Autor fotografie: redakce|Popisek: Karel Havlíček (ANO)
Požádali jsme o rozhovor místopředsedu PSP a exministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (ANO) – zajímal nás jeho pohled na probíhající akvizice rezortu obrany, zapojení českého průmyslu do projektu BVP a Leopard 2A8, a také otázka zpětné kontroly procesů české muniční iniciativy.
Pro českou ekonomiku důležitým tématem armádních akvizic je účast českého obranného průmyslu na strategických zakázkách. Než se dostaneme ke konkrétním případům – ministryně Černochová vyčítá hnutí ANO, že mělo osm let MO, ale projevilo nulovou snahu plnit naše závazky. Co na tuto příkrou kritiku odpovídáte?
Že to jsou politické floskule a fáze. Kdyby uměli aspoň trochu pracovat s čísly, kdyby si dali dohromady nějaké souvztažnosti, tak takové blbosti nemůžou nikdy říkat. To nechť říká paní ministryně možná v nějaké kavárně na Praze 2. Ale každý soudný člověk, když se podá do výsledků, tak vidí zcela zjevně jednu věc. Přebírali jsme to v situaci, kdy výdaje na obranu někdy v roce 2013, 2014 byly 0,9 %. Totální průšvih. Fiasko. Po jejich ministrech jsme to přebírali, kteří to úplně plundrovali. Dostali jsme se, když jsme to předávali my, na úroveň 1,4 %. Z nějakých necelých 45 miliard jsme to dostali na 85 miliard. A dokonce, když jsme byli v roce 2019 v Bílém domě, a to už byla vidět trajektorie toho růstu, tak tehdy americký prezident Trump vysoce ocenil to, že jsme jednou z těch zemí, dokonce jednou z těch mála zemí, která to posiluje. To znamená, že si paní ministryně opravdu nemá nač stěžovat. A velmi dobře to ví.
V listopadu měl NGŠ sdělit MO, že ČR nemá dost prostředků na nákup tanků Leopard 2A8. Ministerstvo nyní uvádí, že nákup je stále prioritou, ale hledá způsoby, aby akvizice neomezila jiné projekty. Čím to je, že nákup F-35 za stovky miliard, jiné projekty podle ujištění ministerstva neohrožuje, ale nákup tanků ano, jak tento rozpor vnímáte?
Já se přiznám, že se v tom už přestávám trochu orientovat. Necítím se povolán k tomu, abych řídil kvalitu nákupů a rozhodoval o tom, co se pořídí, co se pořídí, co se nepořídí, co je možná důležitější, co je méně důležité. Ale sám jste si odpověděl. Z mého pohledu tam rozpor je a je dnes na Ministerstvu obrany, aby oni vysvětlovali. Naším úkolem je kontrolovat, naším úkolem je některé věci zpochybňovat. Jejich úkolem je toto vysvětlovat.
Poslední dobou mám čím dál tím větší pocit, že ty vztahy tam nejsou dobré, že každý to komentuje trochu jinak, někdo to vůbec nekomentuje. Někdo se snaží vysvětlit nevysvětlitelné, zejména ohledně zapojení tuzemského průmyslu, a všechno je to zahalené takovým: „my nic, my máme vše v naprostém pořádku“ a snaží se to politicky všechno okecat.
Tady nejde o to, že někdo je chce za každou cenu kritizovat. Já si dokonce myslím, že ty zakázky, které teď realizuje Ministerstvo obrany, jsou z pohledu kvality dobré. Dokonce si i myslím, že jsou potřebné. My jsme také byli ti, kteří jsme podpořili 2 % HDP na obranu. Ale já tam chci vidět jinou věc. Chci tam vidět faktickou participaci domácích výrobců. Říkám výrobců. Ne dodavatelů, nebo firem, které někde smočí tím, že se přes ně něco přeobchoduje a na faktuře to pak vypadá docela hezky. Takže je tam celá řada věcí, které my budeme hlídat, budeme sledovat, jak na Ministerstvu obrany, aby to vysvětlili, případně aby si udělali takový systém, který bude garantovat to, že z toho taky Česká republika bude něco mít.
