Autor fotografie: Ministerstvo obrany, Public domain|Popisek: Ministryně obrany Jana Černochová
AKTUALIZOVÁNO Ministerstvo obrany přitvrzuje ve svém postoji vůči médiím a skrývá svou neochotu informovat o miliardových zakázkách za ruskou agresi proti Ukrajině. Kromě přerušení provádění Smlouvy o konvenčních silách v Evropě mezi NATO a Ruskem, které dává smysl, se totiž Česká republika zatím ne zcela zřejmým procesem také rozhodla neposkytovat informace o nových akvizicích a modernizačních projektech armády, jak o tom jako první informoval včera iDnes.
Na webu Ministerstva obrany o podobném zásadním opatření není dosud ani čárka (6. ledna MO reaguje tiskovou zprávou "Ministerstvo obrany nebude utajovat počty vojáků nebo nové nákupy", pozn. red.), a žádnou stopu po takovém tématu nenajdeme ani v programu a výstupech ze středečního jednání Vlády ČR, natož že by o takovém záměru existovala v minulosti jakákoli diskuse. "Nevíme o tom," odpověděl Security Magazínu na rychlý dotaz místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Přerušení provádění Smlouvy o konvenčních silách v Evropě je samozřejmě s ohledem na ruskou agresívní politiku logické, a nezveřejňování počtů jednotlivých prostředků konvenčních sil podle této smlouvy je jedna věc (ostatně obecné počty druhů techniky byly spíše zavádějící), utajování informací o akvizičních a modernizačních procesech v armádě je úplně jiná věc. A to zejména v době, kdy na obranu jdou v ekonomicky svízelných časech a při bezprecedentních schodcích státního rozpočtu minimálně 2 % HDP.
Tyto významné prostředky do obrany jsou obecně zcela správně (a netřeba dodávat, že mimo strukturu Aliance by nás obrana stála nepoměrně více) a nejen v mimořádně zhoršené bezpečnostní situaci je nelze zpochybňovat. Dokonce lze zvážit, zda ona zhoršená bezpečnostní situace není minimálně z části důsledkem faktu, že většina západní Evropy, včetně České republiky, dlouhou dobu obranu podceňovala, a potenciální protivník ji přestal respektovat. Ale aby na výrazně navýšených výdajích na obranu existovala celospolečenská shoda, je zásadní, aby byly tyto prostředky vynakládány nejen efektivně, ale také transparentně a aby existovala veřejná kontrola. Bez této celospolečenské shody nebude obecně žádoucí vývoj financování obrany dlouhodobě udržitelný, což bude v důsledku znamenat přímé ohrožení bezpečnostních zájmů republiky.
Rusko není za nepřátelskou zemi označováno od začátku ledna roku 2024. Vůči České republice je otevřeně nepřátelské nejen až od chvíle, kdy vyšly najevo souvislosti útoku ve Vrběticích z roku 2014, a v Evropě představuje rostoucí bezpečnostní hrozbu dlouhodobě. Šokující a bezprecedentní agrese proti Ukrajině byla zahájená v únoru 2022, tedy před dvěma lety. Po celé tyto dva roky české Ministerstvo obrany informace o akvizičních a modernizačních procesech v armádě neutajovalo. Zveřejňovalo postupně aktualizované strategické dokumenty, veřejný je také každoročně kapitolní sešit ministerstva a v rámci projednávání státního rozpočtu byl podrobně a veřejně diskutován a analyzován. A nyní jsme najednou v jakémsi zvláštním bodu, nevíme proč, nevíme, co se změnilo, kdy mají být informace o zbrojních zakázkách nadále v jakémsi vyhrazeném režimu.
