foto: Fars Media Corporation, CC BY 4.0/Íránský dron Šahíd 129 (ilustrační obrázek)
Drony se stávají fenoménem moderního bojiště. Jsou to průzkumné drony určené k zjištění, pozorování a navádění palby na cíl, jsou to sebevražedné drony schopné letět ve skupině o pokrýt plošný cíl, tedy po rozdělení před úderem má každý zadán vlastní úkol, a pak to jsou velké drony se schopností nesení velké průzkumné/zpravodajské technologie nebo zbraňových systémů. Jako bomby nebo laserem či jinak naváděné rakety.
U malých dronů s rotačním křídlem, kdy rotorů bývá více (4-6) a u dronů větší velikosti ale s charakteristikou vrtulníku jako švédský SKELDAR V-200 nebo rakouský Camcopter S-100 není zapotřebí speciální vzletová a (snad i) přistávací paluba. Malé, tedy sebevražedné drony (loitering munition - vyčkávací munice). Jsou vypuštěny mnohdy z ruky nebo katapultu ne nepodobnému velkému praku.
Psali jsme
Dokumentace, kterou získal deník Wall Street Journal, ukazuje, že řada elektronických součástek pohánějících íránské bezpilotní letouny Mohajer-6 používané...
Jiná věc jsou drony nosiče. Pokud vezmeme za základ drom MQ-1 PREDATOR, rozpětí křídel je 14,8 až 16,84 m podle modelu a plocha křídel je 11,45 m2, což dle dostupných fotografií a nákresů identifikuje dlouhé, ale tenké a úzké křídlo k umožnění funkce kluzáku a šetření paliva za letu. Tato konstrukce však eliminuje možnost použití katapultu s velkým zrychlením, aby nedošlo k poškození křídel a zároveň klade nemalé nároky na přistávací manévr, obzvláště na neklidném moři.
Takže otázkou je, pokud Írán buduje takováto plavidla, jaké typy dronů má nebo chce mít k dispozici. Vzhledem k letové palubě se bude zaměřovat na stále větší konstrukce. Budou však domácí produkce, ve spolupráci s kýmkoliv nebo zcizením jiných sestřelených dronů a využitím revezního inženýrství?
Írán je stále pod mezinárodním tlakem a embargem, ale spolupráce např. s Ruskem mu dává určitý prostor a technologické možnosti. A letová paluba pro drony znamená drony nejvyšší kategorie mnohdy v hmotnostní kategorii několika tun. A jak piloti říkají, vždy je jednodušší start než přistání, a to obzvlášť na lodi, jež se se zdvihá a klesá podle vlnobití.
Psali jsme
Po smrti íránského generála Sulejmáního je velkou otázkou, jak zareaguje Írán. Jednou z vojenských reakcí by mohlo být úsilí o zamezení přepravy...
Samozřejmě Írán může plavidla předurčit pouze jako nosiče a odpalovací rampy, kdy přistání, vzhledem k šířce Perského a Ománského zálivu (v nejširších místech 314 km a 666 km a v nejužším místě 101 km) může být realizováno na domácí půdě. Vrtulníkové typy samozřejmě bez problémů na palubě dronového nosiče. Cílem nemusí být pouze vojenská plavidla, základny nebo infrastruktura, i tankery jsou dobrý cíl k vyvolání ropné krize.
Írán tímto krokem přenáší využití dronů do další dimenze, Ne že by nebyly v námořnictvu využívány, ale obvykle jako průzkumné, nikoliv bojové, k tomu sloužily jiné prostředky jako PLŘS (protilodní řízené střely) nebo torpéda případně palubní letouny nebo pobřežní dělostřelectvo. Vyvezení dronů na moře vytyčuje nová pravidla hry a samozřejmě klade vyšší nároky na protivzdušnou obranu lodí a lodních svazů, stejně jako na pobřežní klíčové infrastruktury.
Psali jsme
List The Washington Post uvedl, že Írán pomůže na ruském území vyrábět své drony, které budou použity ve válce proti Ukrajině. Produkce by mohla...
Írán tímto rozehrál velmi vysokou hru, kdy zřejmě spoléhá na spojenectví s Ruskem, ale to nikdy nebylo dostatečně pevné a vyrovnané. Lze tedy jen vyčkávat, kdy a kde Írán dané lodě nasadí a jaké drony budou na palubě.
Zdroj: news.usni.org, schiebel.net, umsskeldar.aero
Tagy