foto: Varga Attila / Wikimedia Coomons / CC BY-SA/JaKB-12.7 na Mi-24
Stačila chyba instalace čtyřhlavňového kulometu JaKB-12.7 a všichni okolo se dostali do smrtelného nebezpečí. V podtextu ovšem žádná senzorika proti dronům. To je Rusko.
Zbraně jsou samy o sobě nebezpečné. Níže vložené ruské video ukazuje, co se může stát, když se stane chyba při výcviku. Mnohem podstatnější ovšem je podtext celého videa. Je jedním z ukazatelů, proč má Kreml obrovský problém s ukrajinskými dálkovými drony FP-1 a AN-196 Ljutyj. Nebo s drony středního dosahu FP-2 a Hornet, které systematicky likvidují ruský týl a Krymský poloostrov. Kreml nemá naprosto žádné účinné systémy PVO proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV). Není kvalitní airburst munice, adekvátní senzorika a efektory samy o sobě.
Vražedný JaKB-12.7
Na videu je gatlingův kulomet JaKB-12.7 z pozdního období studené války. Byl vyvinut pro použití na útočném vrtulníku Mi-24, má čtyři hlavně, které jsou nabíjeny jedním pásem. Kadence je až 5 000 ran za minutu s tím, že životnost jedné hlavně má být podle WeaponsSystems.net 8 000 výstřelů. Hmotnost kompletu je 45 kilogramů a délka hlavně činí jeden metr. Jedná se o vysoce účinnou zbraň, která má jedno velké negativum. Velký zpětný ráz. Proto je důležitý způsob umístění a dostatečně kvalifikovaná manipulace. To se ovšem při ruském výcviku nestalo.
Ruský výcvik obrany proti dronům
JaKB-12.7 je umístěn na korbě nákladního vozu a ruský voják se s ním učí zacházet. Polský WPtech píše, že díky chybné montáži se začala nekontrolovatelně otáčet otočná základna kulometu, která nakonec vyhodila střelce z auta. JaKB-12.7 byl podle Poláků v tomto konkrétním případě umístěn asymetricky na boku stativu, nikoli v jeho ose. Taková chyba se zbraní s výrazným zpětným rázem musela skončit špatně. Vozidlo je součástí intervenčních skupin, které vytváří i Ukrajinci. Rusové to ovšem dělají ve svých omezených podmínkách.
Pokud si dáte práci se sledováním videí ukrajinských dronů v Rusku, mají všechna mnoho společného a níže přiložené video je symptomatické. Naprostá většina záznamů se týká nerušeného letu třeba FP-1 nebo střelby z ručních zbraní, případně kulometů, kterými se Rusové snaží UAV sestřelit. Jen málokdy je ke spatření zásah ruské PVO. Koneckonců Kreml povolává některé záložníky čistě k ochraně strategických zařízení. Praxe je jednoduchá. Dostanou ruční zbraň a mají pálit po dronech.
.jpg "Dezidor / Wikimedia Commons / CC BY")
Kreml nemá senzoriku proti dronům
Je fakt, že obě strany třeba používají brokovnice jako zbraň poslední záchrany. Jenže rozdíl je v tom, že Kyjev disponuje stále rozšířenějšími stíhacími drony jako STING nebo STRILA, C-RAM systémy jako Skynex nebo Skyranger 35 a celou řadou C-UAS systémů. A to se nepočítají různé testované systémy. Kreml reálně nemá vůbec nic. Ve většině případů je obloha chráněna maximálně kulometnými posty. O jediném C-RAM Pancir-S1 už SM psal mnoho. Vzhledem k neschopnosti radarů zachytit malé a střední drony se operátoři musí primárně spoléhat na obyčejnou optiku. A to na UAV nestačí.
JaKB-12.7 je pak příznačná zbraň. Mimochodem nemá elektrický pohon jako západní minigun. Dosah činí dva kilometry a pochopitelně může být proti dronům účinný. Jenže by potřeboval senzoriku a zaměřování pomocí té senzoriky. Jenže Ruská armáda stále funguje převážně analogově, byť snaha tuto situaci změnit je vidět. Kreml neumí s polovodiči a neustále hledá náhradní řešení. Ukrajinci pracují s podobnými provizorii. Jenže ta jsou většinou podpořena moderními technologiemi. Koneckonců samotné video je pro ruskou armádu také příznačné. V nebezpečí byli všichni v okolí.
Tagy