IDET 2023: Kulatý stůl Security Magazínu a AOBP "Posílení české armády a mobilizačních rezerv v kontextu války na Ukrajině"

Security Magazín ve spolupráci s Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu ČR pořádá v rámci veletrhu IDET 2023 v Brně 25. května Kulatý stůl pod titulem "Posílení české armády a mobilizačních rezerv v kontextu války na Ukrajině". Akce je pořádána pod záštitou předsedů sněmovního a senátního branného výboru, pánů Lubomíra Metnara a Pavla Fischera. Mezi řečníky vystoupí prezident AOBP Jiří Hynek, analytik a konzultant Daniel Koštoval, armádní generál v.v. Jiří Šedivý, poradce ministryně obrany pro oblast AZ major Ivo Heinz nebo předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR Lubomír Kovařík. Cílem Kulatého stolu bude v rámci diskuse nabídnout odpovědi na otázky, jak velkou armádu Česká republika potřebuje, kolik má taková armáda stát peněz a jakou roli v procesu posílení ozbrojených sil má nebo musí hrát obranný průmysl.

Více než rok trvající válka na Ukrajině spolu s důsledky koronavirové pandemie měly a mají zásadní dopad na výkon ekonomiky a tím i na příjmy a výdaje státního rozpočtu. Přesto je obrana v dané situaci zřejmou prioritou vlády České republiky i všech spojeneckých zemí, sledujeme významný nárůst obranného rozpočtu a snahu urychlit modernizační procesy Armády České republiky.

Sestavování státního rozpočtu pro rok 2024 a roky následující již bude podle rozhodnutí vlády prováděno s ohledem na naplnění závazku vydávat na obranu alespoň 2 % HDP. Jde o mimořádný nárůst. Efektivitu vynaložení prostředků v dispozici rezortu obrany zajistí jen promyšlená koncepce realizovaných modernizačních projektů, které musejí probíhat s intenzívním zapojením domácího obranného průmyslu s klíčovým požadavkem maximální možné soběstačnosti a pozitivních efektů pro ekonomiku státu.

Vojenský konflikt probíhající na Ukrajině ukázal také nový pohled na to, jak by měla vypadat moderní armáda a jakým způsobem si stát bude schopen zajistit dostatečné množství vycvičených a motivovaných záloh, schopných nasazení v konfliktu s technologicky vyspělým protivníkem, a to v konfliktu i vysoké intenzity a rozsahu, k obraně území či plnění koaličních závazků.

"Ruská agrese vůči Ukrajině nás probudila. Otázka je, jestli dostatečně a jak dlouho nám to probuzení vydrží." Napsal NGŠ Karel Řehka do nedávného komentáře v rámci probíhající diskuse o připravenosti České republiky a jejím mobilizačním potenciálu.

"Zapojení země do velké války znamená, že se do ní musí zapojit celá společnost. Armáda je pouze jeden z nástrojů, obrana země je ovšem celospolečenské úsilí. Jde také o průmysl, dopravní infrastrukturu nebo nemocnice. Slovo mobilizace vyvolává u mnoha lidí reakce hraničící s panikou. Chápu to. Ale buďme k sobě upřímní: pokud by NATO bylo ve válce s Ruskem a ta trvala déle než pár týdnů, a to by pravděpodobně trvala, naše zdroje dlouhodobě podfinancované profesionální armády a aktivních záloh by na to rozhodně nestačily. Stát by musel přistoupit k nějaké formě mobilizování materiálu i lidí. Na budoucí konflikt s Ruskem se musíme začít připravovat, a to velmi rychle. I kdybychom se bavili o horizontu deseti nebo patnácti let, tato potřeba je velmi urgentní a nesmíme promarnit ani den. Budování obrany se totiž neděje rychle."

Válku nikdo soudný nechce. Ozbrojené síly uměřeného státu nicméně musejí mít nespornou schopnost efektivního nasazení do doby mobilizace, tedy doplnění, nebo podpory spojenců. Nezpochybnitelnost takové připravenosti je základním kamenem prvku odstrašení. Si vis pacem, para bellum.

Česká republika dlouhodobě neplnila závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP. Současně je třeba připomenout, že kýžená minimálně 2 % HDP jsou stále zlomkem oproti situaci, kdy by měla Česká republika zajišťovat své obranné kapacity mimo spojeneckou strukturu NATO. Přesto nebyl tento rámcový ukazatel naplňován. V důsledku toho narůstal zmíněný vnitřní dluh armády. A v důsledku toho také nevyhnutelně relativně klesá schopnost efektivního nasazení ozbrojených sil, a tím prvek odstrašení.

Cílem Armády České republiky, která v současné době čítá přibližně 26 tisíc profesionálních vojáků a 4 tisíce příslušníků Aktivních záloh, je dosáhnout k roku 2030 počtu 30 tisíc profesionálů a 10 tisíc vojáků Aktivních záloh (KVAČR 2030). AČR disponuje Koncepcí mobilizace ozbrojených sil České republiky z roku 2012, která je dnes již v mnoha ohledech neaktuální či zastaralá, a stejně jako další strategické dokumenty potřebuje aktualizaci.

V České republice je přibližně šest milionů mužů a žen ve věku 18 až 60 let, na které se vztahuje branná povinnost. Z tohoto počtu přibližně milion prošel základní vojenskou službou a jsou vojáky v záloze, ovšem jejich věk roste a počet relativně rychle klesá. Situaci má pomoci nedávno Sněmovnou schválený institut tzv. dobrovolného předurčení, které se má stát předstupněm odvodů branců, které mohou být zahájeny ve stavu ohrožení státu. Je pravděpodobné, že bude třeba hledat i další mechanismy, a ruku v ruce s tím je třeba rozvíjet dostupnost materiálních a surovinových zdrojů v oblasti především výstroje, výzbroje a techniky.

Jakým způsobem posílit mobilizační potenciál českých ozbrojených sil v kontextu dlouhodobé strategie Aliance, aktuálně prudce zhoršeného bezpečnostního prostředí, a také politicko-administrativních překážek v oblasti kapacit obranného průmyslu (taxonomie, přístup bank k obrannému průmyslu, narůstající pacifismus či neochota podřízení se branné povinnosti apod.) s přihlédnutím k důležitému tématu soběstačnosti a bezpečnosti dodávek je důležitou otázkou, na kterou se Kulatý stůl SM pokusí nabídnout vzhledem ke komplexnosti problematiky alespoň ty nejzásadnější odpovědi a návrhy řešení.

Vstup na akci je jen na pozvání.

Tagy