Jaké tanky může Čína dodat Rusku pro jeho válku na Ukrajině

Podle ukrajinských údajů přišlo Rusko během agrese na Ukrajině již o 3801 tanků (údaj k 29. květnu). Podle twitterového profilu Oryx je vizuálně potvrzeno 2002 zničených ruských tanků. To ostře kontrastuje s předchozími válkami Ruska.

Během první války v Čečensku přišlo Rusko o 192 tanků, v té druhé ztratilo již jen 23 kusů a za války s Gruzií pouhé 3 kusy. I pokud budeme brát jen číslo Oryxe, jedná se o kolosální ztráty zahrnující nejen „kanonenfutter“ jako T-72 nebo T-62, ale i moderní pýchu ruských tankových vojsk T-90.

Zároveň má Rusko problémy s výrobou a jediný funkční výrobní závod Uralvagonzavod nestíhá vyrábět mimo jiné i z důvodu sankcí, které Západ na agresora uvalil. Výše zmíněný závod produkoval v dobách SSSR 150 nových tanků měsíčně (SSSR byl schopen vyrobit téměř 1000 tanků měsíčně, pokud by využil kompletní kapacity všech závodů), po jeho rozpadu bylo rekordem necelých 21 tanků v roce 2008.

Podle ruských médií přesáhla produkce tankových motorů objem vyráběný za studené války SSSR o 12 %, ale na frontu míří už i tanky T-54. A vytahování tanků T-54/55 ze skladů může mít i tuto příčinu, tedy variace motoru V2. Motor V-2 je dieselový V12, navržený Sovětským svazem ve 30. letech 20. století a nejvíce se proslavil tím, že poháněl hordy T-34 nasazených během druhé světové války. Práce na tomto motoru však pokračovaly a byl použit v T-54, T-62, T-72 a T-90. Ano, čtete správně, mnoho současných hlavních bojových tanků Ruska používá upravenou verzi motoru T-34. Toto 38,8 litrové zvíře nebylo používáno pouze v tancích, pohánělo také lodě, vlaky, nákladní auta, technická vozidla a traktory. Některých náhradních dílů musí být v Rusku značné množství.

Pokud by Čína hypoteticky začala dodávat techniku Rusku, tanky by byly jednou z prvních technologií, které by Rusko potřebovalo. V tom lepším případě vybavené aktivní ochranou proti protitankovým zbraním, např. čínský systémem GL5. Bylo by logické omezit seznam čínské vojenské techniky vhodné pro použití ruskou armádou na stroje, které používají stejnou munici jako jejich ruské protějšky. Tím se odbourá případná závislost na dovozu odlišné čínské munice.

Mezi obrněnými vozidly, které má smysl přivézt do ukrajinského bahna, by mohl teoreticky být i nejmodernější čínský tank „Typ 99“ (ZTZ-99), což je obdoba ruského T-90. Navíc ráže jeho děla je stejná jako ruských tanků, tedy 125 mm. Jedná se ale o vlastní čínský vývoj, a ne klon nějakého ruského modelu. To znamená, že by Rusové během jeho používání mohli narazit na mnoho nepříjemností spojených s nedostatkem a nekompatibilitou náhradních dílů. Je samozřejmě jasné, že čínská armáda by byla jistě zvědavá na testování svého nejpokročilejšího stroje v reálných bojových podmínkách. Čína jich vyrobila již více než 1 200 a přednostně je umisťuje u svých elitních jednotek. Dodávka tohoto typu tedy není příliš reálná.

Nejpravděpodobnějším kandidátem na dodávky do Ruska je další hlavní bitevní tank označený Type 96 / Type 96A. Jedná se o tank 2. generace a podle Rusů jsou jeho vlastností srovnatelné s novějšími modifikacemi ruských T-72 nebo T-80. Hlavní výzbroj představuje dělo ZPT-98 (kopie ruského 125 mm 2A46M) s hladkým vývrtem hlavně. Sekundární výzbroj představuje těžký kulomet QJC-88 ráže 12,7 mm a koaxiální kulomet o kalibru 7,62 mm.

Vozidlo by mělo být chráněno pancířem o síle nejméně 1000 mm RHAe.

Pohon čínského tanku zajišťuje motorem o výkonu 596,6 kW ve verzi Typ 96A (max. rychlost: 65 km/h), novější verze Typ 96B již disponuje motorem o výkonu 895 kW (max. rychlost: 74 km/h). Dojezd činí v obou verzích 400 km, případně 600 km s použitím externích palivových nádrží. V Číně je takových strojů asi 2 500 a tank se stále vyrábí (výroba začala v roce 1997).

Hlavní pro Rusy by byla úprava popisků a menu veškeré elektroniky do ruštiny. Střelivo by si vyráběli sami, vzhledem ke shodné ráži 125 mm.

Více k T-72 se blíží Type 90-II, který je známý též jako Type 85-IIM. Čína získala v osmdesátých letech T-72 z Rumunska výměnou za technologii plazmového nástřiku. Do čínské armády však zaveden nebyl a přednost dostala modernizovaná verze Type 96.

Jistou komplikací by mohly být dodávky skladových Type 80/88 (ZTZ88B), jež jsou vyzbrojeny kanonem 105 mm, kdy munice by měla být kompatibilní s britskými Challenger I používajícími drážkovaný kanon ráže 105 mm L7. Type 80 je model určený pro export, Type 88 pro čínskou armádu.

Poslední sondou do historie čínského i ruského tankového vojska by byly Type 59, jež jsou kopií sovětských T-54 s kanonem ráže 100 mm. Dodávky těchto tanků by obě strany vyšly zřejmě levně, munice má Rusko dostatek a zřejmě i náhradních dílů a pokud by byly považovány za svým způsobem „spotřební materiál“, mohlo by se jich na ukrajinské frontě, stejně jako T-54 a T-55 objevit celkem dost. Situace by se vracela do dob studené války, tedy kvantita a nikoliv kvalita.

 

Zdroj: Twitter, Uralvagonzavod, avtovzglyad.ru, military-today.com, weaponsystems.net, tanks-encyclopedia.com, tankhistoria.com