Autor fotografie: Army.mil / Public domain|Popisek: US ARMY
Spojené státy, Francie a Německo poměrně potichu pracují na on-line propojení všech svých zbraňových systémů, jedná se o jednoznačný trend na cestě za konkurenceschopnou armádou.
Jednou ze zásadních příčin katastrofální porážky Sovětského svazu v rámci nacistické operace Barbarossa byla komunikace. U tankových rot byly vysílačkami vybaveny jen velitelské tanky. Na rozdíl od Němců, kteří měli vysílačku v každém tanku. Obecně byla Rudá armáda vybavena komunikačními prostředky jen velmi slabě. Důsledek byl jednoduchý, sovětské svazky reagovaly na rychle se měnící situaci nesmírně těžkopádně na rozdíl od Wehrmachtu, kde útočící jednotky měly velmi dobrý přehled o situaci na bojišti a reagovaly promptně.
Kreml se poučil a časem byla vysílačkami osazena většina bojových prostředků, ale stálo ho to velmi mnoho. Celkové ztráty Rudé armády se na počátku konfliktu při německém Blitzkriegu odhadují na téměř čtyři miliony vojáků. Nutno podotknout, že jednou z příčin napravení tohoto zásadního nedostatku byla americká pomoc Sovětskému svazu. Stalin si vysílačky přímo vyžádal. Jedná se o velmi jednoduchý příklad, jak nové technologie zcela zásadním způsobem ovlivňují dění na bojišti.
Česká republika si bude pořizovat velmi moderní letadla páté generace. F-35 je v podstatě poloviční AWACS. Tedy letadlo pro včasnou výstrahu a řízení. Jen radar pro vyhledávání pozemních cílů má dosah 160 kilometrů a zvládne sledovat více jak dvacet nepřátelských strojů. Ty dokáže identifikovat, v rámci autonomního režimu vyhodnotí jaká střela je pro zásah ideální a najde nejbližší vhodný systém pro odpálení oné střely. To vše v rámci vteřin. Zároveň veškerá data posílá řídícímu systému na zemi, případně skutečnému AWACSu ve vzduchu.
Pokud pilot chce, nemusí dělat vůbec nic. Nutno podotknout, že švédské Gripeny mají podobné systémy, jen s menším výkonem a dosahem. Výsledkem je, že objevený nepřítel může být zlikvidován během dvou či tří minut. Zde je jen jeden z důvodů, proč je současnou klíčovou hodnotou samohybných houfnic jejich schopnost se rychle složit a odjet z místa odpalu. Jak vystřelí, prakticky se odhalují a jsou snadným cílem. Proto jejich vývoj vede k tomu, aby střílely za jízdy.
Z výše uvedeného celkem jasně vyplývá, že okolí F-35 musí být schopné se strojem spolupracovat. A také naopak. Přehled o situaci na bojišti je v současnosti zcela klíčový pro vedení boje. Takže objeví-li průzkumný dron nepřátelskou jednotku, musí být schopen dodat neprodleně informaci do řídícího centra, klidně i do F-35, které vyhodnotí situaci a přijme patřičná opatření. Samozřejmostí je, že v rámci rychlosti reakce je důležitý autonomní systém, který reaguje promptně.
Uveďme si ještě jeden příklad. Na linii kontaktu je dělostřelecký radar. Ten zachytává střely protivníka. Spočítá čas a místo dopadu, a také místo, kde byla střela vypálena. Pokud byla vystřelena samohybnou houfnicí, ta do pěti minut zmizí. Je tedy nezbytné, aby radar předal informaci bleskem dál a přišla adekvátní odpověď ničící protivníka. K tomu všemu je třeba jen zdánlivě jednoduchá věc. Všechny systémy musí být on-line a rozumět si.
Takže naše švédské CV90 si budou muset rozumět s izraelskými radary, americkými F-35, francouzskými Caesary a třeba zřejmě s německými Leopardy 2. To je pochopitelně jen malý výčet. Bude třeba opravdu velké řídící centrum, které bude všechna zjištěná data bleskově zpracovávat. Je třeba si uvědomit i tu věc, že informace mohou přicházet od spojeneckých satelitů nebo jejich bojových prostředků. Vše bude muset být plně kompatibilní, protože v moderním boji takového charakteru je rychlost rozhodující. Ukrajina není skutečně moderním bojištěm, ale má řadu jeho parametrů. Otázka zní, zda s tímto počítá Ministerstvo obrany České republiky.
Video: YouTube
Zdroj: Army.mil