Generál Šedivý: Modernizace AČR by měla být vedena s cílem maximální možné unifikace

Generál Šedivý: Modernizace AČR by měla být vedena s cílem maximální možné unifikace
Autor fotografie: redakce|Popisek: Arm. gen. v.v. Jiří Šedivý
19 / 02 / 2024, 10:30

S bývalým náčelníkem generálního štábu armádním generálem v.v. Jiřím Šedivým jsme se v obsáhlém rozhovoru věnovali jeho pohledu na Koncepci výstavby AČR 2035, otázce univerzální kolové platformy ženijního vojska (téma Bushmaster), otázce raketometů, PVO, tanků a dronů, a také situaci na Ukrajině a zkušenostem využitelným pro AČR. Přinášíme první část rozhovoru.

Vláda v loňském roce schválila řadu strategických dokumentů, bezpečnostní a obrannou strategii, a na ně navazující KVAČR 2035. A nejen my na stránkách SM jsme se pozastavili nad absencí některých druhů techniky, které koncepce zmiňuje buď velmi obecně, nebo vůbec. Jak vy hodnotíte KVAČR 2035? Obsahuje vše, co jste od koncepce očekával?

KVAČR 2035 je dokument, který navazuje na předcházející a moc se od něj neodlišuje. Reflektuje dosavadní zkušenosti z bojů na Ukrajině a pokud je to možné je do tohoto dokumentu implementoval. Je logické, že KVAČR 2035 rozpracovává ustanovení, která obsahuje nově přijatá Bezpečnostní strategie a Obranná strategie. Jako významné lze považovat fakt, že poprvé resort ministerstva obrany pracuje s rozpočtem, který je garantován zákonem.

Na druhou stranu do 2 % HDP na obranu jsou vloženy finance pro Správu státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, Národního bezpečnostního úřadu nebo Ministerstva dopravy. To fakticky sníží rozpočet, který má Ministerstvo obrany k dispozici. Armáda v tomto období bude pokračovat v omezování závislosti na původní Sovětské technice. Tento úkol logicky vychází ze současného stavu na východě Evropy.

Představení rozpracovaného KVAČR výboru pro obranu 

Koncepce je nahlížena jako představa o budoucí výstavbě a cílových schopností armády a nedělá si ambice být detailním návodem. Proto pravděpodobně postrádá pohled na jednotlivé druhy vojsk v podrobnosti, která by brala v úvahu i jiné možné scénáře vývoje armády než jsou uvedeny, nebo rozvoj armádních struktur nižšího řádu. To by mělo být součástí koncepcí rozvoje jednotlivých druhů vojsk. Do jaké míry budou zveřejněny není známo.

Faktem ale je, že by právě v těchto dokumentech měly být do potřebného detailu úkoly KVAČR 2035 rozpracovány, včetně srozumitelného vysvětlení, jak bude armáda jako celek fungovat ve vojenských i v nevojenských krizích. Armáda se musí připravit na „vedení dlouhotrvajícího ozbrojeného konfliktu vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který může být vybaven jadernými zbraněmi. To vyžaduje budování robustních, adaptabilních, akceschopných a komplexně připravených ozbrojených sil...“ Tak zní úkol.

Právě v těchto koncepcích nižšího řádu by se měla zobrazit provázanost armády do plně bezchybně fungujícího systému v okamžiku, kdyby došlo k výše popsanému konfliktu. V oblasti financování armády takové koncepce, jakou je KVAČR, by měl být součástí alespoň rámcový rozpočet pro jednotlivá období a druhy vojsk. Věřím, že určitě někde je, ale není uveřejněný ani v rámcové podobě. V koncepci je jen nastíněn v části „Finanční zdroje“. To se týká i problému personálu. Koncepce to uvádí jako jeden ze základních problémů, ale např. možný demografický vývoj a postup naplňování cílového stavu v této etapě výstavby armády není uveden. Proto se stává KVAČR 2035 tématem řady debat odborníků, ale i laické veřejnosti. 

Koncepce naznačuje významné až osmileté odklady některých akvizic, které podle předchozí varianty měly již být v běhu, případně zanedlouho začít. Jde o samohybné minomety, modernizaci Pandurů, lehká útočná vozidla, schopnost C-RAM. Co je podle vás důvodem těchto odkladů? Nedostatek prostředků?

