foto: William Lewis / Wikimedia Commons / CC0/B-52 Stratofortress
Zvůle, tak se dá označit jednání Trumpa ohledně Grónska. USA mají na základě dohod s Dánskem na ostrově hodně volnou ruku v bezpečnostních otázkách. Ale ne v těžbě nerostů
Podle ČTK Donald Trump znovu kritizoval Dánsko kvůli údajné neschopnosti Kodaně odstranit ruskou hrozbu u Grónska, ačkoliv ji k tomu vyzývala Severoatlantická aliance. USA podle Trumpa najednou chtějí ostrov od Dánska koupit. Trump dost směšně tvrdí, že NATO, jehož součástí jsou i Spojené státy, 20 let vyzývá Dánsko, aby odstranilo ruskou hrozbu u Grónska: "Dánsko s tím nebylo schopné nic udělat. Nyní nastal čas a udělá se to," uvedl Trump. Když se podíváme na servilní chování amerického prezidenta vůči Vladimiru Putinovi, kterého Trump zjevně nepovažuje za hrozbu, už celá záležitost nabírá senilní a komický rozměr. Je tedy Rusko problém nebo ne? A při hlubším pohledu na problematiku už je Trump doslova k smíchu.
Američané v Grónsku od roku 1951
Vojenská přítomnost USA v Grónsku je primárně řízena historickou Obrannou dohodou z roku 1951 a novější Dohodou o obranné spolupráci (DCA). USA mají povolen neomezený přístup a využívání dohodnutých zařízení a oblastí (včetně stávající letecké základny Thule, nyní známé jako Pituffik) pro návštěvy, výcvik, cvičení, tranzit a další související aktivity. V rámci dohod má vláda USA výhradní jurisdikci nad americkým vojenským a civilním personálem a jejich rodinami v těchto obranných oblastech, s výjimkou dánských občanů a rodilých Gróňanů, kteří mají být případně předáni dánským úřadům. Americká přítomnost slouží k obraně Grónska a zbytku oblasti v rámci Severoatlantické aliance (NATO).
Stručná podstata spočívá v tom, že USA mají právně zajištěná silná obranná práva v Grónsku prostřednictvím dlouhodobých dohod s Dánským královstvím a grónskou vládou, která poskytují přístup, možnosti umístění základen a operační svobodu pro potřeby bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku. Stav je tak zásadní, že i když Kodaň nikdy nesouhlasila s umístěním jaderných zbraní na ostrov, ty se tam přesto nacházely. Spojené státy měly v Grónsku jaderné zbraně, což vedlo k havárii bombardéru B-52 v roce 1968 u základny Thule (dnes Pituffik), při níž se ztratila jedna ze čtyř jaderných bomb nesených na palubě, ačkoli oficiálně se popírala jejich přítomnost na dánském území. Tato událost je známá jako Thulegate a pochopitelně vyvolala roztržku mezi Dánskem a USA.
Zlomený šíp
Američané celou událost označili kódem Zlomený šíp. Tato havárie zničila osadu Narsaarsuk a poničila osady Pituffik a Moriusaq. V Dánsku platí od roku 1957 zákaz jaderných zbraní, havárie vyvolala ostrou reakci obyvatelstva obviňující Spojené státy z opakovaného porušování tohoto zákazu. Volně přeloženo, Kodaň prostě jaderné zbraně Američanů tolerovala, protože o nich nepochybně věděla. V roce 1993 vyšlo z odtajněných dokumentů U.S. Air Force najevo, že americké bombardéry s jadernými zbraněmi na palubě létaly přes Grónsko téměř celá 60. léta nejméně dvakrát denně. Cílem těchto přeletů byla schopnost jaderného úderu na Sovětský svaz.
Američané mají v Grónsku volnou ruku
Z výše uvedeného jasně vyplývá, jak hodně volnou ruku mají USA v Grónsku. Dánové jsou si i v současnosti velmi dobře vědomi rizik přicházejících z Ruska a jistě by se dokázali s USA dohodnout na posilování obranných opatření strategického ostrova. Jenže to divadelního herce Donalda Trumpa nezajímá. Ten potřebuje záři reflektorů a pocit, že je nejlepší na světě. Američané měli v Grónsku v zásadě vždy volnou ruku. Podle WPtech USA používaly několik různých základen v Grónsku, všechny opustili z vlastní iniciativy kromě jedné. V současnosti jsou na základně Pituffik (dříve Thule), která se nachází na severozápadním pobřeží, asi 1200 km za polárním kruhem. V Pituffiku Američané udržují a neustále využívají dráhu dlouhou asi tři kilometry. Základna má také přístav schopný přijímat velké válečné lodě (kromě letadlových lodí) a transportní lodě třídy Panamax.
Trump hraje divadlo, jde mu o nerosty
V současnosti je význam základny Pituffik především způsoben přítomností radarů systému včasného varování balistických střel, které zajišťují včasné odhalení hrozeb jako jsou letadla nebo rakety přicházející z Ruska. Na druhé straně Grónska, na jeho východním pobřeží, se nachází další základna, kdysi obsazená Američany. Základna Nord je druhé nejseverněji trvale osídlené místo na světě. Dnes ji využívají Dánové. Na východním pobřeží Grónska se nachází základna Daneborg. Byla také postavena jako americké zařízení. Dánští vojáci jsou také dislokováni na základnách Danmarkshavn a Mestersvig. Trump řeší nesmysly a zbytečně likviduje důvěru mezi spojenci v NATO. Zásadní otázka ovšem zní, zda Trumpovi nejde čistě jen o nerostné bohatství Grónska.
Tagy