Jana Černochová mění přístup k VOP. Zaměstnanci se prý bouří. Kýve se židle pod ředitelem Špokem?

KOMENTÁŘ: Ministerstvo obrany od začátku projektu nákupu BVP zdůrazňuje potřebu zásadním způsobem do dodávky zapojit státní podnik VOP CZ, a to navzdory dlouhodobým problémům, které s fungováním podniku a jeho výsledky souvisejí, a navzdory dřívějším zkušenostem nejen v případě dodávek a servisu například KBVP Pandur II.

Nyní propukl skandál s údajnou vzpourou zaměstnanců VOP CZ, který se opět propadá do ztráty, jíž chtělo vedení státního podniku řešit snížením mezd. Situace kolem slovy ministerstva strategického podniku, který má hrát zásadní roli v jedné z nejdůležitějších zakázek pro armádu, je znepokojivá. A je na místě se ptát, co či kdo se ve skutečnosti za fasádou aktuální krize skrývá.

VOP CZ sice v aktuální zakázce na dodání 246 vozidel CV90 nehraje roli "integrátora českého obranného průmyslu", kterou měl hrát ve zrušeném tendru z let 2019-2021, ale zásadní pozici v zakázce má, a kromě odpovědnosti za podvozkovou část vozidel je také integrátorem celého vozidla a má významný podíl také na vývoji speciálních variant.

Na stránkách Security Magazínu se úloze VOP CZ v této dosud největší zbrojní zakázce, kterou překoná až pořízení 24 nadzvukových letounů, věnujeme dlouhodobě. Je vystavena kritice části odborníků, ale také členů sněmovního Výboru pro obranu, jak v minulém, tak v současném období, a i napříč stranami. Podnik vytvořil během řady předchozích let značnou ztrátu. Nedokáže se prosadit ve výběrových řízeních. Vojenským zakázkám se paradoxně a navzdory svému smyslu existence věnuje z minimální části, a tedy nelze ani uvažovat o vertikální spolupráci, kdy by jej ministerstvo, jež je jeho zřizovatelem, pověřovalo realizací projektů napřímo. Má také na první pohled podivnou a neefektivní strukturu, kdy v jeho čele stojí de facto dva ředitelé.

V srpnu 2022 do jeho čela vrátila bez výběrového řízení nová ministryně obrany Jana Černochová bývalého ředitele Marka Špoka, kterého v roce 2019 odvolal tehdejší ministry obrany Lubomír Metnar. Před rokem tento zvláštní krok, v zákulisí vysvětlovaný členstvím Marka Špoka v ODS a jeho ochotou plně se podřídit požadavkům vedení ministerstva ve věci především obří zakázky na BVP, vysvětlovalo ministerstvo navenek urgentní potřebou státní podnik stabilizovat. Možná nebyla očekávání naplněna?

Rok se s rokem sešel, a v médiích čteme o "vzpouře" ve státním podniku a nespokojenosti odborů a zaměstnanců s podmínkami, za nichž pro strategický státní podnik, který má hrát zásadní roli v zakázce za více než 60 miliard korun, pracují. A reakce ministerstva: "O problémech víme." Chtěli podnik stabilizovat, ale dopadlo to jako obvykle.

V průběžně aktualizovaném článku, v němž MO vysvětluje okolnosti akvizice CV90, čteme: "Zapojení VOP je pro Ministerstvo obrany samozřejmě extrémně důležité z pohledu zajištění tzv. bezpečnosti dodávek. Podle strategických dokumentů, například Strategie vyzbrojování, jsou státní podniky dodavateli nejvyšších úrovní – stát má s ohledem na to, že je jejich zakladatelem jistotu, že v případě krizového stavu podnik poskytne požadované služby či dodávky přednostně státu."

Nejnověji ale ministryně obrany Jana Černochová Právu řekla: "Máme informace, že tam panuje velká nespokojenost. O problémech víme a řešíme je." Na jedné straně tedy je zapojení VOP do projektu extrémně důležité z pohledu bezpečnosti dodávek, na druhé straně ale Ministerstvo o problémech státního podniku ví. A na třetí stranu právě současná ministryně obrany přivedla zpět do čela podniku současného a bývalého ředitele Marka Špoka.

Jak dlouho o problémech ministerstvo ví a jak je řeší, jestliže je staronový ředitel ve funkci teprve rok, a jestliže smlouvy na zásadní zakázku, která počítá se zásadním zapojením VOP CZ, byly podepsány na konci května?

Loňskou zcela zanedbatelnou míru zisku státního podniku v době, kdy celkově obranný průmysl prosperoval, protože hraje nepostradatelnou roli při podpoře Ukrajiny, má letos vystřídat opět mnohamilionová ztráta. Zakázka na CV90 se totiž ještě pořádně nerozběhla - ostatně stále ji může zcela shodit ze stolu antimonopolní úřad - a jiné lukrativní zakázky jednoduše podnik standardní cestou získávat neumí. A tak v situaci, kdy před zaměstnanci stojí extrémně náročný a pro armádu důležitý proces výroby či alespoň montování a integrace agregátů moderního BVP, má dojít ke snížení mezd, což se nejen s ohledem na vysokou inflaci samozřejmě zaměstnancům nelíbí.

Personální politika Ministerstva obrany ve vztahu k jím řízeným podnikům je podivuhodná dlouhodobě. Do čela nevýkonného VOP CZ přišel bývalý ředitel, zodpovědný za špatné výkony podniku v minulých letech, a z čela VTÚ byl naopak odejit úspěšný ředitel, pod nímž Vojenský technický ústav prosperoval. Co mají obě situace kromě této nesouměrnosti společného? I v případě VTÚ se hovořilo o nespokojenosti zaměstnanců. Nejde zde o podobný modus operandi?

Možná jen slyšíme trávu růst. Ale. Personální zemětřesení ve VTÚ bylo dáváno do souvislostí s dnes již zrušeným, protože katastrofálně zfušovaným, výběrovým řízením na nová lehká útočná vozidla pro výsadkáře. Do čela podniku byl dosazen Jiří Kašpárek, který v minulosti vypracoval studii, kterou bylo jako nejvhodnější typ armádě doporučeno vozidlo britské firmy Supacat, kterou v České republice zastupuje společnost LPP Jiřího Sauera. S ním v minulosti v jiné společnosti podnikal první náměstek ministryně František Šulc. Jana Černochová kategoricky střet zájmů popírala, ale spekulace o něm v médiích zaznívají dodnes. Jednoduše se to příliš nabízí. Nejen proto, že kolegium ministryně obrany vybralo v lednu stejný typ vozidla od stejné firmy bez soutěže i pro 601. skupinu speciálních sil.

Nyní se hovoří opět o nespokojenosti zaměstnanců s přístupem ředitele státního podniku, tentokrát VOP CZ. Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička na twitteru k situaci a článku Práva o vzpouře zaměstnanců napsal: "To nemůže být pravda... Vlastně je to jedno, hlavně že prosperuje partnerská firma náměstka Šulce. A o tom to je" – Tím má přirozeně na mysli právě LPP a její zájem o projekt BVP.

Bude v každém případě zajímavé sledovat, a také se ptát, kam se celá věc vyvine. Jde o více než 24 miliard korun českého podílu, který Ministerstvo obrany českému průmyslu slíbilo. Z toho má velká část připadnout právě VOP CZ. Toho si za subdodavatele formálně svým rozhodnutím, ale samozřejmě s citlivým zavnímáním zájmu českého ministerstva, vybral dodavatel vozidel CV90 - švédská společnost BAE Systems-Hägglunds. VOP CZ se tím dostává k podílu na zakázce, aniž by o ni musel soutěžit s konkurencí na trhu. A současně jako státní podnik musí také "citlivě vnímat" zájmy svého zřizovatele a jeho vedení. Atmosféra kolem 60miliardového projektu, podle očekávání, houstne.

---

Doplňujeme odpověď společnosti LPP s.r.o. podle tiskového zákona:

"Společnost LPP není partnerskou firmou náměstka Šulce a neexistuje žádná právní skutečnost, na základě které by společnost LPP cokoliv s náměstkem Šulcem sdílela.

LPP s.r.o."

Tagy