Na tiskové konferenci (před)minulý týden jste se věnoval zapojení domácího průmyslu do klíčové zakázky na pásová BVP. V předchozích rozhovorech jsme zmínili, že výpočet podílu českého průmyslu na výrobě CV90 ignoruje inflační doložku, a reálně tedy zdaleka nebude 40 %. Nově ale Ministerstvo obrany oznámilo, že se tento podíl vypočítává z ceny kontraktu bez DPH, a že to bude v absolutní částce necelých 20 miliard. Nejde o další tlak na celkové snížení podílu českého průmyslu na této zakázce?
Tonoucí se stébla chytá. Musím říct, že se domnívám, že v zakázce BVP budou dodány kvalitní produkty, a že to bude pravděpodobně v cenách, které dnes odpovídají realitě. Ale to není všechno. Naším úkolem je to, abychom kontrolovali účast českého obranného průmyslu, kterou se tato vláda pochlubila a tvrdila, že bude 40 %. A já tvrdím, že to není 40 %, protože účast průmyslu není to, co se někde přeobchoduje. Účast průmyslu je, pokud možno, v tom, aby se to u nás vyvinulo, nebo alespoň vyrobila. Aby tam byla přidaná hodnota. Což kdokoli byl kdykoli v průmyslu, ať se podívá na první výsledovku a podívá se na rozvahu a porovná si to v horizontu dvou, tří, čtyř let před tou zakázkou a po ní, a okamžitě to uvidí. A to by neměli dělat Havlíček s Metnarem jakožto detektiv Štika a jeho pobočník. To má dělat profesionální tým na Ministerstvu obrany, možná ve spolupráci s MPO.
Ale vadí mi způsob, jakým se to dělá, kdy se to ještě možná záměrně bagatelizuje, a vytváří se dojem, že je vše v nejlepším pořádku. Není to v pořádku. A to prostě je fakt a jestliže se ty tzv. překupy realizují přes státní podnik, přes VOP, tak u toho nebudeme mlčet. A že se někdo vymlouvá na to, že to připravil v dobách minulých, fajn, možná to tak je. Já jsem byl ten, kdo to kritizoval ještě za doby, kdy jsme my byli ve vládě. Protože úkolem ministra průmyslu je právě hlídat ten podíl českého průmyslu. A když vidím, že by to nemuselo dopadnout, tak se ozvu. Také tenkrát jsem se ve vládě ozval, a následně poté to bylo zrušeno, nebo se to udělalo jinak. Je na tom vidět, že se oni snaží jen politicky vymlouvat.
Co říkáte na námitku, která zazněla také v tiskové zprávě ministerstva, že dodavatel má podepsané smlouvy s 20 subdodavateli, zatímco vy hovoříte jen o devíti?
Vždy rozhoduje celkové číslo ve smyslu, kolik má podílu určitá skupina dodavatelů. Těch prvních deset, tuším, má naprosto dominantní podíl. Troufám si tvrdit téměř 90% podíl. Pak už jsou to menší dodavatelé a už nedává smysl kontrolovat úplně všechno. To jsou zase jenom jejich čísla. Ale jestliže jsem si u těch hlavních deseti dodavatelů dopočítal, že dodávají prakticky z objemu peněz vše, tak pak už mě těch posledních deset procent vůbec nezajímá, to je nepodstatné a to už tam nesehrává žádnou roli. Ty poměry, které tam jsou, to už nezmění. Jestliže vám tam dominantní státní subjekt udělá drtivou část tradingem, tak už tak nenajdete nic v jejich prospěch velkého.
