Autor fotografie: By SSGT REYNALDO RAMON - commons.wikimedia, Public Domain|Popisek: Heron
Vzhledem k přetrvávajícímu konfliktu na Ukrajině armády celého světa přehodnocují či doplňují položky ve svých rozpočtech. Nejinak je tomu v České republice, pro kterou jsou primární platformou drony. Jak řekla ministryně obrany Jana Černochová – zaspali jsme a musíme to napravit.
Podle informací SECURITY magazínu by se na ministerstvu obrany měla tento týden odehrát jednání o dronech pro Armádu České republiky, kdy údajným favoritem je Heron od izraelské firmy IAI. Ten, pokud se bavíme o stroji nazývaném v hebrejštině Siman 1 je ale již poměrně zastaralým strojem, jehož první let se odehrál před necelými 30 roky v roce 1994. A právě i díky tomuto stáří se řadí do kategorie dronů trpícími vysokou poruchovostí, kdy obecně drony s technologií z přelomu tisíciletí trpí problémy mechanickými, s elektronikou nebo malou odolností proti rušení.
Pro ilustraci lze porovnat spolehlivost dronů od různých výrobců:
- HERON z izraelské společnosti IAI
- WATCHKEEPER od britské společnosti THALES
- BAYRAKTAR TB2 od turecké společnosti BYKAR
- HERMES 900 od izraelské společnosti ELBIT
A platí zde to, co jsme již uváděli v detailním rozboru dronů připadajících do úvahy pro naši armádu. V případě volavky by si ministerstvo obrany mělo dát pozor.
Austrálie ztratila dva drony HERON, Německo tři Herony během misí v Afghánistánu, kdy všechny měly údajně problémy s přistáním. Indie ztratila celkem 14 dronů za 10 let a polovina z nich, tedy 7 strojů, byly zmíněné Herony. Indie je jedním z největších uživatelů Heronů na světě s celkovým počtem nakoupených 50 kusů. Další dva drony HERON ztratila izraelská armáda kvůli poruše motoru, kdy jeden dron byl naveden do moře, aby se vyhnul pádu do zastavěné oblasti a druhý narazil do budovy. Turecko také pravděpodobně ztratilo dva drony HERON.
Na snímku je jeden ze zničených indických dronů HERON. Vzhledem k jeho stavu je zřejmé, že se nejednalo o sestřelení nebo havárii po kolizi, ale o technologické selhání. Přední, nejtěžší část dronu, která by dopadla na zem, je zcela nepoškozená, pouze kryt technologické části byl oddělen. Podobně jsou křídla v podstatě nepoškozená, která by se pravděpodobně zlomila při nekontrolovaném nárazu, nebo by se jedno křídlo zachytilo o zem a poškodilo se při nekontrolovaném přistání s náklonem. Úvodní fotografie ukazuje konstrukci zadní části letadla.
Z fotografie nárazu to není zřejmé, ale zdá se, že zadní část je poškozena, zejména kvůli konstrukci kuželových nosníků trupu. Vzhledem ke stavu přední části a křídel lze předpokládat, že došlo ke ztrátě kontroly nad letadlem, které bylo stabilní, ale postupně ztrácelo výšku, dostatečně pomalu, aby hladce přistálo na břiše. V cestě přistání nebyla žádná překážka, takže nedošlo k žádnému zásadnímu poškození a lze okamžitě odvodit příčinu havárie – některá technická část selhala. Výbava dronu však zřejmě utrpěla zásadní škody.
Celkové ztráty dronů z naší velké analýzy vypadají následovně
VOLAVKA / HERON 16
HLÍDAČ / WATCHKEEPER 1
VLAJKONOŠ / BAYRAKTAR TB2 27
HERMES 900 2 (včetně 1 při testování švýcarského modelu)
Řešil by výše uvedené problémy nový model Heron MK II, který vychází z původního modelu? To není zcela jisté, protože aktuálně se jedná o prototyp, který neprošel bojovou zkušeností a není provozován žádným operátorem na světě.
Zdroj: armyrecognition.com, redakce SM