foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Americká ponorka USS Greenville se srazila s japonskou školní cvičnou lodí. Následky byly hrozivé
Není pochyb o tom, že lidský faktor způsobil v minulosti už řadu katastrof. V případě ponorek však mohou být pohromy o to větší. Někdy totiž může stačit jen špatně zavřený poklop pro vytvoření problému s nedozírnými následky.
Nezavřený nebo špatně dovřený poklop ponorky je asi největší noční můrou námořníků po celém světě. Lidská nedbalost však prakticky nezná mezí, a případů, kdy se se zapomněl zavřít poklop, není rozhodně málo. Když se podíváme na samý počátek prvních ponorek najdeme hned několik takových případů, které skončily tragicky. Katastrofa potkala první ruskou bojeschopnou ponorku Delfin. V roce 1902 byl spuštěn Delfin na vodu a o rok později plavidlo vstoupilo do služby. Když však ponorka podstupovala první námořní zkoušky, balastní nádrže se ukázaly být defektní a trvalo 12 minut, než se ponorka konečně ponořila.
Tragédie ruské ponorky Delfin
Další vývoj tohoto plavidla však poznamenala mnohem větší tragédie, která se odehrála v roce 1904 v Baltských loděnicích při 18. cvičném ponoru. Ten měl trvat tři hodiny. Nicméně se tentokrát nepodařilo uzavřít poklop ponorky a dovnitř začala vnikat voda tak intenzivně, že se Delfin potopil. Při tragédii zahynul velitel a dalších 24 mužů a ponorka pak musela být vyzvednuta a opravena. Incident jakoby se podepsal také na dalších osudech Delfinu. V roce 1905 se ponorka potopila znovu, když na palubě došlo k výbuchu a začaly panovat vážné obavy, zda je možné plavidlo Delfin vůbec nasadit do ozbrojeného konfliktu. Ten nejbližší představovala japonsko-ruská válka, která probíhala v letech 1904-1905. Nakonec se jí Delfin přece jen účastnil, kdy na moři strávil 17 dní. Do reálných bojů však plavidlo nakonec nezasáhlo.
Jak si Indové (skoro) ,,potopili" svou jadernou ponorku
Fenomén otevřeného poklopu je tak velkým strašákem, že se objevuje i ve formě hoaxu, jak bylo možné pozorovat na zprávách o vážném poškození ponorky INS Arihant v roce 2017. Vetšina světových médií tehdy informovala o lidské chybě v indickém námořnictvu. Zapomnětlivost námořníka měla podle mnohých zpráv poznamenat indickou ponorku INS Arihant. Ta byla zařazena do služby v roce 2016. Plavidlo nacházející se ve stejnojmené třídě o délce 111 m a výtlaku 6 000 t, může dosáhnout rychlosti 24 uzlů pod hladinou, 15 uzlů na hladině. Má čtyři odpalovací komory, v nichž mohou být uloženy rakety K-4 či K-15. Ve třídě Arihant jsou další čtyři plavidla mezi něž patří také INS Arighat spuštěná na vodu v roce 2017.
INS Arihant, která byla s pýchou spuštěna na vodu v roce 2009 a stála skoro 3 miliardy dolarů, se stala terčem posměchu, když se rozšířila zpráva o poklopu, který měl jeden z námořníků na palubě zapomenout zavřít. Následující průnik vody měl ponorku vážně poškodit a ta v důsledku zůstala necelých 10 měsíců odstavena. Nicméně ponorka tohoto typu, která je navržena s dvojitým trupem, nemá žádný poklop, který by mohl být ponechán otevřený. To ukazuje, že tyto zprávy byly zcela nepravdivé.
Americké neštěstí pod vodou
V roce 2001 však došlo k nefalšované pohromě, kdy umírali lidé. Americká ponorka USS Greenville u Havajských ostrovů tragicky narazila do japonské školní rybářské lodi, která byla určená pro cvičné účely. Ponorka se účastnila cvičení, během něhož prováděla rychlé vynoření na hladinu. Kapitán ponorky, který měl na palubě skupinu civilních návštěvníků, chtěl předvést schopnosti plavidla, což vedlo k tragické srážce. Celkově 9 lidí přišlo o život, včetně čtyř studentů a jejich učitelů. Rybářské plavidlo se nemělo šanci udržet na hladině a po ostré kolizi se potopilo. Americká ponorka zůstala nepoškozena, ale incident vyvolal mezinárodní kritiku a vedl k rozsáhlému vyšetřování. To ukázalo na řadu lidských chyb včetně nedostatečné komunikace a neadekvátního monitorování okolního prostoru během vynořování
Americká ponorka USS San Francisco narazila plnou parou vpřed
V roce 2005 pak potkala nehoda také americkou ponorku USS San Francisco. Dne 8. ledna 2005 se USS San Francisco nacházela asi 350 mil jihovýchodně od Guamu a mířila do Austrálie. Ponorka se pohybovala maximální rychlostí a byla ponořena v hloubce 525 stop. Pak však přišel zcela nečekaně prudký otřes, když plavidlo narazilo v plné rychlosti do podmořské hory. Ponorka utrpěla značné škody, když náraz doslova "rozpáral" její přední část. V té chvíli se na palubě plavidla nacházelo 137 členů posádky.
I když se zvnějšku zdálo, že poškození je velmi vážné, trup ponorky nebyl proražen a jaderný reaktor zůstal kolizí neporušen, což bylo velkým štěstím pro plavidlo i posádku. Silný náraz však těžce poškodil sonar a také balastní nádrže umístěné právě v přední části ponorky. Kolize způsobila zranění 98 členům posádky, přičemž Joseph Allen Ashley podlehl vážným zraněním hlavy a následující den zemřel. Nejčastějším zraněním byly zlomeniny či tržné rány na těle. Členové posádky později vypověděli, že náraz je doslova ,,poslal" do vzduchu, a že krev byla prakticky všude po plavidle.
Nejen vadný či neuzavřený poklop má na svědomí nehody či poškození ponorek nebo hladinových plavidel. Americká letadlová loď USS Enterprise (CVN-65) byla zařazena do služby v letech 1961-2017. Byla to první postavená letadlová loď s jaderným pohonem a celkově druhá válečná loď s tímto pohonem vůbec (o několik měsíců dříve byl dokončen křižník USS Long Beach). V roce 1985 však potkala Enterprise nepříjemná a hlavně nečekaná událost, kdy narazila během cvičení na část ostrůvku, který trčel na hladině. Kolize poškodila vnější trup Enterprise a opravy vyšly nakonec na 17 milionů dolarů.
Tragédie Čínské ponorky Ming 261
Další tragickou nehodou způsobenou lidskou chybou byla havárie čínské ponorky Ming 361 v roce 2003. Při rutinním cvičení došlo k chybě posádky, která nesprávně manipulovala s ventilací, což vedlo k vyčerpání kyslíku a udušení všech 70 námořníků na palubě. Posádka totiž zapomněla zavřít ventil, což umožnilo unikání kyslíku a následné vniknutí oxidu uhličitého do všech oddělení ponorky. Tato nehoda zdůraznila kritickou důležitost správného školení a důsledného dodržování bezpečnostních protokolů. Katastrofa vedla k reformám v čínském námořnictvu, zaměřeným na zvýšení bezpečnosti a zlepšení výcviku posádek, aby se předešlo podobným tragédiím v budoucnosti.
Zdroj: nationalinterest.org, archive.navalsubleague.org, thehindu.com, www.hawaiinewsnow.com, nationalinterest.org
Tagy