Autor fotografie: Defence Imagery / Flickr|Popisek: GMLRS odpálená z M270
Dá se říct, že HIMARS jsou nejvíce rozdílovou zbraní na Ukrajině. Rusové si s těmito vícenásobnými raketomety (MLRS) neví rady, obzvlášť s balistickými ATACMS.
Podle Oryxu byly na Ukrajině doposud zničeny dva systémy MLRS HIMARS a dva poškozeny. Škody ovšem napáchaly v násobcích své ceny. Moskva neví, jak se proti nim bránit. Především ATACMS následované GMLRS jsou těžkým oříškem. ATACMS zničily minimálně pět systémů ruské nejmodernější protivzdušné obrany S-400. Paradoxem je, že právě tento systém by měl být klíčovým prvkem ochrany proti balistickým raketám. Není. Je celkem jasné, že radary S-400, nebo i S-300, mají velký problém střelu detekovat a zřejmě je i příliš pomalá reakce systému po zachycení rakety v terminální fázi letu.
ATACMS a GMLRS na HIMARS bez konkurence
Situace se již dostala tak daleko, že Moskva poslala na Krym své zatím nedostatečně odzkoušené S-500. Konkrétně mají především sloužit k ochraně Kerčského mostu. ATACMS zlikvidovaly několik lodí Černomořské flotily a konkrétně třeba pravidelně útočí na ruská vojenská letiště. Mají na svědomí značné množství útoků na ruská logistická centra, muniční sklady a další strategické objekty. HIMARS může odpálit jen jednu ATACMS na jedno přebytí. Salvovou střelbu obstarávají mimo jiné GMLRS. A podle Defense Post právě Lockheed Martin navýšil jejich výrobu. Američané naplánovali zvýšit produkci z původních 6 000 kusů ročně na 14 000 do roku 2025.
Kontrakt má hodnotu 3,4 miliardy dolarů s dodáním do konce října 2027. DP tvrdí, spolehlivost GMLRS je 98 % a budou dodávány ve třech verzích. GMLRS Unitary a GMLRS Alternative Warhead, každá s dosahem 70 kilometrů a GMLRS Extended-Range, která má dosah úderu až 150 kilometrů. Nejde o první kontrakt s Lockheedem na tyto střely, první je z loňského roku a má být splněn v roce 2025. Přirozeně se jedná o reakci Američanů na prázdnící se sklady díky pomoci Ukrajině. Washington dokonce zvažuje výrobu i v Austrálii.
GMLRS jsou řízené rakety naváděné inerciálním navigačním systémem pomocí GPS. Již podle předchozích údajů mají prodloužený dolet. Inerciální systém většinou zahrnuje větší množství senzorů, které snímají vlastní data při letu. Často dokáží číst terén a letět velmi nízko kvůli radarům. Příkladem je třeba německá střela s plochou dráhou letu Taurus. Ruská Tornada-S zřejmě stále ani nemají raketu s doletem 200 km a jejich standardní střely mají maximální dosah 120 kilometrů. Let rakety je řízený čtyřmi senzory a lze je odpalovat nejen z HIMARS, ale i německých MARS II, britských M270B1a třeba finských M270D1.
GMLRS s inerciálním naváděním pomocí GPS
Cena raket se pohybuje okolo půl milionu dolarů za kus. Během války na Ukrajině Rusové oznámily, že dokáží tyto rakety rušit. Moskva zřejmě vyvíjí intenzivní snahu konstruovat prostředky elektronického boje, protože vyvinout účinnou protivzdušnou obranu je mnohem náročnější. Podle anglické Wikipedie nelze inerciální navigaci rušit, ale lze rušit GPS, kdy je následně GMLRS méně přesná. Reakce byla ovšem okamžitá a Ukrajinci spolu s Američany začali vyvíjet software odolný proti rušení a navíc začal hon na ruské rušící systémy.
Celkem je již v provozu devět různých typů GMLRS. Američané se dost soustředí na střely se submunicí a vysoce výbušné hlavice. Prodloužený dolet by měla mít ER GMLRS, tedy oněch 150 kilometrů. Dostala větší raketový motor, nově navržený trup a první zkouška proběhla v roce 2021. Navýšení výroby GMLRS jasně ukazuje dvě věci. Jednak doplnění amerických skladů, to je celkem jasné. Ale míra navýšení je taková, že Američané počítají s další distribucí nejen na Ukrajinu. Reálnou konkurencí HIMARS a M270 na trzích je aktuálně prakticky jen jihokorejské Chunmoo. A nutno podotknout, že americké MLRS si na Ukrajině udělaly opravdu velkou reklamu, což zvyšuje pravděpodobnost exportu do mnoha zemí. Příkladem může být Polsko.