Investigace.cz připomíná problémy české muniční iniciativy – otázku ceny i kvality granátů

Nový web investigace.cz v obsáhlém článku „Pochybnosti i uznání. Česká muniční iniciativa čelí kritice, Ukrajině ale pomáhá“ shrnul dosavadní diskusi o české muniční iniciativě. Některé argumenty přesto nezazněly. Pro úplnost je připomínáme.

Web investigace.cz provozovaný Českým centrem pro investigativní žurnalistiku se chce zabývat „kauzami o přeshraničním organizovaném zločinu a jeho dopadech na Českou a Slovenskou republiku.“ V uplynulém týdnu publikoval obsáhlý souhrnný článek o české muniční iniciativě, jenž vyjmenovává problémy projektu, ale některé argumenty nedořekl, případně je ponechal bez snahy o vysvětlení. Protože se Security Magazín problematikou české muniční iniciativy zabývá dlouhodobě, dovolujeme si nabídnout doplnění, resp. připomenutí jednotlivých důležitých aspektů, pro něž v článku investigace.cz nezbyl prostor.

CSG, STV, COLT, OMNIPOL a DSS

 

Diskuse o české muniční iniciativě byla velmi živá v létě roku 2024, ale neutichá dodnes. A také samotná iniciativa pokračuje i nadále. Princip české muniční iniciativy spočívá v tom, že vybraných a českými tajnými službami prověřených pět společností českého obranného průmyslu (Czechoslovak Group, STV Group, Colt CZ Group, Omnipol a DSS, která je obecně spíše méně známou, do roku 2019 působila pod názvem ELMEX Praha) na světových trzích má díky svým zkušenostem a kontaktům možnost zprostředkovat nákup a dodání požadovaných druhů munice.

Munice je nabídnuta donorským státům, které ji objednají u českého prostředníka. Za cílovou zemi je označena Česká republika, čímž je umožněno třetím zemím, které se nechtějí otevřeně zapojit do podpory Ukrajiny, munici za dohodnutou cenu poskytnout. Tímto způsobem bylo podle obecných a veřejně dostupných informací za loňský rok dodáno mezi 1,5 a 1,8 miliony granátů (především velkorážových 155, 152, 122 a 120mm), a letos do konce dubna podle sdělení ministryně Černochové dalších 400 tisíc. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského jich má být letos i nadále dodávno 125 tisíc kusů měsíčně – financování je údajně zatím zajištěné do podzimu.

Česká parlamentní opozice prakticky od začátku tento projekt kritizuje jako netransparentní. Informace o iniciativě podléhají utajení, sněmovní i senátní výbory se jí věnovaly v uzavřeném režimu s vyloučením veřejnosti a médií. Důrazně proti průběhu iniciativy vystoupil již loni v červnu předseda hnutí ANO Andrej Babiš – hovořil o předražené a staré skladové munici pochybné kvality a její dodávky označil za okrádání Ukrajinců. Pozornost k číslům pak přitáhla především srpnová podrobná zpráva bývalého senátora za tehdy ještě vládní Pirátskou stranu Lukáše Wagenknechta.

Problém předčasně vybuchující munice

 

Návazně se objevily také informace o předčasně vybuchujících granátech, které měly mít za následek poškození děl, zranění ukrajinských dělostřelců a nesplnění úkolu. Kromě toho došlo v několika případech k výraznému zpoždění dodávek, které se podle informací ukrajinských médií stalo předmětem soudních sporů (investigace.cz: „Problémy prý mohou nastat i s délkou dodání“). Investigace.cz zmiňuje dopis předsedy ukrajinské Organizace válečných veteránů Oleksandra Mamatova prezidentu Petru Pavlovi, který prezidenta upozornil na problémy, defekty a případy předčasných výbuchů dodané munice.

Naše redakce má tento dopis z 21. srpna 2024 rovněž k dispozici, a stejně jako investigaci.cz, i nám odbor komunikace KPR loni 23. září popřel, že by byl prezidentu Pavlovi doručen. Kromě tohoto dopisu máme z více zdrojů k dispozici také dokument, podle kterého Hlavní ředitelství vojenské spolupráce Ozbrojených sil Ukrajiny obdrželo zprávu od Velitelství sil logistiky týkající se problémů s municí ráže 155 mm. Tato munice, vybavená granáty M107 a zapalovači M515, a náboji M4A1 byla dodána v období od 1. května do 31. července 2024 v rámci české iniciativy. Jde o dokument, který svým obsahem potvrzuje sdělení veteránské organizace.

