foto: Ministerstvo obrany, Public domain/Jaromír Zůna (druhý zleva)
Podle dosavadních neoficiálních výstupů z povolebních vyjednávání o vládě usedne do křesla ministra obrany pravděpodobně generálporučík v.v. Jaromír Zůna.
Po nástupu ministryně Jany Černochové a nového náčelníka Generálního štábu Karla Řehky proběhly velmi rychle v armádě a na Ministerstvu obrany čistky. Generální štáb muselo opustit řada důstojníků a mezi nimi i Jaromír Zůna. Obdržel nabídku do vojenské diplomacie, do Pekingu, což byl post nulové důležitosti, jelikož záhy po jeho nástupu na velvyslanectví ČR vyvolala nová politická reprezentace ČR řadou svých kroků bezprecedentní zhoršení vztahů s Čínou, které završilo demonstrativní cestování parlamentních ústavních činitelů na Tchajwan.
Nespravedlivá výčitka postu přidělence v Pekingu
Ačkoliv Zůna neobdržel podle informací SM kromě postu na našem velvyslanectví v Pekingu žádnou jinou nabídku, začíná být jeho působení v Číně nejjednodušším způsobem, jak jej pro funkci ministra obrany zdiskreditovat. Předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (TOP 09)na svém profilu na síti X a serveru aktualne.cz, že Zůna je pro případnou nominaci na ministra obrany v nevýhodě, protože pracoval v Číně. „Protože tamější tajné služby na něj založily podrobnou složku. Za tři roky měly čínské služby velký prostor pro rozpracování každého, kdo tam působil. Byl bych proto opatrný, protože generál Zůna by se nyní v nové roli ministra obrany neměl vůbec zabývat svými minulými bitvami,“ dodal s tím, že takovou nominaci prý nepovažuje za „možnou“ a „prozíravou“.
Jde zjevně o pokus o strašení. Sama o sobě služba pro český stát, byť v zemích, které nepatří do našeho civilizačního okruhu, aliance NATO nebo EU, nemůže být hrozbou. Pokud by to myslel senátor Fischer vážně, týkala by se všech diplomatů, kteří v minulosti prošli nejen službou v Číně, ale i v Rusku, na Kubě a v mnoha dalších zemích. Složka na zahraniční diplomaty je navíc standardním prvkem práce s diplomatickými misemi ve všech zemích.
Vojenská studia v USA, kariéra v AČR i strukturách NATO
Jaromír Zůna vystudoval v letech 1980–1984 Vojenské gymnázium v Opavě a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Jako voják působil v balkánských misích SFOR a IFOR a stal se i zástupcem velitele mechanizovaného praporu spojeneckých sil v Bosně a Hercegovině. Po vstupu ČR do NATO studoval na U. S. Army Infantry School ve Fort Benningu v USA (1989–1999) a na Command General and Staff College ve Fort Leavenworthu (2000–2001). V dalším vzdělávání pokračoval na Vojenské akademii v Brně (2005–2006), na War College, National Defense University ve Washingtonu (2010), na Joint Forces Staff College, Joint and Combined Warfighting School, National Defense University ve Washingtonu a v Norfolku (2010). Absolvoval také postgraduální doktorandské studium na Univerzitě obrany v Brně.
Začátek jeho vojenské kariéry je spojen s Vyškovem. Působil zde jako zástupce ředitele Ředitelství výcviku a doktrín, na Velitelství sil podpory a výcviku a v roce 2006 se stal velitelem posádky Vyškov. V tomtéž roce přešel na Ministerstvo obrany, kde se stal ředitelem Odboru vojskového průzkumu a elektronického boje. Následovalo přeložení do Staré Boleslavi, kde působil v letech 2007–2008 jako zástupce náčelníka štábu Velitelství sil podpory a výcviku a jako velitel posádky Stará Boleslav. Zpět do Vyškova na Velitelství společných sil se vrátil jako ředitel Ředitelství výcviku a doktrín, v letech 2009–2010 byl velitelem Velitelství výcviku na Vojenské akademii ve Vyškově a nakonec velitelem posádky Vyškov. První služební mezinárodní působení absolvoval v roli náčelníka štábu EU BG CZ/SVK. V roce 2010 byl jmenován do hodnosti brigádního generála.
Následovalo nejvýznamnější zařazení do struktur NATO, které český voják v té době dosáhl. Od roku 2010 do roku 2013 byl Jaromír Zůna nejprve náčelníkem štábu NATO Joint Force Training Centre v polské Bydhošti. Toto středisko je součástí NATO Allied Command Transformation a od roku 2012 byl zástupcem velitele tohoto střediska, které je klíčovým článkem výcvikové struktury a kapacit NATO. V centru se na bázi plnohodnotných komunikačních a informačních systémů provádí nácvik a simulace operací a podpor cvičení, včetně certifikačních, až na úrovni velitelství společných sil NATO.
Nominace generála Zůny a menší závislost na Hradu
Po návratu do ČR byl Zůna jmenován ředitelem Agentury logistiky a později se stal ředitelem Sekce podpory. V lednu 2019 stal prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu. V roce 2022 byl jedním z hlavních adeptů na místo nového náčelníka Generálního štábu. Jeho ambici podporoval tehdejší prezident Miloš Zeman, naopak ministryně obrany Jana Černochová chtěla prosadit šéfa sekce rozvoje sil armády Iva Střechu. Protože nedošlo ke shodě, byl jmenován Karel Řehka. Generál Zůna byl zcela upozaděn a skončil jedenáctý den po Řehkově jmenování. Jeho výjezd na poslední vojenskou štaci na výše popsané místo vojenského přidělence v Pekingu nové vedení Generálního štábu také provedlo nestandardně a ponižujícím způsobem. Na pozici přidělence obrany se zařazují zpravidla plukovníci, nikoliv generálové. Bývalí generálové se stávali velvyslanci, naposledy například generál Opata v Litvě.
Je zjevné, že podpora Miloše Zemana se Zůnovi stala stigmatem. Více než čtyřicetiletá vojenská dráha v ČR i mezinárodním prostředí je na veřejnosti upozaděna. O jeho roli v řízení významné struktury NATO vědí jen experti a je zcela nezaslouženě v úplném stínu tříletého působení prezidenta Petra Pavla jako předsedy Vojenského výboru NATO. Není tajemstvím, že rivalita mezi vrcholovými reprezentanty armády se neodehrává mimo reálné politické pozadí. Nominace generála Zůny na funkci ministra obrany může být vnímána křídlem bezpečnostní komunity úzce či volně napojenou na prezidenta Pavla jako snaha vybudovat v nové vládní koalici vlastní, na Hradu méně závislé centrum.
Tagy