Jak by vypadala možná čínská invaze na Tchaj-wan?

Jak by vypadala možná čínská invaze na Tchaj-wan?
Autor: Eric Harrison, Wikimedia Commons, volné dílo
05 / 08 / 2022, 13:00

Návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu potvrdila duálnost politiky USA. USA akceptovaly 30 let, tedy do roku 1979, Tchaj-wan jako samostatný stát, pak ale zařadily zpátečku a vyhlásily podporu politice jedné Číny. Ale na druhou stranu je Tchaj-wan snad jedinou zemí, která nemá s USA oficiální diplomatické vztahy, a přesto nepodléhá vízovému režimu na rozdíl od Číny. Peking zároveň vyhrožuje pádnou reakcí na zmíněnou návštěvu Pelosiové a kolem Tchaj-wanu pořádá velké vojenské cvičení. V této souvislosti je dobré si položit otázku, Jak by vlastně vypadala možná čínská invaze na Tchaj-wan.

Rozsáhlá čínská vojenská cvičení spojená s návštěvou Nancy Pelosiové byla demonstrací síly, ale bylo evidentní, že USA si nenechají Čínou diktovat a zároveň že Čína si nedovolí přímou konfrontaci s USA. Ale všechny ozbrojené síly v regionu byly v pohotovosti, protože vždy se může něco „zvrtnout“. Bílý Dům stále oficiálně prohlašuje, že podporuje jednu Čínu, ale lze si těžko představit, že kroky a výroky Pelosiové nebyly před cestou vládním speciálem s Bílým domem a ministerstvem zahraničních věcí konzultovány a odsouhlaseny. A právě v takovéto situaci se může stát to již bylo v minulosti. Ozbrojené síly v nejvyšší pohotovosti, letouny ve vzduchu, prsty na tlačítkách – jak již bylo řečeno, v minulosti došlo k nechtěným srážkám ponorek či letounů, a pak je na rychlém posouzení situace a zachování klidu zabránit konfliktu, nebo je to roznětka.

Jak by mohla Čína vojensky napadnout Tchaj-wan? Je to ostrov, takže vždy se bude jednat primárně o vzdušně výsadkovou operaci a obojživelnou vyloďovací. Otázkou je, zda by Čína volila „ruskou taktiku současnosti“, tedy devastaci veškeré infrastruktury, nebo jiný přístup. Hlavní infrastruktura a osídlení, přístavy a možné „vyloďovací pláže“ jsou především na západním pobřeží Tchaj-wan, tedy přímo proti Číně, a v několika úsecích na východním pobřeží.

Vzdušný výsadek do centrální části Tchaj-wan by měl smysl pouze pro diverzní skupiny. Oblast je neobydlená, ale terén je velmi náročný. Takže vhodný k ukrytí, ale nikoliv k okamžité akci, překonat hory trvá poměrně dlouho. Výsadek v pobřežních částech je stejný jako jiná vzdušná operace – plochý terén, vysoké osídlení a silná obrana. To samé se týká pobřežní obrany.

Co potřebuje Tchaj-wan nejvíce ke své ochraně, než by mohli zasáhnout spojenci? Toto lze rozdělit do několika segmentů dle předpokládané čínské taktiky. Prvotní raketový úder – takže protiraketová obrana, jež zahrnuje jak rakety, tak detekční senzory (radary atd.) a přístup k satelitním datům. Odpal raket se nedá ukrýt, je jen na rychlosti detekce a protiakce, jak je úspěšný. Dále by mohlo následovat bombardování, což obnáší protivzdušnou obranu a schopnost vzdušné dominance nad vlastním územím. Jinými slovy Tchaj-wan potřebuje robustní protivzdušnou obranu a moderní stíhací stroje. Pak následuje pobřežní vyloďovací operace, kdy Tchaj-wan potřebuje schopnost zaminování klíčových míst a pobřežní obranu raketového i dělostřeleckého typu. A samozřejmě výhodou jsou senzorové sítě vzdálené od Tchaj-wan určené k včasné výstraze.

Až teprve pokud by se čínské PLA zdařilo vylodění, přichází na řadu technika a výzbroj jako tanky, dělostřelectvo, raketomety a protitankové či protiletadlové střely. Tchaj-wan nemůže odolat čínské kvantitě, ale může odolávat technologicky. Jak se přesvědčily USA v bojích v Pacifiku s Japonci o každý ostrov a ostrůvek, tyto operace jsou z hlediska plánování a logistiky nejnáročnější a boje nejbrutálnější, protože vysazované jednotky nemají kam ustoupit, za nimi je moře. A dobře vybavená a organizovaná obrana je bude decimovat, stejně jako v moderní době raketovými prostředky výsadkové či jiné lodě. Jsou to stacionární cíle snadno zasažitelné, pokud vypálené střely proniknou protiobranou.

Co tedy Tchaj-wan potřebuje nejvíce k sebeobraně? Vzdušnou dominanci, protivzdušnou obranu, pobřeží obranu a technologickou nadvládu, protože početně ani zdrojově nemá šanci.

 

Zdroj: Defence Blog

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace