foto: Ukrajinské ministerstvo obrany / Public domain/Ukrajinský stíhací interceptor Alexa Spatium
Nástup ruských proudových dronů Geran-4 a Geran-5 je velmi nepříjemný. Rusové reagovali rychle na ukrajinské stíhací drony STING a STRILA, jenže Kyjev s UAV Alexa Spatium také.
Když Kreml íránským Šáhid-136, v Rusku Geran-2, zvětšil dostup, instaloval dvanáctikanálový navigační systém a zásadně zvýšil výrobu, nastal Ukrajině dost velký problém. Kyjev dosud nemá dostatek C-RAM systémů jako Skyranger, Tridon Mk2 nebo Skynex, které jsou proti dronům vysoce účinné a relativně ekonomické. Totéž se týká prudce rozvíjejícího se segmentu C-UAS systémů jako je třeba Falcon Shield pro kanadská vozidla Senator, jež se budou vyrábět v ČR. F-16 nebo Mirage 2000-5F nemohou být primární zbraní proti dronům.
STING a STRILA se staly pojmy
Volba padla na to, co umí Ukrajina nejlépe. Drony. Lépe řečeno stíhací drony. Interceptory jako STING nebo STRILA se velmi rychle staly pojmy a jejich účinnost proti ruským bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV) se aktuálně pohybuje přes 90 %. Tohle vše se odehrálo v loňském roce. Jenže Rusové také nespali. Při vědomí, že jejich Šáhid-136 s rychlostí kolem 130 kilometrů za hodinu na ukrajinské STING nebo STRILA nestačí, mají rychlost kolem 300 km/h, urychlili vývoj proudových UAV Geran.
Sériová výroba Geran-4 a Geran-5 v Rusku
Kreml přeskočil Geran-3 a aktuálně už sériově vyrábí Geran-4 a zřejmě i Geran-5, které se spíše podobají řízené střele. Klíčové je, že jejich rychlost se pohybuje kolem 500 kilometrů za hodinu, čímž se STING a STRILA dostávají mimo hru. Jenže Ukrajina také nečekala a ukrajinské ministerstvo obrany představilo proudový stíhací dron Alexa Spatium. To je válka v přímém přenosu. Neskutečné zrychlení vývoje technologií, které byly před ruskou agresí doslova v plenkách.
Specifikace proudového stíhacího UAV Alexa Spatium
Proudový stíhací interceptor Alexa Spatium je podle Aeronaut Media vybaven turbojetovým motorem a disponuje vysokým dostupem nasazení, prodlouženým operačním dosahem a schopností operovat v nízkých a středních výškách. Systém může být provozován pomocí předprogramovaných souřadnic i v režimu přímého navádění. Pro detekci a zapojení cílů využívá elektrooptické a infračervené (EO/IR) naváděcí a zaměřovací systémy. Zjednodušeně má tedy aktivní navádění, čímž vyřazuje nepřátelské systémy EW.
Alexa Spatium je vybaven různými variantami hlavic včetně vysoce výbušných náloží, kineticky tvarovaných efektorů a termobarických hlavic. Vývojáři také začlenili schopnost návratu, která umožňuje UAV vrátit se na místo startu, pokud mise není dokončena, a být znovu použit. To je velká změna, která ušetří spoustu nákladů, protože stíhací drony jako STING nebo STRILA jsou jednosměrné. Proudový interceptor měří přibližně 1,5 × 1,7 metru.
Geranů už se vyrábí víc než Šáhid-136
Dron lze odstartovat z mobilní katapultu během několika minut. Takže Alexa Spatium může startovat třeba z pickupů. Trup je vyroben z lehkých kompozitních materiálů, což zajišťuje vysokou manévrovatelnost za letu. Rychlost by měla činit 600 kilometrů za hodinu. Napojení na řídící systém už je samozřejmostí. Cena není známá, ale bude zřejmě výrazně vyšší než u stíhacích dronů s pístovým motorem. Cena stíhacích dronů STING a STRILA se pohybuje kolem 2 500 dolarů (přes 50 000 korun).
Kvůli Geran-4 a Geran-5 už Ukrajina podle Militarny aktuálně testuje dokonce čtyři proudové stíhací drony. Kyjevu nic moc jiného nezbývá. Proudových Geranů už se vyrábí více než Šáhid-136 s konvenčním motorem. Aktuálně se počet nasazených Geranů proti ukrajinským městům blíží polovině z celkového počtu použitých UAV. Gerany mají sice dolet jen kolem 850 až 1 000 kilometrů, což je výrazně méně než u Šáhid-136, to ovšem Kreml neřeší. Podstatná je pro něj likvidace ukrajinské energetické infrastruktury. Dnes již spíše zabránění její obnovy.
Tagy