Zpráva zmiňuje „několik případů“ problému s předčasnými detonacemi granátů, které byly přijaty v rámci české iniciativy mezi 24. červnem a 7. srpnem 2024. V tomto období bylo podle zprávy přijato 34944 kusů munice ráže 155 mm M107 se zapalovači M51A5 a došlo k předčasným detonacím ve vzdálenosti 20 až 60 metrů od ústí hlavně. Důsledkem bylo poškození dělostřeleckého systému a zranění obsluhy. Mezi 12. červencem a 5. srpnem 2024 bylo podle zprávy zaznamenáno dvanáct případů předčasné detonace granátů ve vzdálenosti 10 až 40 metrů od ústí hlavně, které měly mít za následek poškození šesti děl a zranění dvou vojáků.

Zpráva se zabývá také nekonzistencí hnacích náplní M4F2 dodaných mezi 24. červnem a 4. srpnem, která měla vést k nepřesné střelbě a plýtvání municí, a uvádí, že četnost poruch v rámci dodaného množství munice představuje přibližně 0,05 %, tedy pěti granátů z 10 tisíc (investigace.cz: „změřit při takovém objemu potenciální závadnost střeliva se dosud nikdo nepokusil“). S tímto údajem byli podle našich informací seznámeni také poslanci při uzavřeném projednávání muniční iniciativy na 42. schůzi výboru pro obranu.

Je selhání v míře 0,05 % zanedbatelné? Granáty nebyly reklamovány

 

Všichni přítomní poslanci, včetně opozičních, tehdy hlasovali pro přijetí usnesení, jímž mj. vyjádřili přesvědčení, „že na základě získaných informací (od Ministerstva obrany, pozn. red.) je muniční iniciativa organizována a realizována tak, aby za prostředky donorů a ČR byly zajištěny dodávky munice pro Ukrajinu v co nejvyšší kvalitě i kvantitě.“ Podobně se vyjádřili po informování ze strany MO také členové senátního výboru. Uvedená míra 0,05 % se může jevit jako zanedbatelná. V rámci NATO ovšem stanovuje všeobecné požadavky na zkoušky pro hodnocení bezpečnosti a použitelnosti munice STANAG 4629, resp. v českém prostředí ČOS 130028:

„Aby mohla být munice považována za bezpečnou a použitelnou, musí u ní být prokázáno, že zůstane bezpečnou v průběhu svého plánovaného životního cyklu, nevznikne u ní nepřípustný nebezpečný stav v důsledku napadení nepřítelem nebo nehody a výbušné materiály plní svou úlohu v rámci přijatelných bezpečnostních parametrů (...) Munice se považuje za bezpečnou, jestliže je ve stavu charakterizovaném přijatelnou úrovní absence rizika vzhledem k osobám a materiálu, a to po celou sledovanou dobu (...) Použitelná munice musí zůstat bezpečná pro manipulaci, přepravu, skladování, nabíjení a střelbu nebo odhození či použití.“

Faktem je, a investigace.cz jej uvádí, že z ukrajinské strany, kromě zmíněných žalob týkajících se prodlení při dodávkách, nebyla munice z výše popsaných důvodů reklamována. Otázkou ovšem zůstává, jak by bylo možné v rámci složité konstrukce muniční iniciativy, kde figurují často anonymizovaní dodavatelé, čeští prostředníci, donorské státy jako kupující a ukrajinské dělostřelecké jednotky jako skutečný koncový uživatel, jaké reklamace a u koho uplatnit – a to v době probíhajícího válečného konfliktu vysoké intenzity, a argument nereklamováním dodaných granátů se může tedy jevit jako poněkud účelový. V každém případě od září 2024 se jakékoli další informace o selháních munice dodané v rámci české muniční iniciativy ve veřejném prostoru neobjevily.

