HAL Tejas nabírá dech: operační způsobilost u druhé letky a první letoun ve standardu FOC

HAL Tejas nabírá dech: operační způsobilost u druhé letky a první letoun ve standardu FOC
Autor: Venkat Mangudi (CC BY-SA 2.0)|Popisek: HAL Tejas
23 / 06 / 2020, 13:00

V minulém měsíci jsme zaznamenaly opět zvýšenou mediální pozornost kolem indického lehkého stíhacího letounu HAL Tejas. Došlo k uvedení druhé letky, dodání prvního letounu standardu FOC (Final Operational Clearance) i nakonec popřeným zvěstem o přednosti před zahraničním typem letounu vybíraného v rámci programu MRCA.

Rafale jen jako náplast

Nikdy nekončící příběh – i tak bychom se mohli dívat na stále nedořešenou snahu o pořízení nového, respektive nových stíhacích letounů, kterými by Indie nahradila celou řadu zastarávajících typů. Kvůli tomu v minulosti vznikl program MMRCA (Medium Multi-Role Combat Aircraft). V rámci něho po mnoha peripetiích bylo objednáno na místo původně poptávaných 114 jen 36 strojů Rafale od francouzské společnosti Dassault. A to jen jako náplast kvůli nedostatku bojeschopných letek.

Právě počet letek je pro Indii zcela zásadní. Kvůli neustálému napětí (které jako nedávno jednou za čas přeteče do ozbrojených střetech) jsou Indové v podstatě nuceni udržovat dostatečný počet bojeschopných letounů pro případ války s Pákistánem, tak s Čínou. Pochopitelně nemůže zcela v součtu vyrovnat oba své soupeře, ale ani ti nemohou nasadit veškeré své síly v jedné oblasti.

Není proto divu, že Indie musí nejen navyšovat dle současných plánů počty provozovaných letek. Ale vedle toho potřebuje postupně nahrazovat celou řadu zastarávajících typů dodaných z celé řady zemí. To se zcela objektivně nedaří podle představ ani skutečných potřeb. Vysoké počty z provozovaných letounů jsou nejen morálně zastaralé (nebo v dohledné době budou). Na druhou stranu je na místě se na věc dívat i optikou toho, co se od každého z nich očekává. To se samozřejmě netýká těch, u kterých lze už vzhledem k jejich stáří spekulovat vůbec o jejich letuschopnosti.

HAL Tejas ve standardu FOC

Ve výzbroji letectva alespoň papírově zůstává zhruba šedesátka stíhacích letounů MiG-21. Jako jejich nástupce Indie vyvinula vlastní letoun HAL Tejas. Ten svůj první let absolvoval už v roce 2001, ale od té doby zvládl výrobce postavit jen 33 strojů, z toho 16 prototypových. Nyní se ovšem zdá, že by se přeci jen nakonec mohlo blýskat na lepší časy. Jednak má dojít k výrobě alespoň 83 strojů ve variantě ve variantě Mk1A, přičemž nejsou vyloučeny daleko vyšší počty.

Především ale bylo v minulém měsíci dosaženo operační způsobilosti druhé letky, 18. přezdívané „Flying Bullets“. Zároveň došlo k dodání prvního letounu ve variantě, respektive standardu schopného dosáhnout konečné operační způsobilosti FOC (Final Operational Clearance). To v tomto případě znamená možnost tankování za letu, nesení přídavných nádrží, plně připravený kanón pro blízký vzdušný boj i podporu pro střely pro boj mimo vizuální viditelnost. S tím už jej Indové mohou nasadit do boje, který na sebe dost možná vzhledem k situacím v příhraničních oblastech nedá dlouho čekat. 

Nejasnosti kolem programu MMRCA

Zároveň se objevily zprávy o pořízení mnohem většího množství lehkých stíhacích letounů Tejas na místo nějakého zahraničního typu, jenž má vzejít z pokračování programu MMRCA. To však krátce na to defakto měl popřít náčelník štábu indického vojenského letectva maršál Rakesh Kumar, podle něhož má letectvo stále v úmyslu pořízení 114 víceúčelových letounů v rámci mezinárodního výběrového řízení. Varianta pokračování programu je reálnější i protože v současnou dobu zvládne výrobce HAL vyrobit jen osm strojů, po uvedení do provozu druhé připravované linky snad šestnáct za rok. Jinak řečeno už nyní objednané stroje nestačí dodat dříve než za nějakých pět až šest let.

Za protichůdnými tvrzeními ohledně rušení, či nerušení programu MMRCA proto musíme hledat spíše domácí neshody a zastánce různých vlivových skupin než tlak na dodavatele. Ti moc dobře ví, že Indové nyní prostě nemají výrobní kapacitu k dodání dalších více než stovky nových bojových letounů. Nehledě na to, že Tejas představuje lehký stíhací letoun, zatímco ze zahraničí poptávané typy představují o těžší kategorii bojových letounů s výjimkou švédského Gripenu. V nejbližších letech stejně tak Indie nemůže počítat s těžší variantou HAL Tejas Mk2. Jeho první let je prozatím plánován na rok 2023 a dosažení počáteční operační způsobilosti nelze očekávat dříve než v druhé polovině desetiletí.

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace