Autor fotografie: U.S. Pacific Fleet / Flickr|Popisek: Hypersonická střela RIM-174
Američané měli dlouhodobě problém s vývojem hypersonických střel, modernizovaná RIM-174 Standard ERAM ochránila USS Carney před balistickou raketou povstalců z Jemenu.
Podle informací webového portálu The War Zone potvrdilo Ministerstvo obrany Spojených států amerických v průběhu minulého týdne televizní stanici Fox News první použití rakety RIM-174 Standard ERAM, označovanou také jako Standard Missile 6 nebo SM-6, proti střele Húsíů v Adenském zálivu. Pokud by se tato zpráva ukázala jako pravdivá, jednalo by se podle The War Zone o první použití této řízené střely v aktivním bojovém nasazení. Raketa a její úspěšné využití v akci je současně pro USA významným úspěchem, protože její vývoj provázely komplikace.
Americká střela RIM-174 měla být podle informací amerického ministerstva obrany vystřelena ve středu 31. ledna 2024 večer z torpédoborce USS Carney. Ten je v oblasti Rudého moře, Adenského zálivu a průlivu Mandeb od podzimu 2023 nasazen v rámci mezinárodní operace Prosperity Guardian. Loď USS Carney je také prvním vojenským plavidlem amerického námořnictva, na něž bylo zaútočeno húsijskými milicemi od vypuknutí války mezi Hamásem a Izraelem v říjnu roku 2023.
Ve středu 31. ledna 2024 loď USS Carney napadly tři húsijská UAV, která úspěšně zachytila protivzdušná obrana amerického plavidla. Přibližně o hodinu později byla směrem k USS Carney vystřelena protilodní balistická raketa, proti které byla namířena americká SM-6, jež húsijskou střelu zneškodnila. SM-6 od společnosti Raytheon Company je střelou země-vzduch odpalovanou z vertikálního zařízení Mk 41 VLS používaného na amerických námořních plavidlech.
Raketa RIM-174 byla společností Raytheon Company navržena přímo pro účely amerického námořnictva, ale v současné době patří také do arzenálu australské, jihokorejské a japonské armády. Střela je schopna letět maximální rychlostí 3,5 Mach (přibližně 4 287 km/h) a nést výbušninu do hmotnosti 64 kg. Cena jedné rakety se pohybuje okolo 4,4 milionu dolarů (přibližně 101,7 milionu Kč). Novější verze rakety vybavená technologií GPS je schopna zasáhnout také povrchové cíle.
Záhadný původ balistických raket Húsíů
Balistické rakety nejsou v žádném případě levnou nebo snadno dostupnou municí, ale představují velmi silnou a drahou zbraň. Jelikož střela využívá principu kinetické energie, kdy po vynesení do atmosféry a zaměření cíle její hlavice volně padá dolů, její ničivá síla může být při optimálním použití obrovská. Kvůli pádu z výšky navíc raketa do posledního momentu nemusí být rozeznatelná na radarových systémech a může být proto velmi složité se proti ní bránit.
Přímo proti tomuto nebezpečí byla vyvinuta raketa SM-6. Ta je schopna balistickou raketu vystřelenou proti plavidlu zachytit také v její terminální fázi, tedy v okamžiku odloučení hlavice s výbušninou od nosiče a jejího pádu směrem k zemskému povrchu. Obrovskou výhodou systému RIM-174 je také možnost jejího využití v rámci CEC (Cooperative Engagement Capability) americké armády, který vzájemně propojuje různá vojenská zařízení. Loď tak může vypálit raketu i proti cíli, který je mimo dosah jejích senzorů, pouze na základě informací od jiného stroje, například vojenského letounu.
Balistickými raketami by mělo disponovat pouze přibližně 25 suverénních států světa a v souvislosti s touto skutečností se proto nabízí otázka, jakým způsobem se střela dostala do rukou Húsiů. Raketa mohla být této radikální skupině pravděpodobně dodána Íránem a mohlo jít o zprostředkovaný útok, za kterým případně stojí Teherán. Tyto informace však nebyly potvrzeny žádnou ze stran incidentu ani íránským režimem, jedná se proto pouze o spekulace.
Na útoku je však podstatná taky jiná skutečnost. Zdá se, že hnutí Húsíů přešlo od menších útoků realizovaných za pomoci UAV k dalšímu kroku ofenzivy vykonávané prostřednictvím pokročilejší a nákladnější vojenské technologie. Pouze vývoj v příštích měsících ukáže, zda se tento trend potvrdí a konflikt přejde do otevřené konfrontace, k níž se případně přidá také Írán, či nikoli. Jisté je však to, že v posledních měsících jsou útoky radikálních islámských organizací podporovaných Íránem na americké cíle na Blízkém východě stále častější. O lednovém útoku hnutí Islámský odpor v Iráku na americkou základnu Tower 22 v Jordánsku, při kterém kvůli selhání PVO zahynuli tři vojáci, se můžete dočíst v tomto textu.