Autor fotografie: Elbit Systems / Public domain|Popisek: PULS
Jestliže jednou z legendárních zbraní druhé světové války byly MLRS Kaťuša, pak na Ukrajině se jimi staly americké salvové raketomety HIMARS. A do Evropy se derou izraelské PULS.
Ne, i přes veškerou kritiku, ani Evropa není zcela neschopná a hloupá. Německé KNDS již dlouhodobě spolupracuje s izraelským ELBIT, který je výrobcem MLRS PULS, na výrobě domácího derivátu salvového raketometu EURO-PULS. Zajímavé je, že měl integrovat i rakety do HIMARS, ale Lockheed Martin to odmítl. V každém případě podle hartpunkt.de si Německo pořídí pět těchto kompletů jako náhradu za stejný počet MARS II poslaných na Ukrajinu a Dánové již podle Military Leak první PULS obdrželi a Popular Mechanics píše, že se chystá i do Nizozemska. Raketové dělostřelectvo zažívá na Ukrajině renesanci a PULS v určitých ohledech překonává HIMARS.
HIMARS kontra PULS, ruské Tornado-S zaostává
Rusko, potažmo Sovětský svaz, se svými zkušenostmi z druhé světové války a Kaťušemi zůstalo u výroby mobilních salvových raketometů a má jich k dispozici značné množství. Vynecháme-li termobarické deriváty jako TOS-1 nebo aktuálně TOS-3, takřka legendární jsou BM-21 Grad, u nás RM-70, a modernizovaná Tornada-S, která by měla být ekvivalentem HIMARS, ale v nejdůležitějších parametrech prostě nejsou. Navíc se Ukrajinci nedávno zmocnili nepoškozené nejmodernější rakety do Tornado-S 9M544 a její naváděcí elektronika je doslova pravěk. Nemluvě o tom, že ATACMS stejně parametrově konkurovat nemůže.
To se ovšem nedá říci o izraelských PULS. Aktuálně se na planetě nacházejí tři skutečně moderní MLRS s komplexními žádoucími parametry. Již zmiňované HIMARS nebo pásové M270, jihokorejské K239 Chunmoo a právě izraelský PULS. Ruská Tornada-S mají špičkové parametry, ale zaostávají v kvalitě střel. Američané v současnosti získávají mírný náskok s vývojem a již probíhajícími zkouškami balistických střel PrSM, které mají mít dosah 500 kilometrů. ATACMS má dosah 300 km, stejně jako její jihokorejský ekvivalent a Izraelci mají na svých Puls osvědčenou Predator Hawk opět s dostřelem 300 km. Rusové takovou střelou nedisponují.
Právě kolový PULS ovšem dokáže odpálit dvě balistické střely najednou, HIMARS jen jednu. Zcela zásadní rozdíl je ovšem v tom, že izraelský systém od ELBITu dokáže podle anglické Wikipedie odpalovat střely, které nesou UAV SkyStriker a mají dosah přes sto kilometrů. Dronů je k dispozici šest ne jedno odpálení a celkově jich je na vozidle dvanáct. Pro nás je zajímavé, že podle Army Technology má PULS Maroko na vozidlech Tatra. Další odlišností oproti HIMARS je systé Light PULS pro speciální jednotky, který může být integrován na lehká taktická vozidla a snadno dopravován pomocí C-130 Hercules. K palbě je připravený do minuty.
PULS je v Evropě mnohem úspěšnější než HIMARS
PULS má k dispozici standardní rakety pro salvové odpaly ABSOLVENT a LAR160 s dosahem 40 a 45 kilometrů. Ty nemají žádné navádění. Jinak všechny ostatní střely mají k dispozici inerciální navádění s GPS. Delilah s dosahem 250 kilometrů má ještě k tomu infračervené navádění a v hlavici je software s pamětí na siluety nepřátelských cílů. Takže Delilah má kruhovou chybu pouze jeden metr. Ostatní naváděné střely se trefí s přesností na deset metrů. PULS má dva odpalovače po 18 standardních raketách, čímž také překonává HIMARS, který odpálí maximálně šest střel, ale pochopitelně je výrazně lehčí.
Na přiložené fotce je patrná spolupráce Němců na EURO-PULS. Jako vozidlo je jasně patrný Mercedes. Izraelci si zjevně dali záležet na modulárnosti systémů, protože třeba Španělsko je bude mít na podvozcích Iveco. Zajímavé je, že se PULS v Evropě prosazuje více než HIMARS. Nizozemská vláda americké MLRS nakonec odmítla a také volí Izraelce. Příčina je celkem jednoduchá. Je to cena. Elbit je výrazně levnější než Lockheed Martin. V každém případě po velkém útlumu opět narůstají dispozice MLRS v Evropě. Otázka zní, jak se ke koupi salvových raketometů postaví AČR a MO ČR. Aktuálně žádné nemáme.