Glide Breaker: Northrop Grumman má přijít na technologii k obraně proti hypersonickým zbraním

Glide Breaker: Northrop Grumman má přijít na technologii k obraně proti hypersonickým zbraním
Autor: www.sciencemag.org
23 / 03 / 2020, 10:00

Americká výzkumná agentura DARPA udělila společnosti Northrop Grumman kontrakt na výzkum technologie proti hypersonickým zbraním. K tomu bude nutné přijít s novými detekčními a sledovacími systémy, vhodně je propojit i s interceptorem.

Už v roce 2018 vyšly zprávy o tom, že výzkumná agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) v rámci projektu Glide Breaker zkoumá možnosti, jak se proti hypersonickým zbraním bránit. K tomu je pochopitelně zapotřebí jejich zachycení (ve smyslu zjištění a sledování) a konečně pak samotného zničení. V této souvislosti sama agentura uváděla, že stojí o tzv. hard-kill, který v tomto případě chápeme jako ničení přímým zásahem interceptorem.

V nedávné době se objevila nová informace, že DARPA udělila kontrakt za 13 milionů dolarů společnosti Northrop Grumman. Obsahem má být výzkum, vývoj a ukázka technologie kritické pro zasahování proti manévrujícím hypersonickým hrozbám (technicky vzato tedy tělesům) ve vyšší vrstvě atmosféry. Bližší informace k dispozici doposud nemáme a zveřejněnou finanční hodnotu musíme při jakýchkoliv úvahách zcela ignorovat – zřejmě nejde o nic jiného než jakousi zálohu…

Northrop Grumman už nějakou dobu pracuje na systému IBCS (Integrated Air and Missile Defense Battle Command System). Ten sjednocuje různé detekční, sledovací zařízení a samotné protivzdušné obranné systémy do jednotného celku. Ve hře je proto pochopitelně jeho úprava tak, aby byl schopen buď přímo nebo nepřímo pomoci v obraně i proti hypersonickým zbraním.

Nejistá i obrana proti raketám dlouhého doletu

Dost možná budou proti některým hypersonickým zbraním schopny zasahovat i současné antirakety Patriot PAC-3 a tím spíše THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Z hlediska svých parametrů na to v některých případech mohou stačit a schopnost takového nasazení bude dána spíše ostatními prvky propojených systémů a naprogramováním antirakety, respektive její hlavice. Vedle toho je ovšem pravděpodobné, že vzniknou i nové obranné prostředky, a to zejména bavíme-li se o hypersonických zbraních přesahujících svou rychlostí dvacetinásobek rychlosti zvuku. Na takových přitom pracuje Rusko i Čína.

Při takovéto rychlosti je nemožné, aby interceptor provedl přímý zásah útočící střely, obdobně jako je tomu u hlavic mezikontinentálních střel. Z tohoto důvodu byly testovány možnosti protizbraně, respektive čím střelu zničit. Jedna z možností bylo vymetení sítě z vysokopevnostních materiálů, jež vzhledem k rychlosti střely způsobí její dezintegraci. Další zvažovanou možností bylo vytvoření oblaku např. z wolframových tělísek, jež by měly vpodstatě stejný účinek. Klíčem je však detekce střely a potom pokrytí větší plochy protizbraní v místě kalkulovaného průletu, aby i v případě jistého manévrování střely byla její trajektorie vždy směřována do oblasti kryté protizbraní.

thaad

                                            Vypuštění antirakety systému THAAD (Wikipedia)

 

Na druhou stranu zůstává dosud nepředstavitelná ochrana větších územní. Spojené státy americké, respektive agentura MDA (Missile Defense Agency) společně s armádou a letectvem provozuje a souběžně vyvíjí za obrovské částky systém GBDM (Ground Based Midcourse Defense) určený proti raketám dlouhého až mezikontinentálního doletu. Bohužel dosud není dostatečně spolehlivý ani v rámci zkoušek.

Velkou neznámou v současné době zůstává, zda několik stovek milionů přidělených právě MDA na vývoj generace senzorů nejsou určené i pro rozšiřování schopností proti hypersonickým zbraním. Nelze to nijak potvrdit ani vyloučit. Ve vzduchu totiž stále zůstává hrozba především ze Severní Koreje a Íránu, kde jsou Spojené státy v současné době trochu v šachu – sice mají větší vojenskou sílu co se týče technologií i absolutních počtů, ale nemohou se hypoteticky vyhnout riziku odvety v případě prvotního úderu na některý ze zmíněných států.

Využití družic a umělé inteligence?

Navzdory všem těžkostem ovšem nemusí být nemožné některé hypersonické zbraně detekovat vzhledem k jevům doprovodným s jejich letem. K tomu se opět budou hodit nové generace senzorů, ideálně umístěných na družicích, které jsou schopny pokrýt velký prostor a k tomu ještě s tolik potřebným (a to doslova) nadhledem. Na pořad dne se tak opět dostává schopnost obrany samotných družic, jejich fyzické ničení a případně i rychlá náhrada. Pravděpodobně se vyplní scénář předpovídaný některými vizionáři, že útoku jedné vyspělé armády na druhou bude předcházet vyřazení kosmických systémů.

V případě obrany hypersonických zbraní zcela jistě ještě důležitější roli sehraje umělá inteligence. Hypotetický útok bude moci vést nepřítel z více druhů nosných prostředků mnohdy s dopředu neznámým nákladem, z více směrů a k tomu všemu velmi rychle. Člověk bude proto u takových budoucích obranných systémů možná už jen sedět na smyčce a sledovat, jak se vše vyvíjí. Bude-li mít chvilku času, pak snad bude moci potvrzovat aktivaci některých akcí jako třeba vypuštění interceptorů, ale více toho už nezastane.

Zásadní nicméně zůstává, že Spojené státy dávají na jeho přípravu proti hypersonickým zbraním. I kdyby přijatá opatření nebyla stoprocentní, nepřítel si nebude moci být jistý úspěchem své operace. Když toto bude opačně platit na obou stranách, snižuje se pravděpodobnost použití kterékoliv zbraně v rozsáhlejším měřítku.

 

Autor: Michal Polák

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace