foto: Asuspine / Wikimedia Commons / Public domain /Pákistánský JF-17 Thunder
Historicky patřil Ázerbájdžán Íránu a v zemi žije přes 20 milionů Azerů. Baku aktuálně učinilo mobilizační opatření a shromažďuje armádu na hranicích mezi oběma zeměmi.
Území dnešní Ázerbájdžánské republiky bylo odděleno od Íránu v první polovině 19. století během rusko-perských válek. Zajímavé je, že stejně jako Írán je Ázebrbájdžán většinově šíitský a zároveň v zemi jižního souseda žije přes 20 milionů Azerů, měli by tvořit až čtvrtinu celé íránské populace. Pochopitelně především na severu země v provincii Ázerbájdžán s centrem v Tabrízu. V posledních desetiletích mezi oběma zeměmi panovalo napětí, protože jejich politické zaměření se liší. Ázerbájdžánská republika se stala stále více prozápadní a je spojencem Izraele, Turecka a Spojených států, zatímco Islámská republika Írán je převážně protizápadní a spojencem Číny, Palestiny a Ruska. Íránští politici, jako Mohammad Hosseini, označili v minulosti Ázerbájdžán za proizraelský stát.
Asertivní Baku
Ázerbájdžán především díky příjmům z prodeje ropy a zemního plynu, které těží v Kaspickém moři, vojensky velmi sílí. Koneckonců porážka Arménie a definitivní obsazení Náhorního Karabachu ze strany Baku, to vše Rusku navzdory, jasně ukázaly ambice šíitského státu, který v zásadě vůbec nebral ohledy na mezinárodní dění. Podle caliber.az proběhl hned prvního března telefonický rozhovor mezi mezi ministrem zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky Jeyhunem Bayramovem a ministrem zahraničních věcí Islámské republiky Írán Seyedem Abbasem Araghchim. Jenže se jednalo o klasickou diplomatickou záležitost.
Mnohem podstatnější je, že před třemi týdny Ázerbájdžán navštívil J.D. Vance a s prezidentem Alijevem podepsal dokumenty týkající se obrany a bezpečnosti. V té době už měli Američané jasno, že na Írán zaútočí. Vše se ještě komplikuje tím, že se aktivovali iráčtí Kurdové, kteří zahájili vojenskou operaci na íránském území. Kurdové tvoří deset procent obyvatelstva Íránu a jednají v rámci podnětů z USA. To je ovšem faktor, který se vůbec nemusí líbit Turecku, jež největší národ bez vlastního státu na planetě dlouhodobě utlačuje. Navíc Sýrie shromažďuje vojáky na hranicích s Libanonem, kde mají chytat ozbrojence zrušeného Hizballáhu.
Hranice s Íránem měří 700 kilometrů
Do toho všeho uvádí RBC-Ukraine, že Baku posiluje vojenskou přítomnost na hranicích s Íránem, ta měří 700 kilometrů. Opatření se týkají zrušení dovolených příslušníků pohraniční stráže. Zvláštní pozornost je věnována nasazení protivzdušných obranných systémů a elektronického boje (EW) Ázerbájdžánských ozbrojených sil. Hlavním cílem je zachytit nízko letící cíle a zasáhnout drony. A především jsou k hranicím posílány pěší a mechanizované jednotky. Baku tvrdí, že jde čistě o obranná opatření. Přesto se množí spekulace o tom, že USA podporují Ázerbájdžán v tom, aby v Íránu obsadil výše zmíněnou provincii.
Moderní JF-17 v Ázerbájdžánu
Trump zjevně dělá vše proto, aby nemusel provést pozemní operaci, ale zároveň došlo ke svržení režimu ajatolláhů. Napětí v regionu prudce roste a vláda v Baku je velmi asertivní, byť se nemůže rovnat síle Teheránu. Ani oslabenému Teheránu. Země má v této chvíli k dispozici pět kusů moderních čínsko-pákistánských JF-17. Dalších 35 kusů je na cestě. V provozu by mělo být 14 sovětských MiG-29 a asi 25 Su-25. Pro zajímavost Baku disponuje 14 českými Aero L-39. V každém případě má Ázerbájdžán k dispozici turecké drony Bayraktar TB2 a Akinci. A také izraelské Harop (Harpyje), Hermes 450, Heron a další.
Čtvrtina populace Íránu jsou Azeři
Baku by mělo mít k dispozici neznámý počet izraelských SAM systémů Barak 8 a dva prapory ruských S-300PMU2. Izraelské pozemní síly disponují stovkami ATGM Spike-LR opět z Izraele. Kromě modernějších lehkých taktických vozidel má Baku vybavení převážně ze sovětské éry nebo na Ukrajině vyhořelé BMP-3 či BTR-82A. Jen MBT T-72 by mělo být přes tisíc. Pro Baku musí být čtvrtina populace Azerů v Íránu značným lákadlem. Ale není známo, že by byli Azeři v Íránu nějak utlačováni. Útok Baku na Írán je spíše nepravděpodobný i přes čtvrteční zásah letiště v Nachičevanu.
Tagy