Autor fotografie: WM wm WM, CC BY-SA 3.0
Dlouhodobě se diskutuje o možnosti zimní ofenzívy ze strany Ruska nebo zimní protiofenzívy ze strany Ukrajiny, jenže co je vlastně možná. Skoro to vypadá, že „matka příroda“ si řekla, že krvavé řeže bylo už dost. Nejdříve hromady sněhu a mráz a potom prudká obleva, kdy vznikne těžko průjezdné i průchozí bahno zvané rasputica, jež je spíše podzimním fenoménem.
Technika zamrzala, a to jak olej v pohyblivých částech, tak palivo, hlavně děla se mrazem smršťují, takže při prvním výstřelu dochází k výraznějšímu opotřebení a vyššímu tlaku než obvykle, a pokud nafta není kalibrována na -50° C, tak dochází k vylučování parafinů a zanášení palivových filtrů.
A náhle došlo k prudké oblevě, jež jež v podstatě ze sněhu a zmrzlé půdy, vytvořila rasputicu, tedy moře kluzkého bahna, s kterým má problém pásová i kolová technika, pěšáci a zákopy se zalévají vodou. V těchto podmínkách diskutovat o zimní ofenzívě ze strany Ruska nebo Ukrajiny je zcela bezpředmětné, technika se „utopí v bahně“ a dělostřelectvo nemá šanci včas opustit palebná postavení, než přijde protipalba.
Lze předpokládat, že oba generální štáby mají plány na ofenzivu na stole, ale s počasím nehnou, nezbývá než vyčkávat, kdy se opět ochladí, a kdo udeří jako první a kde. Rusko má výhodu více ofenzivních směrů, respektive iniciovat klamnou operaci k odpoutání ukrajinských sil a pak provedení hlavní útočné operace. Samozřejmě útok z Běloruska na Kyjev by byl pro Ukrajince velmi citlivou záležitostí vyžadující nasazení maxima sil a prostředků, jež by pak citelně chyběly na jihu nebo východě země, kde se nechají předpokládat klíčové údery. Ale nechat padnout hlavní město nejde.
Takže Rusko může realizovat klamné operace ze severu a z jihu, tím zcela roztříštit organizační uspořádání, sílu a logistiku ukrajinské armády a pak zahájit hlavní ofenzívu z Doněcka a Luhaňska, kdy ukrajinská armáda nebude mít dostatek sil a prostředků ke vzdorování tlaku ze třech směrů. A opět bude hrát hlavní roli počasí, zamrznou, nebo zapadnou.
Rusko svůj hlavní úder ještě může rozdělit na dva klíčové směry – JZ na Oděsu a SSZ na Charkov. Charkov je důležitým centrem, obsazením Oděsy a Černomorska v podstatě plně odřízne Ukrajinu od Černého moře a zbyde jí jen pár přístavů pro rybářské kutry. A pokud skutečně Rusko chce získat pod kontrolu Moldavsko, pak JZ směr hlavního útoku by se jevil jako hlavní – získání pobřeží, přístavů a Moldavska a tím dostávat Ukrajinu čím dál více do kleští.
Co se tedy týče útoku a obrany, nebo útoku a protiútoku, obě strany mají jasně vymezeny priority, vzhledem k počasí mají možnost lépe kopat v zemi a budovat opěrné body nebo věžová postavení tanků, zesilovat podloží polních letišť nebo klíčových komunikací a podobně (u polních letišť jsou míněny především plochy pro lehké letouny a vrtulníky).
Pokud bude trvat ,,rasputica II.", lze očekávat spíše letecké bombardování, dělostřelecké a raketometné ostřelování, útoky dronů a výpady diverzních nebo skupin SPECNAZ, ale ne plošné mechanizované a tankové operace. V tuto chvíli se boje na Ukrajině evidentně opět dostávají do taktické situace poziční války, jako za první světové války.
Ani meteorologové se nemohou shodnout na tom, kdy a jak dojde ke změně, ale připraveným štěstí přeje. Je faktem, že ruská armáda je mohutnější než ukrajinská, ale také zkostnatělá. Takže je možné, že pokud se naskytne šance, bude to ukrajinská armáda, kdo bude efektivně a pružně reagovat, než se ruská mašinérie rozpohybuje.
Zdroj: nytimes.com, npr.org, aa.com.tr