Ukazování svalů a přetlačování na Dálném východě. Region, který přitahuje velmoci

Ukazování svalů a přetlačování na Dálném východě. Region, který přitahuje velmoci
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: J-16
10 / 12 / 2022, 11:30

Těsně po nedávném americko-indickém cvičení u čínských hranic proběhlo součinnostní cvičení ruských a čínských strategických bombardérů s doprovodem. A dá se říci, že vzhledem ke konfiguraci letecké skupiny se jednalo o ukázku síly.

Čínské bombardéry H-6K a ruské bombardéry Tu-95MS provedly 30. listopadu společnou osmihodinovou hlídku nad Východočínským mořem, což znamenalo poslední z mnoha operací strategických bojových letounů ze dvou zemí v oblasti. Ruské letectvo nasadilo jako doprovod těžké stíhačky Su-35 S a Su-30 SM, které v současné době tvoří páteř jeho flotily, zatímco čínské stíhačky J-16 se účastnily i leteckého doprovodu. Podle zpráv z Tokia letěly vedle H-6 také dva ruské drony neznámého označení. Není známo, zda drony byly řízeny ze země či plavidel, nebo byly datově propojeny se stíhači či bombardéry. 

Cvičení přišla v době, kdy obě armády pracovaly na zvýšení interoperability, přičemž společné operace prokázaly rostoucí úroveň vzájemné důvěry. Naposledy přistály čínské bombardéry H-6 v Rusku, pravděpodobně na letecké základně Ukrainka na Dálném východě, zatímco Tu-95MS přistály na letišti v čínské provincii Če-ťiang. A přistání na základně Ukrajinka vzhledem k situaci v Evropě je trochu ironií nebo arogancí.

Ruské ministerstvo obrany ke společné operaci uvedlo: „Poprvé v průběhu společných leteckých hlídek přistála ruská letadla na letišti v Čínské lidové republice a čínská letadla dosedla na letišti v Ruské federaci“. Předpokládá se, že obě třídy bombardérů tankovaly na základnách druhé země. Cvičení potenciálně předznamenává začátek dalších operací, kdy čínská a ruská letadla vzájemně přistávají na jiných než vlastních základnách. Obě armády vykazují rostoucí známky interoperability. Významná zůstává možnost, že by v budoucnu mohla být zřízena infrastruktura, která by oběma zemím umožnila vzájemně si udržovat a přezbrojovat letadla.

Čína se chystá uvést do výzbroje mezikontinentální bombardér H-20 přibližně v polovině dekády, čímž se stane jedinou třetí zemí, která by vedle Ruska a Spojených států nasadila takové letouny, což by mohlo vytvořit podmínky k mnohem delšímu doletu společných čínsko-ruských hlídek v budoucnu. Vzhledem k tomu, že ruské vlastní úsilí vyvinout třídu bombardérů 21. století utrpělo zpoždění, obnovila země výrobu sovětského bombardéru Tu-160, který by měl postupně nahradit Tu-95 a potenciálně se účastnit dalších společných operací s čínskými silami v budoucnosti.

Rusko se zpožďováním projektů potýká dlouhodobě obvykle z finančních důvodů. Takže bombardér 21. století není zřejmě až tak horkou aktualitou a hrozbou, ale je nutno jej zahrnout do analýz a plánování protivzdušné obrany do budoucnosti. Záleží také na tom, že Čína se technologicky rychle a silně rozvíjí, zda půjde vlastní cestou v této oblasti, což se poslední dobou mnohdy děje, nebo bude s Ruskem spolupracovat. Dá se předpokládat, že bude mít zřejmě zájem o různé technologie, ale nebude sdílet ani přebírat konstrukční plány.

Zajímavým faktorem daného cvičení je konfigurace skupiny – bombardéry, stíhače a drony, což je trend i na Západě, kdy stíhač by měl být doprovázen jedním či více drony zvanými „Wingman“ nebo „Loyal Wingman“ a v budoucnosti by tyto drony měly využívat Umělou inteligenci (AI). Klíčem je interakce mezi pilotem bojového letounu a řídící jednotkou dronu.



A právě Rusko a Čína se snažily naznačit, že jsou již tak daleko. Možná ne v oblasti umělé inteligence, ale ve schopnosti kooperace mezi drony a letouny. Takže doprovodný let dronů mohl být buď předprogramovaný, nebo řízený z paluby bombardéru, či z pozemního stanoviště, zřejmě stěží autonomní dle AI.

Evidentně dálněvýchodní region je hodně citlivá zóna a vojenské i technologické přetlačování bude pokračovat. Čína proti Indii jsou hlavními rivaly, naštěstí jsou mezi nimi Himaláje. Ale samozřejmě všechno založené na základě čínské asertivity a aktivit ve Žlutém, Východočínském a Jihočínském moři na klidu nepřidávají. A vzhledem k tomu, že kromě Ruska a Číny, ani Indie, nikdo v regionu nemá strategické bombardéry, toto „hlídkové cvičení“ bylo evidentní prezentací síly obou zemí v regionu.

Zdroj: militarywatchmagazine.com, redakce



 

Tagy článku