foto: Čínské ozbrojené síly / Public domain/Čínská J-10C
Uzbekistán potřebuje nahradit zastaralé MiG-29 a Su-25. Místo avizovaných ruských Su-30SM ovšem volí čínské J-10CE, které dokázaly sestřelit indické Rafale.
Podle Defense Express už měl Uzbekistán v roce 2019 téměř podepsanou smlouvu o koupi ruských stíhacích letounů Suchoj Su-30SM. K naplnění nikdy nedošlo. Pro Rusko nic nového, něco podobného se odehrálo v Indonésii nebo s Su-35 pro Egypt. Kreml ztrácí pozice z hlediska obranného trhu prakticky všude. Jedná se o jeden z nejzávažnějších dopadů agrese na Ukrajině. Král je nahý a důvěra v ruské zbrojní systémy je na bodu mrazu.
Uzbekistán odmítl Su-30SM a volí čínský J-10CE
Indie definitivně odmítla Su-57 a dnes je veřejným tajemstvím, že Putinovo Rusko prostě nestačí globálním trendům především na poli sofistikované elektroniky. Kreml prostě neumí s polovodiči a význam supercruise nebo vektorování tahu, které UAC umí velmi dobře, mizí. Dogfighty jsou věcí minulosti a souboje letadel budou probíhat na desítky kilometrů. Pak ovšem Uzbekistán podle Defence Security Asia (DSA) logicky jako náhradu za MiG-29 nebo Su-25 volí čínské J-10CE místo původně chtěných Su-30SM.
Aktuálně už se k čínské provenienci obrací zády dokonce i Írán v podobě HQ-9B nebo protilodních střel CM-302. Koneckonců sestřel americké stíhačky F-15E v letošním roce jde na vrub YLC-8B MANPADS právě čínské výroby. Uzbekistán si vždy držel vlastní postavení i v rámci SNS a snahu o nezávislost na Rusku. Koneckonců Taškent už disponuje čínskými PVO systémy HQ-9B, HQ-12 a FM-90. Když Uzbekistán vybíral nové transportní letadlo, odmítl ruský Antonov a vybral si brazilský C-390 Millenium stejně jako AČR.
Takže aktuálně přichází v Uzbekistánu na řadu stíhací letectvo. Je zjevné, že Taškent nechce v Rusku ani modernizovat své MiG-29 nebo bitevní Su-25. Su-30SM už zjevně nakonec zamítl v roce 2019. Nikdo neví proč. Příklon k Číně je typický pro celý Kavkaz. A Putin s tím zjevně nedokáže dělat vůbec nic. Přitom příjmy z exportu obranného průmyslu Kremlu nebyly bezvýznamné a je třeba připomenout, že Su-30MKI je páteřní letadlo indického letectva byť právě v plné lokalizaci Nového Dillí. To už také v rámci modernizací s Ruském nepočítá.
Stárnoucí MiG-29 a Su-25 uzbeckého letectva
Uzbekistán měl k lednu 2014 v provozu celkem 60 kusů MiG-29, aktuálně se číslo bude pohybovat kolem 30 Fulcrumů. Letadla jsou ještě z dob SSSR a nikdy nebyla modernizována. Su-25 mají podobný věk a Taškent jich má k dispozici pod dvacet kusů. Vzhledem k tomu, že letectvo Uzbekistánu je postsovětské, bylo by jednodušší přejít na Su-30SM. Jenže volba padla na čínské J-10CE, které se pomalu stávají hlavním vývozním artiklem v segmentu letadel Číny.
Zájem o čínské J-10C po sestřelu Rafale
J-10C létají v Pákistánu, jenže po sestřelu indického Rafale se roztrhl pytel. Oficiálně se jedná s Bangladéší, Indonésií, Srbskem, překvapivě Venezuelou a Alžírskem. Dohoda o prodeji do Uzbekistánu byla podepsána už v roce 2025 a první letadla by měla být už dokonce na místě. Jenže zájem je po celém Blízkém východě a to v Íránu včetně. Ruské technologie v rámci izraelských útoků v loňském roce, řeč je především o S-300PMU2, zcela vyhořely. A aktuálně v rámci Epic Fury nepřichází nic pozitivního ani o Pancir-S1.
Další facka Putinovi
Čína nedávno oznámila, že na sestřelu indického Rafale ze strany J-10C se nepodílel žádný AEW&C a střelu PL-15 si letadlo po celou dobu řídilo samo. Peking uvádí, že radar J-10C KLJ-7A je založen na technologii GaN, která umožňuje snížit výstupní výkon bez ztráty detekčního dosahu, což umožnilo překvapit Rafale. Zároveň se neaktivovaly ani varovné systémy na ruských Su-30MKI nebo MiG-29 indického letectva a ruských S-400 také ne. V každém případě Uzbekistán volí čínský produkt místo ruského Su-30. Další facka Putinovi.
Tagy