Jak F-22, F-35 a nové bombardéry B-21 vyhrají USA budoucí válku

Jak F-22, F-35 a nové bombardéry B-21 vyhrají USA budoucí válku
Autor: US Air Force CC BY-NC 2.0|Popisek: F-22
01 / 02 / 2021, 13:00

Budoucí letecká válka je založena na představě, že hlavní platformy pro leteckou válku již nebudou fungovat čistě jako zbraň nebo útočná platforma, ale že budou fungovat jako uzel v bojové síti propojených zařízení.

Strategie Pentagonu pro budoucí války má mnoho propojených dimenzí, koncepcí operací a priorit zbraňových systémů, ale hlavní myšlenku tohoto přístupu lze stručně vysvětlit několika slovy, tedy rychleji najít, zaměřit a zničit nepřátele na velké vzdálenosti.

Rychlost dohledání, zacílení, rychlost útoku a možná nejvíce ze všeho rychlost řízení sdílených informací. Na všechny tyto taktiky se zaměřuje program Advanced Battle Management Systems (ABMS) letectva, armádní projekt Convergence, projekt Distributed Maritime Operations námořnictva a zastřešující iniciativa Pentagonu s názvem Joint All Domain Command and Control.

Letectvo nedávno provedlo řadu testů ABMS k posouzení a zdokonalení technologií schopných posílit vysokorychlostní síť od senzorů až po střelce. "Všechny naše zbraňové systémy musí být vzájemně propojeny, aby se snížil čas potřebný k vytvoření tlaku na cíle. Chceme velmi rychlá rozhodnutí na nejnižší možné úrovni,“ řekl generálporučík Joseph Guastella, zástupce náčelníka generálního štábu letectva.

relatedarticles|Psali jsme|1404066208]

Budoucí letecká válka je založena na představě, že hlavní platformy pro leteckou válku již nebudou fungovat čistě jako zbraňová nebo útočná platforma, ale budou také fungovat ve stejné kapacitě jako „uzel“ v širší vzájemně propojené válečné (bojové) síti sdílející časově citlivá data napříč bojovými uskupeními v reálném čase. To je zásadní pro F-35, nově vznikající strategické bombardéry B-21 a četné upgradované starší systémy jako například B-2, F-22, drony Reaper nebo bombardéry B-52.

,,Lepší porozumění tomu, jak použít letecké síly ve vysoce konkurenčním prostředí proti špičkovému protivníkovi, je něco, za co musíme bojovat. Byli jsme zaměřeni na válčení na nízké úrovni a teprve nedávno jsme se otočili směrem k tomu, abychom dokázali odradit špičkového protivníka na úrovni a změnit způsob, jakým používáme leteckou sílu, a to, co mohlo být efektivní v minulých kampaních,“ řekl Guastella.

Například během ukázky ABMS na začátku roku 2020 pomohlo pokročilé síťové propojení pozemní houfnici sledovat a následně zničit křižující řízenou střelu manévrující vysokou rychlostí pomocí hypervelocity projektilu. Tento průlomový vývoj přinesl pozemní protivzdušné obraně zcela nový rozměr, protože umožňuje obrněnému pozemnímu bojovému vozidlu fungovat v nebývalé kapacitě díky spolupráci v bojové síti.

Práce na těchto systémech jsou tedy bezpodmínečně nutné, aby F-22, F-35 a nové bombardéry B-21 vyhrály USA budoucí válku.

Popsaný sysém je jednoznačně určen pro budoucí ,,Battlefield management", tedy kontrolu nad bojištěm. V daném formátu jednozančně vstupuje do oblasti priorit ,,Cyber defence". Zpomalení, narušení nebo převzetí komunikačních sítí může mít fatální dopad na vedení bojové operace.

Kybernetická bezpečnost je jednou z položek nových systémů. Dalším faktorem je propustnost sítí a klíčových uzlů, kdy objem dat narůstá exponenciálně. Zároveň je potřeba mít stále na paměti existenci jaderných zbraní, respektive zbraní emitujících elektromagnetický impuls ničící elektroniku.

Při ukázce byla velmi zajímavě nastíněna schopnost součinnosti mezi letectvem a pozemním vojskem, v reálu je situace složitější o to, zda houfnice bude vybavena příslušnou municí, neboť prioritně jí byl stanoven jiný bojový úkol než funkce PVO. A v neposlední řadě je to otázka prioritizace, a to v několika bodech. V případě zničení či zahlušení komunikačního střediska, kdo a jak přebere jeho roli a kdo je řídící, a tedy stanovuje priiority. Bude to letoun detekující střelu s plochou dráho letu, nebo houfnice zaměřující přesun vozidel s identicky nebezpečnými zbraněmi a vyžadující poskytnutí informací pro zahájení palby. Rizikem je, že by nakonec mohli velet všichnni všem a nakonec nikdo nikomu, neboť systém se přetíží a odpovědnost nebude určena. Každopádně je to krok správným směrem.

Zdroj: The National Interest, Lockheed Martin

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace