Íránská protiletadlová střela dlouhého dosahu Fakkur-90 ve výrobě

Íránská protiletadlová střela dlouhého dosahu Fakkur-90 ve výrobě
Autor: screenshot Youtube|Popisek: Fakkur-90
31 / 07 / 2018, 11:00

K zahájení sériové výroby střely Fakkur-90 došlo 23. července slavnostním ceremoniálem. Z čistě technického hlediska se nejčastěji zmiňuje její podobnost k americké předloze AIM-54 Phoenix, i když není jen její přesnou kopií a zřejmě i přináší řadu vylepšení. Do své výzbroje by novou střelu měly dostat stíhací letouny F-14A Tomcat dodané ještě v 70. letech ze Spojených států a můžeme se domnívat, že o jejich integraci bude usilovat íránské letectvo i u budoucího typu stíhacího letounu.

Samotná existence střely Fakkur-90 není žádným překvapením. Některá média už o jejím uvedení do masové výroby informovala dokonce v minulosti, kdy zřejmě ještě nebyla zcela hotová. K jejímu oficiálnímu odhalení pak došlo v dubnu minulého roku během návštěvy Hassana Rouháního jedné výstavy. Stejně jako u dalších zpráv podobného ražení z Íránu je ovšem nutné veškeré zmínky o střele brát s jistou rezervou. Nicméně to, že bude, či je zaváděna do výzbroje nebo je alespoň v pokročilé fázi vývoje můžeme brát vážně.

Írán totiž navzdory mnoha pesimistickým názorům dokázal po islámské revoluci udržet stíhací letouny F-14A Tomcat ve své výzbroji. Konstruktéři a technici nejenže dokázali reverzním inženýrstvím přijít s náhradními díly, ale některé díly a systémy dokázaly vylepšit, či dokonce vyvinout nové. Přes řadu těžkostí jsou proto tyto velmi výkonné letouny dodané ze Spojených států amerických ještě v polovině 70. let dodnes v íránském letectvu a minimálně ještě několik let budou.

psali jsme: Video: Odpal raket Bulava z ruské jaderné ponorky Jurij Dolgorukij

Podle íránského ministra obrany mohou střelu Fakkur-90 nést dokonce všechny letouny z výzbroje letectva. Vzhledem ke složitosti integrace takového zbraňového systému bychom však měli tuto informaci brát technicky vzato za nereálnou. Přesto není od věci zmínit, že druhým čistě stíhacím letounem v íránském letectvu je v počtu kolem třicítky strojů MiG-29 dodaný počátkem 90. let. Ty Írán využívá především pro ochranu svých hranic, k čemuž jsou některé z nich vybaveny nadstavcem tankování za letu. Z víceúčelových stíhacích letounů musíme zmínit další letouny americké výroby McDonnell Douglas F-4 Phantom II a Northrop F-5 Tiger II – oba v počtu zhruba šesti desítek strojů, byť přesné počty provozuschopných letounů nejsou známy a dost možná budou mnohem nižší. A nakonec nelze opomenout ani lehký stíhací letoun HESA Saeqeh domácí výroby.

Jediným jistým letounem pro novou střelu by tak měl být F-14A Tomcat, v jejichž výzbroji má nahradit AIM-54 Phoenix, které Írán taktéž získal ještě před revolucí od Spojených států. Tyto americké střely jsou sice už velmi zastaralé ať už z hlediska své technické úrovně, tak především životnosti. Dodnes se ovšem jedná o jedny z nejvýkonnějších střel vzduch-vzduch. Váží kolem 450 kg, z čehož 61 kg připadá na bojovou hlavici. Ostatně kvůli velké zásobě paliva na tuhé pohonné látky dokáží ohrozit cíl vzdálený až 190 km a vyvinout maximální rychlost M = 5.

psali jsme: Video: Neúspěšný odpal rakety SM-2 z německé fregaty

Důvodů vlastního vývoje náhrady za AIM-54 je hned celá řada s tím, že se už nevyrábějí, a i kdyby se vyráběly, tak by na jejich další dodávky mohl Írán rovnou zapomenout. V současné době v inventáři podle optimističtějších odhadů zůstává jen něco kolem třiceti až čtyřiceti střel pro zbývajících odhadem dvacet pět až čtyřicet pět F-14A. Pro íránské letectvo jsou přitom střely dlouhého dosahu klíčovou zbraní. Ostatně při konfliktu s Irákem pomocí nich sestřelili íránští piloti minimálně třicet dva nepřátelských letounů.

Střela Fakkur-90 by oproti AIM-54 měla být o něco lehčí s tím, že panují dohady, zda toho bylo využito pro zvýšení dosahu o někdy uváděných 15 %. Pokud by to byla pravda, by se mohla zasáhnout cíl vzdálený teoreticky až 220 km. V každém případě je třeba připomenout, že všechna čísla jsou opravdu teoretická, maximální a prakticky k sestřelu na takovou vzdálenost může dojít dost těžko. Přeci jen v potaz musíme vzít jak rychlost pohyb cíle, tak i stíhacího letounu, jenž střely nese. Za další je třeba vzít v potaz schopnosti vlastního radaru, respektive samotné zjištění letounu, na nějž vést palbu atd. V případě střely dlouhého dosahu jako je Fakkur-90 je navíc třeba počítat i dlouhou dobou letu a nutnosti napájení veškeré elektroniky včetně radaru.

psali jsme: Izrael versus Írán: Íránský raketový arzenál

I tak ale bude zcela jistě zajímavé sledovat, zda se Íráncům podaří novou střelu případně implementovat také na budoucí stíhací letoun. Tím by se přes veškeré proklamace politiků a snahy domácího průmyslu mohl stát nějaký typ ruské výroby, přičemž nejpravděpodobnější variantou je pořízení některého letounu z rodiny Su-27 (Su-27M?, Su-30, či Su-35). Žádný z nich ovšem není dosud vybaven střelami dlouhého dosahu R-37 z MiGu-31 a zároveň je velice nepravděpodobné, že by Rusové kývly na prodej této zbraně. Íránci se proto budou snažit v takovém případě implementovat vlastní střelu Fakkur-90, což je sice složité, ale nikoliv nemožné.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival  - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace