Autor fotografie: redakce|Popisek: Karel Havlíček
Exministr průmyslu a obchodu a možný budoucí premiér v případě úspěchu hnutí ANO v nadcházejících volbách Karel Havlíček má dlouhodobě výhrady vůči nedostatečnému zapojení českého obranného průmyslu do zakázek Ministerstva obrany. Téma nabývá na naléhavosti v souvislosti s tlakem na navyšování obranných výdajů.
Tématu obrany se věnovali Andrej Babiš a Karel Havlíček v posledním díle podcastu Sorry jako. V odpovědi na výhradu, že hnutí ANO by neinvestovalo dostatečné prostředky do obrany, Andrej Babiš připomněl vývoj za několik posledních vlád, kdy obranný rozpočet klesal za vlád ODS, a tento sestup se obrátil teprve po vstupu ANO do vlády v roce 2014, přičemž do roku 2021 obranný rozpočet vzrostl přibližně na dvojnásobek. Hnutí ANO pak také podpořilo vládní návrh zákona, kterým je určena minimální míra obranných výdajů na 2 % HDP.
Babiš: Jak může někdo za dvacet dní utratit 42 miliard?
Na téma, jemuž se věnovali poslanci také během poslední schůze výboru pro obranu, tedy způsob, jakým obrana vynakládala v loňském roce a především v prosinci prostředky, Karel Havlíček prohlásil: „Nejsou schopní to utratit. Honí to na poslední chvíli. Narvou tam všechno možné, různé mosty, ale hlavně - to co premiér Fiala tvrdí, že podporují domácí průmysl, to si z nás dělají srandu?“ Pokračoval tím, že si udělal rešerši o tom, jak domácí průmysl dodává do klíčových zakázek Ministerstva obrany, kterou slíbil za několik týdnů zveřejnit: „Totální fiasko. Barví trávu na zeleno, protože valná část z procent, které má dělat český průmysl, je normální přeprodej.“ Vysvětlil, že jde o přeprodej s minimální marží pro český průmysl.
Nejde o téma pro Karla Havlíčka nové. Na stránkách Security Magazínu jsme se v rozhovorech s ním opakovaně vraceli k realizaci zakázky na BVP CV90, resp. právě účasti českého obranného průmyslu na jejich vývoji a výrobě. Na té se zásadní měrou podílí státní podnik VOP CZ a několik dalších společností, nicméně jednání o jejich zapojení do projektů nebyla snadná a výsledky se nedostavovaly s očekávanou rychlostí – přičemž dodnes není zřejmé, zda již bylo alespoň na papíře dosaženo míry 40 %, která byla deklarována jako jedna z nepřekročitelných podmínek.
Havlíčkovy návštěvy společností obranného průmyslu
Karel Havlíček nám mj. řekl, že se chce scházet s firmami českého obranného průmyslu a ověřovat informace Ministerstva obrany z druhé strany. Jedna taková návštěva proběhla v pátek 17. ledna, kdy Karel Havlíček spolu s poslanci Kolovratníkem a Metnarem navštívili přeloučskou společnost SVOS, mj. výrobce obrněných vozidel MARS S330, o nichž se v kombinaci s protiletadlovými komplety RBS 70 NG od švédské společnosti Saab uvažuje jako o prostředku mobilní protivzdušné obrany krátkého dosahu, a následně také v Poličce prostory společnosti STV Group, která se specializuje mj. na výrobu dělostřelecké munice, střeliva a opravy těžké armádní techniky.
Zapojení domácích firem do armádních zakázek je a bude klíčovým tématem zejména v souvislosti s rostoucím mezinárodním tlakem na obranné výdaje. Ruku v ruce zde jdou zájmy jak ekonomické, tak bezpečnostní. Jestliže 2 % HDP představují dnes částku přibližně 160 miliard korun, pak 3,5 % HDP jsou již bezmála 300 miliard korun, což by v rámci desetiletí představovalo nárůst obranných výdajů prakticky na šestinásobek. Přičemž nepoměrně důležitější než otázka absolutních vynaložených částek je efektivita, s níž armáda nabývá požadované schopnosti, a současně zajištění bezpečnosti dodávek pro armádu pro období krize i ekonomická návratnost těchto investic, jsou-li realizovány primárně v České republice.
A v tomto ohledu je velmi dobře, jestliže se vrcholoví politici zajímají o fungování předních firem českého obranného průmyslu, vnímají jejich zpětnou vazbu, a konfrontují vládu s reálnými a hmatatelnými výsledky. Další navyšování výdajů na obranu zcela určitě u podstatné části veřejnosti narazí na nesouhlas a zpochybnění, a to nebude možné odrážet ohranými obecnými frázemi. Obranný průmysl patří k odvětvím se značnou přidanou hodnotou. Kromě objektivní potřeby pokračovat v nápravě nedostatků v oblasti obranyschopnosti jde také o příležitosti, které mají velký přesah v rámci subdodavatelských řetězců, jsou významné z hlediska regionální zaměstnanosti a obecně potizivních trendů v ekonomice.
Karel Havlíček má jednoznačně pravdu, když říká, že zásadní je, aby se konkrétní produkty nepřeprodávaly ze zahraničí, ale aby se u nás vyvíjely i vyráběly. Ne ve všech ohledech může být Česká republika soběstačná, ale v mnoha rozhodně ano. Výsledky Havlíčkovy zmíněné rešerše o zapojení domácího průmyslu do armádních zakázek proto mohou být zajímavé a dobrým odrazovým můstkem pro zlepšení situace.