Koncepce naznačuje možný průběh modernizace armády a zároveň pořadí větších projektů, mezi nimiž dominuje nákup F35, prostředků PVO, ale i nákup bojových vozidel pěchoty, který se svým finančním rozpočtem dostává na „dohled“ pořízení F35 (letadel). To vytváří velké napětí ve financování rozvoje armády, i když bude dodržen rozpočet na obranu 2 %HDP.  Je nutné zopakovat – na obranu, ne na armádu ČR.

Navíc se do rozpočtu 2 % HDP vkládají další položky, což jsem uvedl v části 1.otázky. Armáda rozhodla o dalším odkladu některých projektů, což zcela určitě omezuje její schopnost. Jednou takovou oblastí je nekonečné dozbrojování 4.brn obrněnými vozidly Pandur. Původní koncept 4.brn byl, aby byla v ČR brigáda schopná rychlé reakce jak na vojenská, tak na nevojenská ohrožení.  K tomu již od počátku byla vyzbrojována odpovídající technikou a cvičena v celé šíři potenciálních nasazení. Rozhodnutí o začlenění praporu vyzbrojeného lehkými vozidly IVECO, jehož bojová hodnota je velmi nízká, následně odejmutí dalšího praporu, ze kterého se vytvořil výsadkový pluk ukazuje na nejednotnost názoru na roli 4.brn.

Z prezentace KVAČR 2035 výboru pro obranu

Samotné dozbrojení 4.brn OT Pandur u 44.mopr se vleče několik let a vytváří nevyváženost v případné bojové sestavě brigády. Rovněž stáří transportérů, kdy u dvou praporů jsou OT ve stavu opotřebovanosti před střednědobou modernizací, a u třetího praporu bude technika nová přinese řadu těžkostí. Bude v určitém ohledu pravdou, že budou v nezbytném rozsahu použity technologie, které už u staré techniky použit nejde. Z hlediska provozu to bude přinášet další náklady.

Podobná situace je i u Vámi uvedených minometů. Tak jak probíhá modernizace brigád, měla by být prováděna komplexně, aby byly integrální součásti brigádní struktury. Staré a přežité minomety, které jsou a hodně dlouho ještě budou ve výzbroji armády, takovou podmínku neplní.

Koncepce naopak přináší jedno výrazné uspíšení – tzv. univerzální kolová platforma ženijního vojska. Armáda údajně preferuje řešení v podobě australských vozidel Bushmaster. Přitom ČR je svým způsobem v oblasti kolových platforem velmocí – je přijatelné pořizovat takovou techniku v zahraničí, dokážeme-li ji vyrobit v ČR?

Důvod pro urychlený nákup universální platformy ženijního vojska musí vysvětlit Armáda. Může to být spojeno s předpokládanou výstavbou některých jednotek, určených do zahraniční operace nebo pro jednotky zařazené do sil vyšších stupňů pohotovosti. Debata kolem tohoto nákupu je ovšem obrazem rozporu mezi obecnými deklaracemi podpory českému obrannému průmyslu a realitou. Nejedná se jen o nákup vozidel Bushmaster, ale stejná situace je i v rezortu ministerstva vnitra a Policie ČR v případě ručních zbraní ve výbavě policistů.

Základní přístup by měl být volen tak, aby se vytvářely vhodné podmínky i pro české podniky. Vozidlo Bushmaster PMV je jedním z typů vozidel MRAP s výhodami i nevýhodami tohoto typu vozidel. MRAPy byly vyvinuty pro bojiště v Iráku, později nasazené i v Afghánistánu. Již tam se projevily některé nevýhody. Například horší průchodivost ve složitém terénu. Dvě nápravy jsou v bahnitém terénu pro 15 tunový stroj málo, nemluvě o omezené možnosti překonávání překážek tzv. překročivost. Ta je mj. potřebná při překonávání zákopů. 

Bushmaster poškozený v Afghánistánu

Je ovšem v odpovědnosti příslušných vojenských expertů, aby přesně definovali, v jaký podmínkách vozidla Bushmaster budou použita. Proto by mělo být provedeno srovnání v testech s jinými produkty. Bezesporu by při postupu podobnému, jaký je běžný u většiny našich spojenců, mohly změřit síly i nejméně tři české firmy. To by se ale musela změnit filosofie podpory českého obranného průmyslu a řízení modernizace AČR. Mimoto by měla být modernizace vedena s cílem maximální možné unifikace armádního vybavení.

