foto: Ministerstvo obrany, indická vláda https://en.wikipedia.org/wiki/File:Agni-V_missile_during_rehearsal_of_Republic_Day_Parade_2013.jpg/Raketa Agni-V na mobilním přepravnímu během vojenské přehlídky
Ve středu 27. března oznámil indický premiér Módí úspěšný sestřel vlastní družice. Indie se tak stala teprve třetí, respektive čtvrtou zemí, jenž je tohoto schopna. Předtím se něco takového povedlo jen Spojeným státům, Číně a v určitých ohledech také Sovětskému svazu.
Ke zkoušce pojmenované „Mission Shakti“ měla být využita raketa Agni V (také Agni-V), kterou vyvinula výzkumná organizace DRDO (Defence Research and Development Organisation). Na výšku měří tato raketa 17,5 m, průměr činí 2 m a podle odhadů váží kolem 50 000 kg. Všechny tři hlavní stupně spalují tuhé pohonné látky. Její dolet přesahuje 5 000 km a podle některých odhadů se dokonce blíží až k 8 000 km, patří tedy mezi mezikontinentální rakety. K vůbec jejímu prvnímu zkušebnímu odpalu došlo v roce 2012 a do dnešních dnů mělo proběhnout celkem sedm zkušebních startům, nepočítáme-li samotný test sestřelu družice.
Psali jsme
Let obřího letounu Stratolaunch pro vynášení kosmických raket se blíží a měl by se uskutečnit v nejbližší době. Nedávno došlo také…
V. K. Saraswat, bývalý ředitel agentury DRDO, se měl nechat slyšet, že v případě využití jako nosiče protidružicové zbraně má být schopna zasahovat družice ve výšce 800 km. Vzhledem k jejímu doletu a možné nižší hmotnosti projektilu oproti standardní bojové hlavici to klidně může být i více. Při testu koncem března Indové sestřelili 740 kg vážící družici Microsat-R ve výšce 274 km, která byla očividně za tímto účelem vypuštěna teprve letos v lednu. K vyzkoušení maximálního výškového dostupu tedy zdaleka a naštěstí nedošlo.
Nižší oběžná dráha sestřelené družice má totiž alespoň tu výhodu, že vzniklé trosky rychleji zaniknou v hustých vrstvách atmosféry a neohrožují ostatní družice na jejich oběžných drahách. I tak dvacet čtyři ze 400 jich má být v tomto konkrétním případě potenciálně nebezpečných pro Mezinárodní kosmickou stanici. Ta sice obývá po vyšší dráže, ale při kinetickém způsobu ničení družice jsou obvykle některé úlomky „vyvrženy“ na vyšší dráhy. Svou roli navíc sehrála nízká sluneční aktivita, kvůli čemuž došlo k poklesu vrstev atmosféry Země.
Přesto kvůli nižší oběžné dráze družice lze považovat mezinárodní reakce na indický sestřel za mírnější, než tomu bylo v roce 2007 v případě čínského sestřelu. Při něm totiž Číňané sestřelili demonstrativně vlastní vysloužilou meteorologickou družici Fengyun FY-1C ve výšce 865 km. Američané pak počátkem ledna 2008 sestřelili svou družici USA-193 ve výšce pouhých 247 km. Oproti tomu Rusko vyzkoušelo svou protidružicovou střelu PL-19 Nudol zřejmě bez fyzického sestřelu družice.
Indie měla stejně jako Spojené státy a Čína využila ze země odpálené rakety nesoucí kinetický projektil – ten ničí družice „pouhým“ zásahem. Způsobů, jak sestřel družice provést je přitom hned několik. Od konce 50. let do 70. let se zkoušelo i počítalo s využitím jaderných hlavic, které ovšem mají řadu vedlejších efektů. V 60. až 80. letech Sovětský svaz vypustil a vyzkoušel řadu družic Istrebitel Sputnikov, které měly na oběžné dráze doslova „stíhat“ nepřátelské družice a následně je ničit „sprškou“ menších úlomků. Spojené státy při prvním fyzickém sestřelu ze země zase využily řízenou střelu odpálenou z podvěsu stíhacího letounu F-15. V mnoha projektech zejména od 80. let bylo navrhováno využití výkonných laserů.
To, že poslední sestřel uskutečnila Indie, není čistě technicky zas tak překvapivé. Indové mají rozvinutý vojenský raketový program i kosmický program. Samotný sestřel vlastní družice pak sám o sobě rozhodně není žádným vyvrcholením, ale naopak. Indové sice proklamují, že zkouška nebyla namířena proti žádnému státu. Zároveň ovšem přiznávají, že pracují na dalších projektech čistě vojenského rázu – a to zcela pochopitelně. Další zkouška s fyzickým sestřelem družice je však nepravděpodobná.
Autor: Michal Polák
Tagy