iDnes cituje Ivanu Navrátilovou z tiskového oddělení MO: "Omezení uveřejňování smluv je kromě jiného reakcí na ruskou agresi na Ukrajině, kdy je nezbytné zajistit, aby prostřednictvím registrů smluv protivník nezískával informace o uzavíraných smlouvách, které by následně bylo možné využít při působení proti České republice." Kromě jiného? Kromě čeho jiného než ruské hrozby tedy chce ministerstvo informace o zakázkách utajovat? Pozoruhodný obrat. Z loňských přibližně 110 miliard korun skáče obranný rozpočet v absolutních číslech na přibližně 150 miliard pro letošní rok. Podrobnosti zná veřejnost ze schváleného státního rozpočtu; a rámcový výhled do dalších let pak zná zejména díky nedávno publikované, jakkoli diskutabilní, Koncepci výstavby AČR 2035. Ale nyní chce MO "kromě jiného" na ruskou agresi reagovat utajováním informací o svých zakázkách, které jsou v řadě případů mimořádně problematické.
Jak dlouho MO očekává, že bude ruská agrese pokračovat? Dva roky jejího průběhu ve zveřejňování informací nebránily. "Předpokládáme, že po ukončení konfliktu na Ukrajině se ČR k plnění smlouvy a uveřejňování informací vrátí," cituje iDnes plukovníka Šupšaka. V tu chvíli snad přestane Rusko být hrozbou? A to bez ohledu na to, jak konflikt skončí? Rusko přestane být lačné po informacích o obraně členských států Aliance? Představíme-li si, že horký konflikt skončí třeba do dvou let, jaké informace budou před Ruskem utajeny, jestliže aktuálně každý ví, kolik chce AČR jakých letounů, jakých tanků, systémů C-RAM? A co přesně Rusko zjistí z budoucí servisní smlouvy na vozidla CV90, zatímco jiné, starší, a neméně významné servisní smlouvy má kdokoli k dispozici? Horký konflikt na Ukrajině skončí, a transparentnost bude opět hodnotou?
Česká republika je v těžko vysvětlitelném a obhajitelném utajování informací přeborníkem. Zatímco německá vláda zveřejňuje vojenskou pomoc poskytnutou Ukrajině na svém webu do posledního šroubku a průběžně, v České republice jsme se měsíce tvářili, jak citlivé informace to všechno jsou. A tak Němci sdělovali počty dodaných BVP Marder nebo kusů munice pro protiletadlové tanky Gepard, ale my jsme tady na sebe rošťácky pomrkávali, že vlastně nevíme, co se bude například s vyřazovanými vrtulníky Mi-24 dít, protože to bylo velice tajné. A stejně tak nyní. Ostatní státy NATO také začnou odpírat médiím informace o probíhajících zbrojních zakázkách? Česká republika zasahuje Rusko na citlivém místě, protože nyní nebude vědět, co všechno si rezort obrany navymýšlel navěsit na lehká útočná vozidla pro výsadkáře, měsíce pak musel upřesňovat zadání na základě dotazů uchazečů, až celý tendr téměř po roce bez výsledku zrušil?
"Pro vyloučení pochybností uvádíme, že tímto není nijak dotčeno provádění zákonného přezkumu smluv dohledovými či kontrolními orgány Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Nejvyšším kontrolním úřadem či poskytování informací o smlouvách vládě či poslancům a senátorům branných výborů," dodalo pro iDnes tiskové oddělení Ministerstva obrany. Problémem ale přece je, že množství podnětů, které vedou ke kontrole konkrétních projektů, vzniká díky práci médií. Kontrolní úřady i oba parlamentní výbory přijdou o významný zdroj informací nezbytných pro výkon své funkce. Kolikrát na Výboru pro obranu zaznělo, že nebýt médií, poslanci by se o tématu vlastně vůbec nic nedozvěděli; kolikrát si poslanci stěžovali, že jim rezort obrany neposkytuje informace úplné a včas? A u poslanců a senátorů přistupuje další rozměr: nemožnost věnovat se problematickým zakázkám veřejně z důvodů jejich utajení činí jejich kontrolní funkci de facto bezzubou.
