foto: Aleksey Toritsyn / Wikimedia Commons / CC BY-SA/Pancir-S1
Selhání Pancir-S1 při obraně území Iráku, nákup jihokorejských KM-SAM Block II místo S-400, nahrazení Mi-17 francouzskými Airbus H225M Caracal, upuštění od ruské PVO komplexně. To vše Kremlu zavírá trh v Bagdádu.
Minulý měsíc nedokázaly podle Defence Express irácké Pancir-S1 odrazit útok neznámých kamikaze dronů na vlastní základny. Bylo to již jen jakési potvrzení celé řady selhání ruských systémů ve válce na Ukrajině. Mezi ty nejznámější patří sestřel ázerbájdžánského letadla Embraer-190 nebo chronická neschopnost ochránit Sevastopol před útoky ukrajinských dronů. A to navzdory tomu, že Kreml deklaroval Pancir-S1 jako systém, který je proti dronům účinný. Koneckonců již existuje modernizace Pancir-SMD-E, jež nemá proti všem zvyklostem úspěšného západu rychlopalný kanón.
Pancir-S1 zklamal, S-400 také
Pověst nemají zlikvidovanou jen Pancir-S1, ale v zásadě i S-400. Íránské S-300PMU2, které mají k S-400 už konstrukčně hodně blízko, se zcela odpískaly při útocích Izraele na Írán letos a v říjnu loňského roku. Proti F-35I Adir, F-15I a F-16I si ruské systémy ani neškrtly a s největší pravděpodobností byly úplně zlikvidovány. Hlavní zásah jejich pověst ovšem utrpěla opět v kontextu války na Ukrajině. Nejen, že prakticky nedokázaly ochránit Krymský most nebo opět Sevastopol a Černomořskou flotilu, ukázalo se, že nedokáží čelit ani balistickým střelám ATACMS. A Putin nemá alternativu.

Irák pořídil KM-SAM Block II
A to je třeba vidět, že ATACMS jsou střely do salvových raketometů HIMARS nebo M270. Tedy se v rámci balistických střel nejedná o žádnou špičku. Několik komponentů S-400 bylo právě zničeno těmito americkými střelami. Pro S-400 mají být balistické střely a letadla primárním cílem. Moc úspěchů zaznamenáno nebylo. Když Irák řešil protivzdušnou obranu středního dosahu, byly ve hře jihokorejské KM-SAM Block II a právě i ruské S-400. Zvítězil jihokorejský systém KM-SAM Block II. Army Recognition tvrdí, že vše má i návaznost na váznoucí dodávky z Ruska po invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Mobilní systém PVO KM-SAM Block II používá střely hit-to -kill, tedy přímý zásah cíle, k útokům na cíle vzdálené až padesát kilometrů. Nepřátelský objekt může být ve výšce až dvacet kilometrů. Navádění probíhá pomocí multifunkčního radaru, který je schopen sledovat čtyřicet cílů v okruhu sta kilometrů. To vše jsou horší parametry než má S-400. Přesto Irák zvolil KM-SAM Block II. Jedná se o systém z roku 2015 a Block II už je jeho modifikace. Navíc je KM-SAM klíčovou složkou jihokorejské protivzdušné obrany, která musí být připravena čelit případnému útoku Severní Koreje.

Airbus H225M Caracal za Mi-17
S-400 a Pancir-S1 ovšem nejsou jedinými starostmi Iráku spojenými s Ruskem. Bagdád provozuje staré víceúčelové vrtulníky Mi-17. Ty jsou aktuálně postupně nahrazovány dvanácti Airbus H225M Caracal. Zde je nutné podotknout, že ruské vrtulníky rozhodně nemají špatnou pověst a na nákupech Iráku bude mít podíl i hrozba sankcí ze strany USA. Jednoduše proto, že aktuálně obecně evropské západní vrtulníky nemají příliš dobrou pověst ve srovnání s ruskou nebo americkou proveniencí. A Irák se zjevně nechce orientovat na americké zbraňové vybavení.
Bagdád modernizuje bez Putinových zbraní
Bagdád třeba disponuje starými dělostřeleckými protivzdušnými systémy ZU-23-2 a S-60. Opět jsou nahrazovány západní proveniencí. Ve výsledku Rusko jako letitý exportér do Iráku končí. Pancir-S1 byl asi poslední kapkou, výměny KM-SAM Block II místo S-400, nahrazení Mi-17 francouzskými Airbusy H225M Caracal, upuštění od ruské PVO celkově mluví za vše. Putin na mezinárodních trzích zásadně ztrácí na všech frontách. Do značné míry je nahrazováno Čínou a jejími moderními a relativně levnými systémy. Irák je s pořizováním západních technologií poměrně velkou výjimkou. Stačí se podívat na Pákistán, který začíná být výhradě orientovaný na Peking.
Tagy