Probíhají jednání o zapojení do společného nákupu zmíněných tanků Leopard 2A8. Jejich dodavatel má jinou filosofii přístupu k průmyslové spolupráci. Zatímco v těch současných dodávkách je to primárně o tom, že se české firmy podílejí na výrobě techniky pro Armádu České republiky, u těch tanků by zapojení českých firem směřovalo k výrobě komponent pro všechny uživatele celosvětově. Vnímáte tento přístup perspektivní do budoucna a mělo by se k tomu tímto způsobem přistupovat?
Určitě ano. Musím ale říct, že i u těch BVP společnost BAE, která je tím zahraničním integrátorem, když jsem si tak objel ty firmy a diskutovalo jsme o jejich podílu na dodávkách, to nevypadá špatně. BAE je potom pustí i do nějakých dalších zakázek, které půjdou mimo tento projekt, což si myslím, že je dobře. A opět by to někdo měl hlídat a měl by s nimi spolupracovat. A pokud to tak bude i s tím německým dodavatelem, tak si myslím, že to je jedině dobře a je záhodno, aby to tak bylo. Neumím teď říci detail, jak to bude probíhat, ale určitě je to správná cesta.
Staronový americký prezident Donald Trump hovoří o 5 % HDP na obranu. Generální tajemník NATO o 3,5 %, jinak se prý máme začít učit rusky. Na jaké míře výdajů se podle vás aliance shodne a jaká je z hlediska efektivního budování schopností armády, ale také ostatních nezbytných výdajů státního rozpočtu, racionální?
Netuším, na čem se shodnou. Pro mě je důležité to, aby to, co se nakupuje, bylo za prvé transparentně vyobchodované, o čemž začínám v poslední době trochu pochybovat. A za druhé, aby ty prostředky byly efektivně utracené. To znamená, že pro mě není úplně to nejpodstatnější, jestli je to 1,8, nebo 2,35 %, pro mě je důležitější to, co se za to koupí, a jestli to dává smysl aliančně, nebo pro nás, pro Českou republiku.
A vidíte, že už dnes při 2 % HDP, se to takřka nedá zvládnout. Možná, že v čase se to podaří. Ale nenalhávejme si, že je to všechno zalité sluncem. Je patrné, že na konci roku věděli, že ty dvě procenta nesplní, takže to začali natahovat a začali barvit trávu na zeleno. To, že se tam nakopnou třeba F-35 o deset miliard korun, znamená to, že potřebovali ty peníze utratit, a místo, tuším, patnácti, tam bylo 25, nebo 26 miliard. Je tedy zcela zjevné, že to utratit neumějí. V tuto chvíli.
Bavit se tedy dnes o 3 nebo 3,5 % nebo dokonce o více, když neumím utratit ani 2 %, asi na místě úplně není. Druhá věc je taky to, aby na to země ty prostředky měla. Samozřejmě si všichni uvědomujeme, že je třeba posilovat obranyschopnost. A určitě to bude i v příštích letech nesmírně náročné. To pravda je. Situace se nezměnila. A je dobře, že jsme za naší vlády zahájili proces růstu.
Představte si, že by to paní ministryně Černochová přebírala v té zoufalé situaci, jako my po nich. Představte si, že by měla nějakých 0,9 %. Kdybychom byli alibisté, tak jsme drželi 0,9–1 % HDP, a ona by to měla zvednout na 2 %. Přitom ona není schopná to dnes zvednout ani z 1,4 % na ty dvě. Jak by to zvedala z té nižší hladiny. Může tedy děkovat bohu, že jsme jí to předali na trajektorii růstu, a měla by být spíše vděčná za to, že jsme to nastartovali. Já po ní nechci slova díků, slova chvály, jsem příliš pragmatický člověk, než abych to očekával. Ale přivlastňovat si to a hrát hru, že my jsme to předtím udělali blbě, tak to ať zapomene, my se od ní nenecháme v tomto fackovat. Nepřipadá v úvahu, že z nás v tomto bude dělat blbce.
