Autor fotografie: Ministerstvo obrany, Public domain|Popisek: CV90
Podle informací Security Magazínu zazněla při nedávném jednání zástupců českého obranného průmyslu na Hospodářské komoře ČR otázka, zda se podíl domácích firem na zakázce na BVP (40 %) bude vypočítávat z konečné ceny navýšené o inflaci, nebo z ceny smluvní, pevně stanovené na cca 60 miliard korun. Podle odpovědi se inflační doložka v tomto ohledu týká jen švédského dodavatele. Tím by ovšem reálný český podíl byl ve skutečnosti mnohem nižší.
Zohlednění inflace do konečné ceny 246 pásových BVP CV90 od švédské společnosti BAE Systems-Hägglunds podle smluv z května 2023 vzbudilo okamžitou pozornost. Opět bylo diskutováno poté, kdy se v rozpočtovém výhledu Ministerstva obrany objevila v říjnu 2023 částka nikoli avízovaných 60 miliard, ale rovnou až 70 miliard korun. Velmi důležitá otázka však zůstává poněkud stranou pozornosti, a týká se složitého způsobu výpočtu deklarovaného podílu českého obranného průmyslu na zakázce. Ten má obecně dosahovat 40 %. Kromě rozdílného přístupu zadavatele ke státním a k soukromým podnikům, jimž je plnění započteno odlišným způsobem zvýhodňujícím státní podniky, jde také o to, zda se těchto 40 % vypočítá ze skutečné celkové ceny, tedy po započtení inflace, jak by každý očekával - anebo zda se těchto 40 % bude počítat ze smluvní ceny cca 60 miliard korun.
Ve věci samotné inflační doložky Ministerstvo obrany od podpisu smlouvy kontrovalo, že jde o běžnou součást řady kontraktů. Mnozí odborníci to zpochybnili odkazem na fakt, že standardem je takový nástroj spíše u rámcových smluv, zatímco v případě armádních strategických akvizic (radary, systém PVO, děla ráže NATO a další) nebyla vyjednána – před podpisem smluv "jednoduše" došlo v důsledku dlouhého akvizičního procesu k navýšení ceny, ale inflační doložka sjednána nebyla: "Cena se bude průběžně upravovat v závislosti na vývoji ceny práce a dalších vstupů, zejména cen surovin a polotovarů nezbytných pro výrobu a obecně subdodávek z různých zemí. Podle predikcí, které si MO zpracovalo, by indexace ceny mohla kontrakt za sedm let jeho trvání navýšit v jednotkách miliard korun," píše k tomu rezort obrany na svém webu s tím, že jde o ekonomičtější přístup.
Již v říjnu pak vyšlo najevo, že MO počítá předběžně s celkovou cenou až 70 miliard korun. Není přitom vyloučeno, že i tato hranice bude vlivem inflace překonána, ostatně nikdo nevíme, jakým tlakům bude ekonomika vystavena a zda současný pokles inflace ve srovnání s roky 2022 a 2023 je počátkem stabilnějšího období. V nejisté mezinárodní situaci se vlivem pokračující ruské agrese proti Ukrajině i napětí na Blízkém východě může odehrát leccos. Případný další nepříznivý vývoj, který se promítne do celkové ceny techniky, jež je zásadní pro naplnění našich závazků v rámci NATO, je jedna věc. Zcela jiným problémem je ale zřejmě mimořádně neférový přístup k domácímu průmyslu, a to navzdory opakovaným deklaracím vedení rezortu obrany a obecně vlády o jeho důsledné podpoře.