V loňském roce nás všechny rezort obrany přesvědčoval, jak díky pořízení 24 nadzvukových letounů F-35 budeme padesát let v bezpečí. Letouny, které budou plně provozuschopné za deset let, údajně reagujeme na ruskou agresi proti Ukrajině, zvažovat jiná řešení je proruský aktivismus (ale vstup Švédska do NATO bude samozřejmě velkou posilou), a jedině těmito letouny Rusko odradíme od případné agrese. Nyní má náš klid a pocit bezpečí posílit navíc to, že bude před veřejností, totiž pardon, přes Ruskem, utajen detail miliardových armádních akvizic. Samozřejmě ani na vteřinu nejde o to, aby nebylo vidět na nepravosti. Ostatně, jaképak nepravosti. V rezortu obrany přece nikdy k žádným nepravostem nedocházelo, a ta částka taky nesouhlasí. Konkurenční boj, zákulisní tlaky, zákulisní vztahy, osobní vazby významných představitelů MO na firmy obranného průmyslu. Neexistují. Veřejná soutěž již nebude veřejná. Dosud jsme Rusku své zásadní informace "poskytovali", ale dnes jsme si uvědomili, že to je ohrožení naší bezpečnosti.
Servisní smlouvy, nákupy, zadávací dokumentace pro veřejné (?) zakázky, rozpočet (?), to budeme kvůli Rusku zřejmě nyní utajovat; a veřejnosti to sdělíme prostřednictvím článku na iDnes za paywallem. Že jsme před pár dny informovali o tom, že v rámci úkolového uskupení na Slovensku Bundeswehr nahrazuje tanky Leopard 2A6 bojovými vozidly pěchoty PUMA, to patrně není citlivá informace, která by měla Rusko zajímat. Kromě transparentnosti a velmi ztížené veřejné kontroly nákladných a složitých procesů v rezortu obrany se nabízí ještě jedna otázka: odstrašení? Nikdo nevolá po informacích, které lze operačně proti NATO nebo České republice zneužít. Ale informace o tom, že AČR poptává 156 lehkých útočných vozidel pro výsadkáře nebo 246 pásových BVP, a že chce do budoucna disponovat až 77+14 moderními hlavními bojovými tanky je přece také součástí odstrašení potenciálního nepřítele? My mu musíme sdělovat, že jsme/budeme připravení a silní? A na druhou stranu, opravdu si někdo myslí, že nejen v Rusku nemají představu o základních parametrech výzbroje a struktury AČR, a tím, že nyní budou veřejnosti odepřeny informace, vznikne na ruském generálním štábu panika a slepota? Nejde tu, náhodou, o něco úplně jiného?
Zdroj: iDnes
Aktualizace 6. ledna
Doplňujeme vyjádření Ministerstva obrany, které informace iDnes popírá: "Ministerstvo obrany uvádí na pravou míru nepřesné informace serveru iDnes.cz z 4. ledna 2024, podle kterého stát začal utajovat informace o počtech vojáků, kusů techniky a o nových nákupech. Některé informace jsou totiž zavádějící. Nejde o žádnou novinku a ke změně v zavedené praxi v současné době nedochází. Platí, že základní informace o pořizované technice budeme veřejnosti i nadále sdělovat ať již v konkrétních případech, či v rámci standardně zveřejňovaných dokumentů v průběhu roku. Zveřejňovat budeme i nadále například celkové počty vojáků nebo náborové cíle. Z webových stránek byla pouze stažena informace o počtech kusů techniky, která byla zveřejňována na základě smlouvy, od které Rusko odstoupilo."
Pokud se vyjádření potvrdí jako odpovídající situaci, bude to jen dobře, a čas ukáže, do jaké míry bude MO ve svém informování transparentní. Nejen pro redakci SM platí, že tiskové oddělní úřadu již delší čas ignoruje standardní novinářské dotazy některých médií, a že se na MO musíme obracet cestou zákona č. 106, což s sebou mj. nese dlouhou lhůtu na odpověď.