osobnosti, které výrazně přispěly ke svobodě a demokracii ve střední Evropě, k posílení transatlantických vztahů a začlenění středoevropských zemí do euroatlantických struktur.
Generál Řehka také neváhá jít do ostrého střetnutí s politiky. Když exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) v roce 2018 hovořil o působení jednotek NATO v Afghánistánu jako o okupaci a mluvil o tom, že nechce vidět přijíždět české vojáky domů v rakvích, a proto by mělo být působení AČR v misi ukončeno, Řehka, který v Afghánistánu opakovaně sloužil, mu z pozice zástupce velitele divize v polském Elblagu odpověděl: "Mluvčí Tálibánu by to neřekl lépe než pan Zaorálek. Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost... To se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana ČR." Později to označil za osobní, nikoli politické gesto s tím, že vojákům nepřísluší hodnotit, kde má být armáda nasazena.
Zdroj: Ministerstvo obrany, NÚKIB, VHÚ