Podle informací redakce při jednání Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory se zástupci obranného průmyslu zaznělo, že 40% podíl českého obranného průmyslu bude vypočten nikoli z konečné a o inflaci navýšené ceny zakázky, ale z částky, která figuruje ve smlouvě z května 2024, tedy přibližně z částky 60 miliard korun. Jakkoli i vstupy švédského dodavatele inflace samozřejmě reálně prodraží, tento přístup znamená jediné: skutečný podíl českého obranného průmyslu bude nižší než deklarovaných 40 %. Jen při odhadované ceně 70 miliard korun činí tento rozdíl pro český obranný průmysl částku -4 miliardy korun na jím vytvořené přidané hodnotě subdodávek - jinými slovy a zjednodušeně řečeno, tento přístup snižuje tlak na švédského dodavatele, aby zakázku realizoval ze 2/5 v České republice. Při ceně 70 miliard korun pak 24 miliard (40 % ze 60 miliard) představovalo český podíl ve výši 34 %.
Na toto číslo pak dále působí zmíněné zvýhodnění státních podniků. Rezort obrany se v této věci zaštiťuje obchodním tajemstvím, ale přiznává, že do podílu státních podniků budou, na rozdíl od soukromých firem, započteny také investice. Je přitom chvályhodné, že má stát zájem na rozvoji svých podniků - ale proč by měly takové investice reálně snižovat tlak na dodavatele, aby v maximální požadované míře využíval služeb českého obranného průmyslu? "Pokud tedy například státní podnik investuje do strojů, které potřebuje k tomu, aby se zapojil do výroby bojových vozidel, započte se do průmyslové spolupráce alikvotně i tato investice," píše MO na svém webu. Započtení takové investice znamená, že o její hodnotu bude z hlediska výpočtu celkového českého podílu snížena požadovaná hodnota české přidané hodnoty na zakázce.
Státní podnik nakoupí ve Švédsku v rámci transferu výroby nějaké prostředky, a jejich hodnota bude vykázána jako "český podíl na zakázce", ačkoli peníze skončí ve Švédsku. Kromě toho jsou ve hře také náklady na služby a materiál; které do podílu soukromých firem započítávány nebudou, ale u státních podniků zřejmě ano. Otevírá to zřetelně prostor pro to, aby státní podniky de facto v rámci svého podílu na zakázce přeprodávaly švédskou produkci státu. Přitom čím větší bude podíl státních podniků, a čím více prostředků vynaloží právě tímto směrem, tím menší prostor celkově zůstane pro soukromé společnosti, a tím menší bude reálný celkový podíl českého průmyslu, kterému obecně každý rozumí i chce rozumět tak, že má jít o v České republice vzniklou přidanou hodnotu.
Ministerstvo argumentuje zájmem rozvíjet schopnosti a kapacit státních podniků a "vysokou mírou jistoty" a "bezpečnostní dodávek" v případě krize, kterou mu údajně soukromé společnosti nikdy nemohou nabídnout. To je chvályhodné, ale jaký vztah má tento záměr k deklarovanému 40% podílu na zakázce? Stát ať rozvíjí své podniky; proč tak ale činí na úkor očekávaného celkového výnosu českého obranného průmyslu ze zakázky za až 70 miliard korun? Přičteme-li tento problém k výše popsanému, totiž že se celkový český podíl bude vypočítávat ze smluvní, nikoli konečné a o inflaci navýšené ceny, může skutečný český podíl vyjádřený v Česku vytvořenou přidanou hodnotou a prostředky, které skončí na účtech českých firem, klesnout výrazně pod deklarovaných 40 %.
Oproti jednoduchým floskulím o "maximální podpoře domácího průmyslu", které vzbuzovaly určitá očekávání, jde o složitou konstrukci, kterou není snadné prohlédnout. Tento přístup vzdáleně připomíná nepoctivé reklamní praktiky s hvězdičkami a malým písmem na okraji inzerátu: "40 % zůstane v České republice!!! - vypočteno z nižší částky, obsahuje švédskou produkci." Obrátili jsme se v této věci s dotazem na Ministerstvo obrany. Pokud odpoví, jeho vyjádření doplníme.
Zdroj: Hospodářská komora, Ministerstvo obrany