Jak se má počítat 40% podíl českého průmyslu na zakázce BVP? Ministerstvo zásadně zvýhodňuje VOP CZ. Reálná česká práce bude mnohem slabší

Jak se má počítat 40% podíl českého průmyslu na zakázce BVP? Ministerstvo zásadně zvýhodňuje VOP CZ. Reálná česká práce bude mnohem slabší
Autor fotografie: foto: BAE Systems|Popisek: CV90
08 / 02 / 2023, 15:00

V prosinci jsme se zeptali Ministerstva obrany jak konkrétně je vypočten český podíl na zakázce na pásová BVP v míře 40 %, tedy z jaké částky a jakým mechanismem. Ministerstvo odmítlo s odkazem na to, že tyto informace mají obchodní povahu a jejich zveřejnění by mohlo nepříznivě ovlivnit kvalitu podané nabídky i ochranu podstatných bezpečnostních zájmů ČR, odpovědět. Redakce má ale k dispozici jednu z mnoha příloh zadání k tendru z roku 2019. Podle našich informací je způsob výpočtu, resp. mechanismus stanovení hodnoty transakce, který byl platný tehdy, v platnosti i pro stávající zakázku v režimu vláda-vláda. Obsahuje zvýhodnění státního podniku proti soukromým společnostem, které posiluje podezření, že státní podnik VOP CZ sehraje v celé zakázce roli "průtokového ohřívače" – svou marží prodraží švédskou dodávku, která bude s jeho razítkem započítána do českého 40% podílu.

VOP CZ byl při vyhlášení tendru na jaře roku 2019 označen za budoucího systémového integrátora zakázky: "Vojenský opravárenský podnik CZ, státní podnik, zaručí zapojení českých firem. Servis bude zajištěn okamžitě, jakmile bude potřeba. Podnik zároveň dovede vozidla i patřičně modernizovat podle budoucích požadavků armády. Má na to potřebné zaměstnance i technologie. Je to státní podnik Ministerstva obrany. Jeho základní úkolem je chránit naše bezpečnostní zájmy." Tak zněla jedna ze šestnácti tzv. nepřekročitelných podmínek.

Náš dlouhodobý zájem o roli VOP CZ v zakázce na 210 pásových BVP za 52 miliard korun má dva hlavní důvody. Prvním jsou pochybnosti o tom, že tak významné zakázky má VOP CZ kapacitu se úspěšně zhostit. Podnik je dlouhodobě ztrátový (kumulovaná ztráta v letech 2013-2021 činila asi 339 milionů Kč) a vojenským zakázkám se věnuje jen z malé části (v roce 2021 představovaly zakázky pro AČR jen 22 % tržeb). S tím souvisí otázka počtu a zkušeností zaměstnanců, jejich spokojenosti a perspektivy, a schopnost podniku za této situace zvládnout výrobu soudobé moderní vojenské techniky, resp. přenos podstatné části výroby v případě CV90 ze Švédska do České republiky.

Druhý důvod s prvním souvisí. Protože jestliže existují výše uvedené pochybnosti o reálných schopnostech zvládnout plně výrobu BVP, pak je otázkou, jak ve skutečnosti bude naplněn požadovaný minimálně 40% podíl českého obranného průmyslu, resp. nehrozí-li, že švédská produkce bude ve VOP CZ s minimální přidanou hodnotou označena za českou a zdražena o marži pro státní podnik následně dodána Ministerstvu obrany coby součást českého podílu na výrobě vozidel. Ředitel pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka sice na posledním výboru pro obranu poslance ujišťoval, že: "Na nejméně čtyřicetiprocentním podílu pro české firmy trváme, naplní ho práce českých rukou," nicméně přesný způsob výpočtu českého podílu na zakázce, který má v obecné míře dosáhnout částky přibližně 21 miliard korun, ministerstvo zveřejňovat nechce.

Jak konkrétně je vypočten český podíl na zakázce v míře 40 %? Tedy z jaké částky a jakým mechanismem? Zeptali jsme se začátkem prosince 2022. Ministerstvo obrany: "Tyto informace byly sděleny v rámci tzv. Výzvy k podání vládní nabídky („RfGP“) vládě Švédského království, která je v současné době, společně se společností BAE Hägglunds, jediným relevantním příjemcem těchto informací. Požadované informace mají obchodní povahu a jejich zveřejnění by mohlo nepříznivě ovlivnit kvalitu podané nabídky, jakož i ochranu podstatných bezpečnostních zájmů ČR.  V každém případě postupuje MO v souladu s platnou evropskou legislativou - smlouvou o fungování evropské unie a zejména pak se směrnicí 2009/81/ES."