Předražená munice a obchodní doložky FCA a DAP

 

Dalším významným problémem, a problémem, který v rámci diskuse o české muniční iniciativě poodkryl její zákulisí, a kterému se investigace.cz věnuje, je otázka ceny munice, resp. provize či marží. Veřejně byly diskutovány případy přeprodeje munice společností Excalibur Army ze skupiny Czechoslovak Group, k nimž podklady získal zmíněný senátor Wagenknecht, a které, z jiného zdroje, následně získala také naše redakce – a publikovala je loni na konci srpna v článku Exkluzivní dokumenty: CSG Michala Strnada nabízela munici do české části iniciativy podstatně dráž. Investigace.cz se zabývá především reakcemi na Wagenknechtovu zprávu a mj. uvádí: „Z nabídek ale nelze vyčíst, co všechno je do ceny započteno.“

Z nabídek ovšem lze vyčíst to podstatné – uvedená cena byla nabízena s doložkou FCA Drhovice, tedy s dodáním do České republiky do muničního skladu v jižních Čechách. Z neznámého důvodu je tento zásadní údaj na dokumentu, který zveřejnila investigace.cz rozmazán, a není jasné, zda toto rozmazání provedla redakce, nebo zda jí byl dokument poskytnut již v tomto stavu. Problém je zřejmý při porovnání s dalšími nákupy munice, které v daném období provedlo Ukrajinské ministerstvo obrany přímo, bez zprostředkování v rámci české muniční iniciativy, a které popsal ve své zprávě senátor Wagenknecht.

Tyto nákupy jsou s doložkou DAP Ukrajina + 600 km, což znamená, že tato munice byla dodána přímo na Ukrajinu a částka pokryla také náklady na přepravu o dalších až 600 km na území Ukrajiny. Z uvedeného pak senátor, který je zkušeným auditorem, vypočetl cenu obvyklou, která v dané době činila 2700 euro za granát dodaný na Ukrajinu, zatímco Excalibur Army nabízela granát za 3200 eur s dodáním do jižních Čech. Investigace.cz tento „detail“ přehlíží, a cituje ředitele AMOS Vytečku: „Je jasné, že to nemohou dělat zadarmo, ale zároveň to nemohou dělat s třicetiprocentní marží,“ a z dalšího vyplývá, že marže se v rámci české muniční iniciativy pohybují mezi 5–13 %, podle toho, kdo je odhaduje.

Potřebuje iniciativa Česko jako zprostředkovatele?

 

Tuto otázku si investigace.cz pokládá v závěru. Argumentuje ve prospěch českého prostřednictví nedůvěrou v ukrajinské instituce a tamní zprostředkovatele, ačkoli z výše uvedeného srovnání nákupů munice na jaře 2024 vyplývá, že Ukrajina sama byla schopna tutéž munici pořizovat za výhodnějších podmínek, což je podstatou zprávy senátora Wagenknechta. Tu jeho kritici a obhájci iniciativy označovali paušálně za zavádějící a nepodloženou, aniž by však byli schopni poskytnout konkrétní čísla a podklady pro ně – s argumentem, že podléhají utajení. Dalším důvodem, který investigace.cz uvádí, je, že některé třetí, neutrální země nechtějí Ukrajinu podpořit přímo, ale je pro ně přijatelná klička „koncového uživatele“, kterým na papíře je Česká republika.

Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček Security Magazínu letos v únoru řekl: „...nejčistší řešení je takové, které by spočívalo v tom, nechat to dělat servisní organizaci NATO. Existuje tady přece naprosto profesionální organizace NATO Support and Procurement Agency, která má k tomuto sloužit, ve smyslu dodávek pro členské a další země, což zahrnuje ideálně i Ukrajinu.“ – takové řešení by vyhovovalo oběma výše uvedeným důvodům.

Jakákoli kritika české muniční iniciativy je vždy jejími zastánci označována za proruskou, zavádějící, nepodloženou a proti českým a ukrajinským zájmům. Opak je přitom pravdou – efektivita nákupů znamená potenciálně více munice a případně dalšího materiálu pro bránící se Ukrajinu. Neefektivita naopak znamená, že část zisku různých zprostředkovatelů jde na její úkor. Investigace.cz ve svém článku problémy nastínila v úplnosti a poctivě, ale považovali jsme za nutné některé detaily doplnit.

Tagy