.jpeg)
Autor fotografie: Mehrdad Esfahani / Wikimedia commons / CC-BY|Popisek: Íránský dron Šáhid 149 Gaza
Na nedávno skončeném veletrhu vojenské technologie v DSA 2024 v malajsijském Kuala Lumpur mezi desítkami států z různých části světa mimo jiné vystavoval také totalitární Írán. Podle představené techniky tak islámská republika pravděpodobně využívá drony poslané na Ukrajinu a Izrael jako reklamu své vojenské produkce.
Veletrhu vojenské technologie Defence Service Asia Exhibition and Conference (Výstava a konference obranných služeb Asie, zkráceně DSA), který od 6. do 9. května 2024 proběhl v malajsijském Kuala Lumpur, se zúčastnilo přibližně 60 zemí z celého světa. DSA je největším veletrhem vojenské techniky v Asii, koná se pravidelně a současná výstava byla již osmnáctou v pořadí. Mezi vystavovateli měl svůj panel také nezvyklý host, který na podobných akcích nepříliš často prezentuje svou vojenskou vybavenost, a to Íránské ministerstvo bezpečnosti.
Podle informačního webového portálu Defence Security Asia právě Íránský pavilon vzhledem ke svému stále rostoucímu vojenskému úsilí a aktivitě v regionu Blízkého východu a v Evropě, přitahoval zvýšenou pozornost nejen malajsijských politických i obchodních delegací, ale účastníků z celého světa. Skupiny chtěly především vědět, jakým způsobem a jak efektivně byla vystavená vojenská technika islámskou republikou použita, což mohli experti z íránského pavilonu bez problémů na základě jejich aktivního použití v boji prokázat. Podle vyjádření vystavovatelů je navíc íránský režim ochoten spolupracovat s jakoukoli zemí nebo organizací, která bude mít o jeho produkty zájem.
Právě toto vyjádření zástupců Íránu na veletrhu může do budoucna představovat nemalé bezpečnostní riziko nejen pro Izrael, ale především také pro síly NATO. Podle dostupných fotografií kolujících po sociálních sítích je patrné, že mezi vystavenou technologií bylo možné nalézt především širokou škálu UAV, mezi kterými byl Šáhid model 129, 149 a také 136, řízené střely dlouhého doletu, některé prvky systémů PVO a také letoun Yasin. Obrovské množství součástek dronů Šáhid 136 již od počátku konfliktu na Ukrajině Írán posílá na sestavení do Ruska, jehož armáda jej následně využívá k útokům na ukrajinské vojenské i civilní cíle.
Tímto způsobem zkonstruované drony občas vylepšené další dodatečnou technologií ruská armáda označuje pod názvem Geran-2. Skutečný objem těchto zásilek mezi Íránem a Rukem sice není možné s jistotou potvrdit, ale podle objemu ruských útoků se jedná o tisíce kusů tohoto druhu UAV. Drony Šáhid 136 byly pravděpodobně také mezi 170 kusy zneškodněných dronů použitých pro napadení vzdušného prostoru Izraele, jeho sousedů a spojenců v regionu v polovině minulého měsíce. Celý jednodenní masivní útok balistických raket, dronů a řízených střel vyšel Írán na nejméně 700 milionů dolarů (16,6 miliard Kč).
.jpeg "Majid Asgaripour / Wikimedia commons / CC-BY")
Významnou pozornost si na veletrhu mimo jiné získal také dron Šáhid 149 Gaza. Ten byl údajně pojmenován na počest Palestinců žijících v Pásmu Gazy, kteří vyvolali nepokoje vůči Izraeli na jaře 2021. Dron, který by měl plnit podobné mise jako americké UAV MQ-9 Reaper, má operační radius 2 500 km a jeho maximální rychlost je 340 km/h. Šáhid 149 by měl být schopen vykonávat průzkumné i bojové mise trvající až 24 hodin.
Kromě UAV Írán nabízí cvičný Yasin
Vzhledem k čím dál více rostoucí hrozbě Číny se v posledních několika letech množství jihoasijských zemí, mezi kterými jsou mimo Malajsie také Filipíny, uchyluje k modernizaci svého letového arzenálu. Právě cvičný proudový bojový letoun Yasin od íránské společnosti HESA umístěný mezi vystavenými produkty na veletrhu by měl pravděpodobně v budoucnu také ambice konkurovat špičkovým letounům jako F-50 nebo JAS 39 Gripen, které jsou již nyní vítězi těchto tendrů. Vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informací o schopnostech letounu je však těžké posoudit jeho reálné letové vlastnosti.
Účast íránského ministerstva bezpečnosti na veletrhu vzhledem k načasování a vyjádřením jeho vystavujících tak naznačuje, že islámský režim chtěl pravděpodobně využít zvýšené pozornosti, které se mu vzhledem k jeho vojenské činnosti v poslední době dostává. Výběr Malajsie, však může být ošemetný. I přesto, že populaci Malajsie tvoří z více než 60% muslimové a mezi oběma zeměmi se dají nalézt hluboké historické vazby, politické a ekonomické vztahy států nejsou v poslední době nejlepší. Malajsie se převážně skládá ze sunitských muslimů a v zemi dokonce před několika lety schválili anti-šíitské zákony.