Ukazuje na to i zkušenost z Ukrajiny. Velká různorodost výzbroje ukrajinských sil jako důsledek darů od spojenců a momentálně dosažitelných zbraní a techniky, které mohly být Ukrajině v krátkém čase dodány, zatěžuje celý logistický systém a omezuje bojeschopnost armády. Je bezesporu významné, že vývoj a následná výroba zbraní je ekonomicky významná pro ČR a pro rozvoj schopností našeho průmyslu a samozřejmě je i důležitá pro následnou podporou v prosazování dalších prodejů v zahraničí. Ty zbraně, které jsme schopni v ČR vyrobit, by měly být automaticky zvažovány při modernizaci AČR. Toto téma by si zasloužilo mnohem detailnější diskusi.

KVAČR se také například vůbec nevěnuje raketovému dělostřelectvu v žádné podobě. Podle jednoho vysvětlení je to proto, že takové prostředky jsou zařazovány na divizní úrovni, kterou AČR nestaví, podle jiného, které řekl NGŠ poslancům výboru pro obranu, je to otázka financí. Měla by vševojsková AČR v nějakém střednědobém či dlouhodobém výhledu s raketomety počítat?

Téma raketometů se opakuje od doby, kdy byly raketomety RM70 (GRAD v československé verzi) vyřazeny z výzbroje AČR. V současném konfliktu na Ukrajině se ukazuje, že plošné palby mají i nadále svůj význam a můžou významně podpořit boj pozemních útvarů. Argumenty, které vedly k vyřazení raketometů byly poplatné době, kdy k takovému rozhodnutí došlo. Tedy, kdy použití vojsk bylo ve většině států NATO předpokládáno podobně jako se dělo v Afghánistánu.

Ne vše, co je „vymyšleno“ v Bruselu, je to nejlepší pro armády států NATO. Podcenění Ruska, ale i jiných potenciálních nepřátel, vedlo k řadě chyb a nyní je musíme napravovat. Raketomety ve výzbroji AČR už byly zastaralé a jejich bojová hodnota byla poměrně malá. Stejně tak i rakety, které jsme výzbroji měli. S dostřelem do 20 km za současného použití moderních prostředků by dlouho naše raketomety na bojišti nevydržely.

RM-70 Vampire 4D

Přičemž bychom neměli otrocky porovnávat „Ukrajinu“ s moderním vedením boje, ke kterému armádu budujeme. Něco jiného je otázka, zda měly být raketomety jako druh zbraně v armádě zachovány. Z tohoto pohledu ano. Pak by měla přijít otázka které raketomety, zda další vývojová řada RM70, včetně raket nové generace, nebo pořídit nové. V tomto okamžiku je správné uvést, že sice raketomety jsou divizním prostředkem, ale také vhodné připomenout, že raketomety byly kdysi součástí i dělostřelectva vševojskových pluků.

Česká armáda není budována jako jednotný vševojskový celek, ale po jednotlivých segmentech, kdy největší vševojskový celek je brigáda. Přesto v některých segmentech jsou v armádě divizní prvky. Platí to i o dělostřelectvu, ženijním vojsku, vojsku protichemickém nebo v letectvu (vrtulníky H1 nebo L 159). Z toho pohledu není tento argument 100%. Co je ovšem také pravda, že pořízení nových raketometů nové generace a zavedení moderních raket je finančně značně náročné. Dnešní zatížení rozpočtu MO ale takovou akvizici neunese.

S vědomím toho, že se bude i nadále posilovat v armádách NATO dělostřelectvo jako odpověď na ruskou hrozbu a zvyšovat tlak na vševojskové schopnosti armád, zpětné zavedení raketometů by mělo být zvažováno. Současná koncepce výstavby Armády (KVAČR 35) nepředpokládá výstavbu divize. V budoucnosti k tomu pravděpodobně dojde, i když to bude divize jiná, než kterou známe dnes.  Tedy bychom se neměli vzdávat ambice na zpětné zavedení této zbraně do armády. Bude určitě obsahem tématu debat, zda modernizovat současné technologie, nebo pořídit nové. Vzhledem k vysoké ceně těchto zbraní předpokládám, že se bude hledat řešení modernizace známých systémů. Tím ale nevylučuji možnost pořízení úplně nových systémů.

Pokračování...

Tagy článku