Redakce ovšem disponuje dokumentem "příloha 16/3" z roku 2019, který nastiňuje možnou odpověď a vyplývá z něj těžko vysvětlitelný rozdíl přístupu ministerstva k vlastnímu státnímu podniku a k soukromým společnostem, které se mají na zakázce podílet. Podle zdroje dobře obeznámeného s průběhem zakázky má být stejný vzorec/mechanismus stanovení hodnoty transakce využit i v aktuálně vyjednávané zakázce, která i podle tvrzení ministerstva ve všech svých podstatných parametrech odpovídá v létě zrušenému tendru.

Mechanismus stanovení hodnoty transakce, která má formu přímé zahraniční investice, podle tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb, je stanoven vzorcem Z = X - Y, kde Z je dosažená hodnota transakce v daném roce a X je výkaz zisku a ztráty smluvního partnera ke konci roku. Y, které se od hodnoty odečítá, je součtem souhrnu spotřeby materiálu, souhrnu spotřeby nakupovaných služeb a souhrnu spotřeby nakupovaných energií. Zjednodušeně řečeno jde tedy o důsledné očištění zisku/ztráty smluvního partnera na vlastní přidanou hodnotu. Má-li smluvní partner českého subdodavatele, objeví se jeho podíl v rámci jeho zisku; zahraniční vstupy ale do českého podílu podle tohoto vzorce proniknout nemohou. Jenže zmíněný mechanismus má dvě podoby, z nichž ta druhá platí pro stanovení hodnoty státního podniku, v případě zakázky na BVP tedy pro VOP CZ.

A v případě VOP CZ zní vzorec pro výpočet hodnoty transakce Z = X + I - R, kde I jsou investice státního podniku nezbytné k transferu technologie pro zabezpečení výroby a poskytování služeb a R je souhrn spotřeby nakupovaných energií. Zcela vypadává odečtení souhrnu spotřeby materiálu a souhrnu spotřeby nakupovaných služeb. A právě touto cestou se pak do českého podílu na zakázce může promítnout zahraniční vstup, a z VOP CZ se tím stává zmíněný průtokový ohřívač.

Jestliže tedy soukromá společnost nakoupí ve Švédsku konkrétní systémy, například zbraňové, a osadí jimi v České republice vyrobenou bojovou věž, hodnota švédských zbraní bude od hodnoty transakce odečtena a nebude započtena do podílu českého obranného průmyslu, což je logické a správné. Ovšem pokud stejný krok učiní státní podnik, v zahraničí pořízený materiál ani služby odečítat nebude, a naopak si přičte náklady nezbytné pro to, aby se naučil věž kompletovat. A hůře: pokud ze Švédska přiveze prakticky hotovou bojovou věž, na které provede finální kosmetické úpravy, a jako celek to pak prodá Ministerstvu obrany, celá hodnota věže se stane součástí českého podílu na zakázce. A ten v takovém případě rozhodně nebude naplněn "prací českých rukou", ale účetní operací.

Pokud toto skutečně má být mechanismus výpočtu podílu českého průmyslu na zakázce BVP, pak nedostatečné kapacity VOP CZ a prakticky šibeniční termín pro přenos technologie výroby do tohoto podniku, který má být odpovědný za výrobu podvozku a celkovou integraci CV90, není vůbec žádným "problémem" a optimismus ministerstva lze pochopit. VOP CZ jednoduše nakoupí prefabrikované díly podvozku ve Švédsku, smontuje je, a prakticky celý podvozek pak bude započten jako "práce českých rukou". Kdo bude reálně vyrábět tělo podvozku, kola, pásy, odpružení, závěsy kol, torzní tyče? Kdo bude vyrábět motor, převodovku, hydraulické agregáty, a analogicky pro věž zbraňové stanice, systém řízení palby, optické systémy, interkom, radikomunikační prostředky, aktivní ochranu nebo kabeláž? Tam, kde bude dodavatelem soukromá společnost, bude její podíl doložitelně český a bude kontrolovatelný. Tam, kde bude dodavatelem příslušného agregátu státní podnik VOP CZ, dostaneme se reálně na zcela jiná čísla.

A jestliže VOP CZ tímto způsobem počeští švédskou produkci a naplní významnou část českého podílu, tím méně budou Švédové muset nabídnout českým soukromým společnostem. Máme-li pravdu, je to proto, že na Ministerstvu obrany kdysi kdosi stanovil výše uvedené vzorce, a ty platí dodnes.

Zdroj: Ministerstvo obrany

Tagy článku