Húsíové mění pravidla hry. Místo raket PVO se začnou používat drony

Húsíové mění pravidla hry. Místo raket PVO se začnou používat drony
Autor fotografie: General Atomics / Public domain|Popisek: MQ-9 Reaper
08 / 04 / 2024, 11:00

Bezpilotní letouny jsou pro vojenská plavidla v oblasti Rudého i Černého moře v dnešní době čím dál větší hrozbou. V budoucnu by se však mohly právě průzkumné i sebevražedné UAV na palubě lodí stát možným řešením pro toto nebezpečí.

Jemenští Húsíové od listopadu minulého roku do poloviny března 2024 zaútočili na nejméně 40 komerčních lodí v oblasti Rudého moře, průlivu Mandeb a Adenském zálivu. Radikální islamistická teroristická organizace podle oficiálních vyjádření přestane s výpady na plavidla až po ukončení konfliktu v Gaze. V rámci operace Prosperity Guardian, která má za cíl ochraňovat mezinárodní lodní dopravu proti Húsiům, jsou nasazeny jednotky z dvaceti zemí světa, mezi nimiž je také Bahrajn nebo Srí Lanka.  

Především americké a britské fregaty a torpédoborci se s húsijskými drony tak dostávají téměř do každodenního konfliktu. Útoky húsiů na vojenské lodě, které nejsou spojenci příliš komentovány, jsou od začátku operace pravděpodobně natolik intenzivní, že britská vlajková loď operace HMS Diamond musela být na začátku února stažena z oblasti, aby doplnila svoje zásoby a připravila se na pokračující konflikt. Plně vybavená loď HMS Diamond má k dispozici 48 raket Aster 15 s dosahem 30 km a Aster 30 schopných zneškodnit cíl až do vzdálenosti 120 km. 

 

Cena střel, které používá HMS Diamond proti hútijským dronům je však při porovnání s náklady na UAV dodávané skupině především Íránem, neporovnatelná. Jedna raketa Aster 30 stojí přibližně 2 miliony dolarů (46,7 milionů Kč) zatímco pravděpodobně nejznámější íránský dron Šáhid 136 vyjde na 20 až 50 000 dolarů (468 tisíc - 1,17 milionu Kč). Vysoká pořizovací cena střel však není jediným problémem, se kterým se námořnictvo potýká. Jak je možné vidět právě na příkladu lodě HMS Diamond, každé plavidlo je schopno pojmout pouze určité množství střel, které se vejdou na jeho palubu. 

Do budoucna proto stojí před armádami celého světa rozhodnutí, jak vyřešit právě tento problém nedostatku místa pro munici, aby mohlo být plavidlo schopné vykonávat dlouhodobější operace bez potřeby návratu do domovského přístavu. Proti dronům mohou kromě raket lodě používat také rychlopalné kulomety nebo v současné době stále ještě vyvíjenou technologii laserového děla. Výhodou raket je však skutečnost, že dokáží zneškodnit drony ve větší vzdálenosti od lodi než ostatní zbraňové systémy vyskytující se na palubě plavidla. 

HMS Diamond

 

Dron vs Dron 

 

Možným řešením proti útokům UAV na lodě, které americká armáda nyní na základě zkušeností Ukrajiny z bojiště velmi intenzivně zvažuje, jsou drony. Ty by mohly být z dálky řízené pilotem, který by sebevražedné UAV navigoval směrem ke zneškodnění hrozby, nebo by drony samy mohly obsahovat AI senzory potřebné pro zaměření a zneškodnění nepřátelského objektu. Kromě vojenských misí by však různé druhy jiných dronů na palubě plavidel mohly být případně používány také pro zpravodajské nebo průzkumné účely a mapování pozic protivníka. 

Drony totiž mohou činit průzkumné mise také v oblastech, které by mohly být nebezpečné pro posádku vrtulníku a ve vzduchu dokáží vydržet také desítky hodin. Právě k těmto účelům proto specializovaná pěchotní jednotka námořnictva Spojených států Operational Test and Evaluation Squadron One každým dnem obdrží dva drony MQ-9 Reaper. U nich by měla testovat jejich potenciální využití v budoucích námořních konfliktech. S dronem MQ-9 již pracuje několik jednotek amerického námořnictva a do několika budoucích let je plánováno jejich větší rozšíření. 

 

Zdroj: Gov.uk

Tagy článku