Hypersonické zbraně – nové závody ve zbrojení

Hypersonické zbraně – nové závody ve zbrojení
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Vizualice Boeing X-51 Waverider
21 / 05 / 2022, 11:00

Čína sice nebyla první, kdo začal pracovat na hypersonických zbraních, ale jako první oznámila test, kdy střela obletěla zeměkouli. A způsobila tím šok v USA i Rusku nebo Indii, protože střela nebyla nikým detekována.

Klasické dělostřelectvo, rakety, letouny i střely s plochou dráhou letu mají vypočitatelnou trajektorii letu, buď je to odhadovaný směr u letounů a střel s plochou dráhou letu, nebo balistická křivka u dělostřelectva a raket všeho druhu, tedy i mezikontinentálních. Ale pokud tato hypersonická střela byla schopna bez detekce obkroužit zemi, jedná se o velkou změnu ve hře. Střela takto může být vypálena jak po rovnoběžkách, tak i po polednících, ale opačným směrem, než je zamýšlený cíl a udeří z nečekané strany. Takže Velká Británie by mohla být zasažena střelou, jež přiletí od USA, ale její start byl kdekoliv v Asii.

Podle všech charakteristik by hypersonické zbraně měly být zařazeny do položky ZHN, tedy zbraně hromadného ničení. Jsou varianty odpalované dělostřelectvem, z letounů i raketovými nosiči, s pohonem scramjet nebo i jako kluzák, se schopností nést bojovou hlavici nebo ničit pouze kinetickým úderem. U scramjet je identifikovatelná tepelná stopa, u kluzáku téměř nic. Rychlost hypersonických zbraní je nadzvuková 4M až 20M, podle některých zdrojů i 25M. Současné radary nejsou schopny při velikosti a rychlosti těchto zbraní je detekovat, a síla úderu i bez výbušné hlavice se rovná dopadu meteoritu.

Též záleží, zda se zbraň pohybuje v nižších vrstvách atmosféry, nebo vyšších. V nižších letí po plošší dráze, ale zahřívá se třením o vzduch po celou dobu letu a potřebuje pohon. Nebo udeří z vrchních vrstev atmosféry, pravděpodobně buď s malým manévrem nebo kolmo k zemi, dojde k vysokému zahřátí, ale vysoká rychlost nedá protivzdušné obraně možnost k reakci a bránit se.

Pokud hypersonická zbraň ponese bojovou hlavici, může být konvenční nebo se ZHN, kde je riziko zamoření prostoru jaderným spadem, obrácením větru s bojovými plyny nebo přežití infikovaného hmyzu. Při úderu nevýbušným tělesem o rychlosti 20M může dojít k rázové vlně podobné zemětřesení, destrukci infrastruktury, hromadným ztrátám, ale bez zamoření, pokud nevybuchne třeba chemický závod. Tento efekt lze přirovnat k použití podkaliberní tankové munice. HE ničí výbuchem, kumulativní vybuchuje a kumulativním paprskem propaluje, ale podkaliberní penetrátorem z wolframu nebo ochuzeného uranu probíjí, a ničí jen kinetickou silou. Pokud dojde k probití pancíře, dovnitř vržené střepiny pancíře ničí vše živé, úder ničí elektroniku a případně, i když nedojde k probití, může poškodit mechanické části. A to nedosahuje takové rychlosti, jako hypersonické zbraně. Tank nebo dům nebo bunkr vystavený úderu o rychlosti 20M nemá šanci odolat, a ani není k dispozici v současnosti protizbraň.

Zajímavé je, jaký náskok v této oblasti získala Čína a jak USA zaostaly. Je evidentní, že mateřské letadlové lodě, jaderné ponorky, moderní stíhačky a další technologie stojí USA obrovské finanční prostředky. Čína si ponechává flotilu obstarožních letounů i tanků, částečně modernizuje námořnictvo, ale intenzivně investuje do kosmických či hypersonických technologií. Rusko se snaží udržet krok a pohybuje se zřejmě mezi Čínou a USA. Indie nechce být pozadu za Čínou a spolupracuje s Ruskem, Austrálie vnímá situaci v regionu a má vlastní vývoj společně s USA zvaný SCIFIRE, a tak je nastartován domino efekt v globálním rozměru. Tedy téměř, zatím nejsou informace o vývoji podobných zbraní v Africe nebo Jižní Americe, ale nelze podceňovat Izrael, který nikdy nic nepřizná, ale technologicky je na výši.

V současnosti hypersonické zbraně mají:

USA

- Boeing X-51 Waverider 
- HTV-2
- AHW
- Long-Range Hypersonic Weapon - od roku 2023 na ni mají být přezbrojeny torpédoborce třídy Zumwalt.

Rusko

- 3M22 Zirkon
- Ch-47M2 Kinžal
- Avangard

Čína

- DF-17 (DF-ZF, WU-14)
- Starry Sky 2

Indie

- BrahMos II

Nepotvrzen je vývoj v Brazílii označený jako 14-X.

Takže v součtu, svět musí být připraven na to, že existují zbraně, proti nimž nyní není obrana. Též, že může dojít k jejich proliferaci. A že státy budou vynakládat nebývalé prostředky na jejich vývoj stejně jako obranu proti nim. A tím se kolo zbrojení bude stále více roztáčet.

 

Zdroj: The National Interest

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace