Indická obrana proti Číně? 6 nových jaderných ponorek a letadlové lodě

Indie je dlouhodobě znepokojena čínskou námořní expanzí a posiluje proto vlastní kapacity. V plánu je tak postavit 6 nových jaderných ponorek, zařadit druhou letadlovou loď INS Vikrant do služby a v budoucnu postavit i další moderní letadlovou loď INS Vishal.

To, že Čína expanduje i v Indickém oceánu, je již známým faktem. Na rok 2023 je pak plánováno zařazení třetí letadlové lodě do služby. Tato rozpínavost však přirozeně znepokojuje Indii, která se již před nějakým časem rozhodla významně zvýšit své námořní kapacity, zejména v oblasti jaderných ponorek.

Indie již zkušenosti s budováním jaderných ponorek má. Ve třídě Arihant figurují 4 jaderná plavidla, z toho již první jednotka INS Arihant vstoupila do služby, druhá INS Arighat má být zařazena do služby tento rok, další dvě plavidla se staví. Na konstrukci jaderných kapacit v podobě nových ponorek se Indie chce mimo jiné zaměřit.

Kromě zmíněné třídy Arihant má vzniknout v rámci Projektu 75 Alfa dalších 6 moderních jaderných ponorek. Indická vláda schválila stavbu nových 6 ponorek v únoru 2015. Přípravná designová fáze projektu byla dokončena v únoru 2020 a předpokladem je, že ponorky budou zařazeny do služby ve třetí dekádě, první v roce 2032. 3 ponorky mají být postaveny v letech 2023-2024, další 3 dostanou zelenou ke konstrukci později.

O ponorkách zatím víme jen málo. Mají mít výtlak kolem 6 000 tun, vybaveny těžkým torpédem Varunastra, raketami Nirbhay dlouhého dosahu, případně střelou BrahMos. Další informace bude Indie odkrývat jistě až postupně.

Kromě posilování ponorkové flotily Indie věnuje s ohledem na čínskou expanzivnost také pozornost hladinovému loďstvu, v tomto případě letadlovým lodím. Indie má v současné době k dispozici jednu provozuschopnou letadlovou loď INS Vikramaditya o výtlaku 40 000 tun, která vstoupila do služby v roce 2013. Další letadlová loď, INS Vikrant, byla objednána v roce 2004, spuštění na vodu se odehrálo v roce 2013. Délka plavidla činí 262 m, výtlak 40 000 tun. Má jít zatím o největší letadlovou loď vyrobenou doma. Předpokladem zůstává, že má vstoupit do služby buď příští rok, nebo v roce 2023.

Indie pak pracuje i na další moderní letadlové lodi INS Vishal. Letadlová loď s novým designem má mít výtlak 65 000 - 70 000 tun a dosahovat rychlosti až 30 uzlů. Zvažuje se instalace elektromagnetického katapultu CATOBAR. Nové plavidlo je zatím v designové fázi, původní předpoklad zahájení stavby odhadovali vedoucí představitelé indického námořnictva kolem roku 2021. Tak uvidíme, jestli to bude ještě v tomto roce.

Zmíněné prostředky mají představovat hráz proti čínské expanzivnosti v Indickém oceánu. Vzhledem k tomu, že Čína pokračuje rychlým tempem v budování dalších plavidel včetně letadlových lodí, bude muset Indie oplácet stejnou mincí, aby pokud možno držela krok. Pokud by Indie postupně postavila kromě dvou jednotek ve třída Arihant dalších 6 nových jaderných ponorek v rámci Projektu 75 Alfa, do služby zařadila postupně letadlovou loď INS Vikrant a ve vzdálené budoucnosti také INS Vishal, představovalo by to v příští dekádě již znatelnou sílu, s níž by musela Čína ve svých plánech seriózně počítat.

K tomu všemu je třeba dodat, že Indie a Čína mají nevyřešené teritoriální spory, jež lze označit jako drobné, ale jsou v případě zájmu vlády té či oné strany východiskem pro zahájení operací velkého rozsahu. Nevýhodou Indie je, že z jedné strany řeší problémy s Čínou a z druhé strany s Pákistánem, tedy zeměmi s jaderným potenciálem. Komplikací je, že Pákistán měl a v určitých oblastech má podporu USA, ale v dalších, jako islámský extremismus, mají tyto země neshody, kdežto Čína je pro USA jednoznačně protivník (především ideologický a ekonomický), byť též investuje do boje proti islámskému extremismu a terorismu, jen svým způsobem.

Geograficky jsou Čína a Indie odděleny nejvyšším pohořím světa, což znemožňuje frontální bojové operace, ale nevylučuje permanentní drobné konflikty. Výhodou Číny je, že je prameništěm řek tekoucím do Jihovýchodní Asie, tedy i Indie. Kdo kontroluje vodu, kontroluje i život.

Čína má výhodu spojenectví s Pákistánem, pokud by došlo k zásadnímu konfliktu, teoreticky může využít i námořní infrastrukturu svého spojence, což Indie nemůže. Na druhou stranu, klíčem je provoz v Malažském a Singapurském průlivu, kdy růst námořních schopností Indie i Číny nemusí znamenat agresivní úmysly vůči druhému asijskému gigantovi, ale pouze usilovnou snahu o dominantní a indiferentní kontrolu nad vlastními zásobovacími a obchodními trasami. Obě země se sejdou i s dalšími v nejužší plavební dráze a budou si nárokovat své priority.

Evidentně se prvoplánově nejedná o komunistickou Čínu a demokratickou Indii, ale o zabezpečení potřeb dvou států s miliardovým obyvatelstvem, kdy zdroje a možnosti se zmenšují.

 

Zdroj: hindustantimes.com

Tagy