S tématem obrany souvisí rovněž široce diskutované téma muniční iniciativy. Respektu jste řekl, že by vaše vláda v této iniciativě dále nepokračovala, a vysloužili jste si tím obvinění z nadbíhání ruským zájmům. Vnímáte muniční iniciativu jako problematickou?
Problematická je. A nejčistší řešení je takové, které by spočívalo v tom, nechat to dělat servisní organizaci NATO. Existuje tady přece naprosto profesionální organizace NATO Support and Procurement Agency, která má k tomuto sloužit, ve smyslu dodávek pro členské a další země, což zahrnuje ideálně i Ukrajinu. My jsme to kritizovali už někdy v v roce 2024 v květnu, nebo v červnu. Měli jsme pochybnosti ohledně transparentnosti. Tedy kdo to dodává, jak se to zpracovává, v jaké je to kvalitě, atd. A nebyli jsme to jen my. Všimla si toho i zahraniční média. Vláda jede v nějakém tajném režimu, pak se sice fotí v mikinách a ukazuje světu, že tu muniční iniciativu dělá, ale dobře, to je marketing.
Podle mého názoru by bylo čisté to převést právě na tuto servisní organizaci NATO, která by to koordinovala i s jednotlivými ostatními zeměmi, které na tom budou participovat. Dokonce si dovedu představit, že to je vlastně ideální příklad toho, jak by ta organizace mohla koordinovat napříč členskými státy NATO, a možná i jinými, které by se na té muniční iniciativě podílely. Je to přece naše práce opozice, když vidíme, že něco nemusí být transparentní, tak na to ukázat. Myslím, že na tom není nic divného.
A není to vůbec nic proti Ukrajině. My jsme Ukrajinu podpořili mnohokrát, myslím, že to více ani nešlo. Ať už co se týká výcviku ukrajinských vojáků, co se týká Lex Ukrajina 1, 2, 3, 4, 5, co se týká samozřejmě uprchlíků, atd. Odsoudili jsme Rusko jakožto agresora. Nikdo nemůže ani na minutu pochybovat o tom, že bychom nevěděli, kdo je tím agresorem. Ale to ještě neznamená, že vše, co naše vláda dělá, že budeme podporovat s čepicí v ruce někde v koutě, a neřekneme si k tomu svoje. Tak to tady tvrdím, že ne.
Nejde tedy o nějaké zastavení vojenské pomoci, ale spíše o ten proces.
My na ten proces ukazujeme již více než rok. Jsme v tom konzistentní. Ať si někdo přečte ten dopis Andreje Babiše, který poslal paní Černochové.
Uvažujete o potřebě ten proces nákupů munice v rámci muniční iniciativy zpětně prověřit? Například v případě, že uspějete ve volbách. Budete mít snahu jej zkontrolovat?
Určitě ano. S tím snad musí každý počítat, že pokud se tady vynakládají nějaké prostředky, a já chápu celý ten princip, tedy že to není muniční iniciativa České republiky, ale že ona je tím koordinátorem – ale nepochybně se tam utrácely i tuzemské peníze – tak musíme vědět, za co se utratily, kdo byl dodavatelem, kdo byl zpracovatelem, jakým způsobem fungoval celý ten nákupní, případně kompletovací proces, a od toho tady jsou státní instituce, které to musejí zkontrolovat, jako kontrolují cokoli jiného. Jako nás kontrolovaly, když jsme budovali dálnice, nebo když se nakupovaly roušky. To byla také kritická doba.
My budeme trvat na tom, aby se i toto zkontrolovalo, a dokonce se to možná zkontroluje i bez naší iniciativy. V každém případě rozumím tomu, že to může být v nějakém režimu. Nikdo nechce nikoho dostat do problémů stran třeba různých dodavatelů, kteří nechtějí u toho být vidět, tomu rozumím. Ale tady se musí prokázat transparentnost chování české vlády. A zatím si tedy stojím, a to se dohrát musí. V každém případě. Chtějí na to odpověď i lidé. Pokud je všechno v pořádku, budeme jedině rádi.